Diskusní fórum

-jestli to dobre chapu, tak draslik potrebuji rostliny k vyzravani pletiv a tim padem vyssi odolnosti a zaroven ale dochazi k utlumu rustu a priprave rostlin na zimu - da se tedy hnojit "podzimnimi hnojivy" (tedy hnojivy s vysokym obsahem drasliku) drive nez v 2.pol srpna/zari? - tedy treba uz v cervnu apod. - nebo to nejak predcasne "uspi" rostliny? jake jsou s tim zkusenosti?

-pokud rostliny odplodi, jsou nejake rostliny, ktere uz maji standardne veget. klid po dozrani plodu - tedy treba uz v cervnu/cervenci - a nebo maji vsechny az od podzimu/urc. teplot a do te doby proste dal rostou, tvori pupeny, ...? a tedy - kdy hnojit draselnymi hnojivy? jedna se predevsim o u nas bezne pestovane ovo a okrasne stromy a kere

Nechápete, nevím jak jste k tomu došel. Draslík je základní stavební prvek pro rostlinu, prvek důležitý nejen pro vyzrání pletiv, ale i pro růst rostliny, pro transport vody a asimilátů v rostlině, v žádném případě není podzimní hnojivo. Obsahují ho všechna kombinovaná hnojiva typu NPK. Nebrzdí a nezastavuje růst, neuspává "rostlinu" na zimu. Jeho nedostatek je vidět na starších listech, patří mezi pohyblivé prvky, které rostlina v případě nedostatku převádí do mladých orgánů. Pokud jde o podzimní hnojiva, jsou to taková hnojiva, u kterých je méně dusíku, obyčejně bývají dotována i více stopovými prvky. Draslík je přijímán kořeny, ale i přes list, hnojí se oběma způsoby. Hnojení přes list je jen doplňkové, na léčení "akutních" stavů. Bez dostatku draslíku během vegetace by neměly odpovídající výnosy prakticky žádné plodiny, zejména však ty, které energii ukládají ve formě různě složitých cukrů. Stačí se podívat na odkaz rostliny náročné na draslík, hnojení draslíkem u jednotlivých druhů plodin či okrasných rostlin, které pěstujete. Podle náročnosti na draslík jsou vyráběna hnojiva pro jednotlivé druhy či skupiny plodin, rostlin.

Protože J. nechápe, tak se správně ptá. Jestli došlo k přehmatu a bylo zjara použito hnojivo s větším obsahem draslíku vidí Jé samo!? A já se ptám-jsou takto postižené rostliny kaput, uhynuly? Šklíbí se na Svět?

info z prvni vety vyse uvedene je napsano na bezne prodavanem podzimnim hnojivu, to same v casopise jednoho zahradnictvi...

pri prozkoumani pomeru N-P-K bezne prodavanych NPK hnojiv jaro-kvet/plod-podzim je mj. patrny hodne velky narust K v podzimnim hnojivu

je tedy teor. mozne, ze to, co mysli tim utlumem a pripravou na zimu je pomer N a K a podle toho rostlina "pozna", ze uz je podzim (treba teda jeste v kombinaci s poklesem teploty a slun. svitu...)?

Teoreticky najednou dostává hnojená rostlina méně růstových živin, ale více živin pro stavbu pletiv a ukládání asimilátů do složitějších látek. Jestli nejsou v půdním roztoku, tak se podle toho zařídí. Pokud neomezíte luxusní přísun N, klidně bude bujně růst dál, bez ohledu na blížící se podzim. Podívejte se jak dlouho podrží listí stromy v sadu bez péče, jak dlouho v intenzivní výsadbě.
Jak jsem psal, potřeba draslíku u různých skupin rostlin velmi odlišná. Když se podíváte na složení nejvíce používaného typu a speciálních hnojiv typu NPK, mohl byste říct, že hnojivo na brambory, další okopaniny je podle poměru N:K podzimní hnojivo. A není tomu tak.
Pro pana Skalíka: Při záměně hnojiva na začátku sezony a dávkách, které jsou doporučené, není problém dohnojit v dalším cyklu hnojivy jednosložkovými nebo s vyšším obsahem dusíku či jiného prvku, který by eventuelně chyběl. Kaput nebudou, budou se chovat podle Liebigova zákona minima. Pokud přehnojíte vícenásobnou dávkou minerálních hnojiv, je jedno, jestli je v hnojivu více K nebo N, dojde k zasolení půdy. Tady budou kaput všechny rostliny krom halofilních. Vhodné podmínky pro běžné rostliny nastanou až ve chvíli, kdy se koncentrace solí hnojiv v půdního roztoku vrátí do pro ně normálních čísel.
Stromy a keře a vše zelené se budou chystat k zimnímu spánku i v případě, že je nebudeme nijak hnojit - viz okolní člověkem nezkolonizovaná příroda. Nehnojené usínají ve větší pohodě. A i bez hnojiva typu podzim. V létě rostly z přirozené zásoby živin v půdě přiměřeně, vytvářely pletiva pevná, taková, která běžnou zimu v pohodě přečkají.
Podzimní hnojivo používáme u intenzivně pěstovaných kultur proto, že jsme rostlinám přes sezonu tlačili živiny v poměru potřebném k vysoké produkci, intenzivnímu růstu, kvetení, plození (bez konkrétních rostlin se nedá říct nic přesnějšího) a máme strach, aby ta pletiva bujně narostlá v létě nebyla v zimě málo odolná.
My těmi hnojivy nabízíme draslík a další prvky pro lepší vyzrání pletiv, stopové prvky, s tím že dobře zásobené rostliny dokáží ta pletiva v létě narostlá zpevnit, obrnit dík čemu lépe přezimují a i lépe rostou další sezonu. A kolikrát na ta podzimní hnojiva spoléháme při pěstování druhů a kultivarů rostlin, které u nás nejsou doma, nejsou pro naše klima až tolik vhodné.