Diskusní fórum – otázky a odpovědi – je otevřené, bez registrace a je částečně moderované.
Na dotazy odpovídají pracovníci ústředí Českého zahrádkářského svazu nebo spolupracující odborníci, proto odpověď nepřichází bezprostředně. Některé dotazy však zodpovědět nelze; buď jsou příliš obecné a neobsahují dostatek informací pro identifikaci problému, nebo naopak velmi speciální. V každém případě doporučujeme hledáním ve fóru zjistit, zda již někdo neřešil stejný problém.
Pro poptávku a nabídku nekomerčního charakteru využijte bezplatnou inzerci.
Právní dotazy ve fóru neodpovídáme. Pro řešení právních sporů disponuje Český zahrádkářský svaz právní poradnou a to zdarma, pokud se jedná o spor v základní organizaci ČZS při zahrádkářské činnosti.
Prosíme, buďte věcní a korektní. Vyhrazujeme si právo nevhodné dotazy a odpovědi nebo reakce z fóra odstraňovat. Za nevhodné zpravidla pokládáme i ty, které obsahují prvky obchodního sdělení, jako je například odkaz na e-shop.
Pokud chcete do textu vložit svůj e-mail, doporučujeme nahradit symbol @ slovem. Aspoň zčásti tak ochráníte svou e-mailovou schránku před nevyžádanou poštou.
| Autor: Helena | 2014-11-30 14:38:16 |
|
Dobrý den, vím, že se nedoporučuje aplikovat vápenec hned po hnojení chlévským hnojem. Chci se zeptat, zda toto platí i pro dusíkaté vápno ? - Event. po jaké době po hnojení dávat dusíkaté vápno - jedná se o skleník. |
|
| Autor: Ivan Dvořák ČZS | 2014-12-01 08:35:24 |
|
Jestli zaryjete hnůj do 30 cm, klidně dejte dusíkaté vápno 15-20 cm hluboko. Nebo bez uvádění hloubek. Dusíkaté vápno cca 5 cm nad zarytý hnůj. Vydesinfikuje vrstvu země nad hnojem, ale nedokážu říct, jestli zároveň nezničí i mikroorganismy v hnoji. Stejně by to šlo i venku, s požitím vápence a dalších vápenných hnojiv. Tam ale obráceně. Vápno do hloubky, hnůj mělčeji. |
|
| Autor: Helena | 2014-12-06 09:32:40 |
|
Děkuji, ještě bych se ráda zeptala,jaká jsou rizika při nedodržení uvedených podmínek a za jak dlouho po hnojení se může aplikovat dusíkaté vápno nebo vápenec bez problémů, když nezohledním pravidla, která jste popsal ? |
|
| Autor: Ivan Dvořák ČZS | 2014-12-08 07:41:49 |
|
Obyčejně se jednou za čtyři roky vápní a je to vždy v roce, kdy se nehnojí hnojem. Navíc podle oblasti, kde hospodaříte (?) můžete mít v půdě vápníku dostatek (např. pokud hospodaříte na spraších, vápencovém podloží...). Jinak je to problém "jen" z pohledu uvolňování živin. Laicky řečeno vápno v kontaktu s hnojem způsobuje ztráty dusíku, který je v hnoji. Dusík se vyplavuje, což není dobré jednak z pohledu ekologického, v druhém případě z ekonomických důvodů. Při použití vápenatých hmot typu pálené vápno či hydrát přicházíte rychle i o organickou hmotu. |
|
Pokud váš příspěvek s tímto tématem nesouvisí, pak zde, prosím, neodpovídejte.
Založte si nové téma v hlavním menu »
(Nejprve vyberte tematický okruh a v něm založte téma.)
Inzertní nabídky / poptávky vkládejte do sekce inzerce, z tohoto fóra budou odstraněny.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.