Diskusní fórum – otázky a odpovědi – je otevřené, bez registrace a je částečně moderované.
Na dotazy odpovídají pracovníci ústředí Českého zahrádkářského svazu nebo spolupracující odborníci, proto odpověď nepřichází bezprostředně. Některé dotazy však zodpovědět nelze; buď jsou příliš obecné a neobsahují dostatek informací pro identifikaci problému, nebo naopak velmi speciální. V každém případě doporučujeme hledáním ve fóru zjistit, zda již někdo neřešil stejný problém.
Pro poptávku a nabídku nekomerčního charakteru využijte bezplatnou inzerci.
Právní dotazy ve fóru neodpovídáme. Pro řešení právních sporů disponuje Český zahrádkářský svaz právní poradnou a to zdarma, pokud se jedná o spor v základní organizaci ČZS při zahrádkářské činnosti.
Prosíme, buďte věcní a korektní. Vyhrazujeme si právo nevhodné dotazy a odpovědi nebo reakce z fóra odstraňovat. Za nevhodné zpravidla pokládáme i ty, které obsahují prvky obchodního sdělení, jako je například odkaz na e-shop.
Pokud chcete do textu vložit svůj e-mail, doporučujeme nahradit symbol @ slovem. Aspoň zčásti tak ochráníte svou e-mailovou schránku před nevyžádanou poštou.
Autor: Hanka | 2007-09-07 20:39:36 |
Dobrý den, zajímalo by mě, jaké jsou zkušenosti s kompostováním trávy a plevele, na které byl použit totální nebo selektivní herbicid? Slyšela jsem názor, že kompost složený z takto ošetřených rostlin je špatný a nemůže se použit, protože pohnojené rostliny pak neprospívají a hynou. |
Autor: Ivan Dvořák | 2007-09-07 22:44:52 |
Dobrý večer, při použití přípravků působících přes list to nebude nejspíše aktuální. Ty postupně smývá voda i rosa na zem, kde se nejspíše inaktivují. Používám Roundup, Lonthrel, Starane, Targa a nevím, že by něco takové hrozilo. Běžně se při obnově postříká, když herbicidy zaberou zrotavátoruje se nebo zorá, upraví a seje. Tam je vlastně přímo pod kořínky nových rostlin něco jako čerstvý kompost a trávníky či jiné porosty prospívají. |
Autor: Miloš Kožešník, ČZS | 2007-09-09 20:58:42 |
Použití plevelů, nebo zbytků rostlin ošetřených herbicidem není příliš riskantní. Roundup se dokonce v zemi rozkládá a působí jen na zelené části rostlin (s výjimkou kmínků broskvoní ap.). Delší dobu rozkladu mají látky simazin, atrazin aj. Poměrně rychle se ztrácejí stimulátorové herbicidy typu 2,4,D MCPA a další. Daleko větší problém může nastat při ošetření samotného kompostu proti plevelům - jednou byl použit travex (NaClO3), a kompost byl pro pěstování zcela nepoužitelný, chorečnan se rozkládá opravdu velmi pomalu, podobné by to bylo s ošetřením kompostu Simazimen či atrazinem a jiným triazinovým herbicidem. |
Autor: JaRo | 2007-09-19 10:18:40 |
Odpověď na tento dotaz není jednoduchá. Rezidua totálních herbicidů na bázi triazinů (Smazin, Atrazin, Zeazin) jsou velmi silná a dlouhodobá, avšak jen v půdě a ne v rostlinách. Tyto herbicidy se však již dlouho nyvyráběji a nesmějí používat. Totální herbicidy na bázi glyphosátu (Roundup a řada dalších) nenechávají rezidua vůbec. Trochu problematičtější jsou reidua selektivních herbicidů používaných do trávníků (Lontrel, Starane, Bofix, Agrofit kombi, Travin a snad i další). Kompost vyrobený z ošetřené trávy může být skutečně fytotoxický vůči některým plodinám, např. rajčatům. |
Autor: Eva Holečková | 2008-04-29 10:30:26 |
Bydlím ve čtvrti,kde všichni chtějí mít anglický trávník,i když jim k tomu chybí 300 let angl.podnebí.Rádi mi dávají posečenou trávu,kterou mulčuji právě rajčata.Úroda je obrovská,zásobuji příbuzenstvo,známé i slepice.Nevím,čím trávu ošetřují,ale za rajské ode mne jsou rádi.Spoléhám na slepice,které jen tak něco nežerou,zbytky z kuchyně s konzervantama nechtějí. |
Autor: Marek Lubomír | 2008-05-02 09:36:07 |
Dobrý den. Soused použil na zničení rostliny "Křídlatka"totální herbicid "Glyalka" asi před rokem ve velmi silné koncentraci, tyto rostliny přímo poléval z konve. Na tomto místě již rok neroste jediná rostlinka. Za 2 měsíce uschl smrk vzdálený 1 m. Nyní na jaře uschlo dalších 5 stromů ve vzdálenosti asi 3-8 m, mohutná třešeň, višeň,jabloně. Máme obavu, že se to rozšiřuje spodní vodou, mám nedaleko studnu asi 12m. Prosím poraďte co máme dělat, jak zabránit dalšímu rozšiřování této zkázy. Jak dloho může působit tento přípravek v půdě nebo dokonce ve studni. |
Autor: Ivan Dvořák | 2008-05-03 13:21:46 |
Glyalka by se měla v půdě vyvázat. Má stejný základ jako Roundup. Do studny by se (podle mne) dostal jedině splachem z povrchu. Na toto je odborník pan JaRo. |
Autor: Marek Lubomír | 2008-05-05 13:43:23 |
Děkuji za odpověď. Co se týče studny, má obava je kvůli podloží. Skládá se z 1,5m jíl a pak 0,5m jíl se štěrkem a hlouběji jen štěrk (kopal jsem do 4 m hloubky). Pokud tam nalil litry a litry velmi málo naředěného přípravku? Dva stromy nevyrašily vůbec, další jen asi 1 cm zelené poupě a dost, jedna se o višeň a jabloně, ale na každém stromě je jedna větvička, která se snaží přežít (tak se to zatím projevuje). Je zajímavé, že tráva kolem stromů i ostružiny, které rostou ještě blíže, nejsou viditelně poškozené, přenosem - větrem by měli uhynout také? Co se týče souseda je to "magor - mozek nepoužívá", jednal způsobem "Čím více tím lépe", jemu samému uschly taky stromy. Jak mám chápat, že se v půdě vyváže? Stromy nemohou kořenovým systémem nasát kontaminovanou vodu a tím pádem zahynout? Pokud na takovém místě vysadím nový strom, poroste bez problémů? Na sousedovi jsme si zatím vynutili kontrolu vody. Je tento přípravek zjistitelný při klasickém rozboru vody, nebo se musí provádět speciální rozbor se zaměřením na tento jed?? Chci mít jistotu, že budu zalévat zeleninu nekontaminovanou vodou. Ještě jeden dotaz, pokud maliny, ostružiny a další drobné ovoce si kořeny nasají kontaminovanou vodu je konzumace plodů nezávadná?!!Děkuji. |
Autor: Ivan Dvořák | 2008-05-08 21:07:17 |
Ten soused je trochu janek. Jedna věc je cena přípravku, druhá to, že ho zeleň |
Autor: Miloš Kožešník, ústředí ČZS | 2008-05-12 11:28:06 |
Vážení, mám podezření, že podle projevů byl použit ještě jiný herbicid. Glialka se tímto způsobem těžko projeví až po roce. Uváděné maliny a tráva jsou na účinnou látku poměrně citlivé, nesrovnatelně více než dřeviny, proto bych očekával první příznaky na nich, ale ty podle vašeho sdělení rostou dobře. Jediné vysvětlení - herbicid se zasákl do hlubších vrstev a ovlivňuje jen hlouběji kořenící rostliny, to ho pak ale musela být opravdu velmi vysoká dávka, neboť obvyklé dávkování spolehlivě vyváže půda. Na informace o glialce se můžete podívat na: http://www.achp.cz/pest_inf/glialka_36.pdf. |
Autor: JaRo | 2008-05-12 12:50:41 |
Pane Marku, váš soused sice asi má dost peněz, protože použil zbytečně moc přípravku, ale asi vůbec neumí číst. Glialka, podobně jako Basta 15, Glyfos, Totalex Glyfogan, Touchdown Quattro, Glyfo Klasik, MON 78273 Barclay Gallup HI-Aktiv, Barclay Gallup 360, Roundup Forte, Roundup Klasik, Roundup Expres, Roundup Biaktiv, Roundup, Aktiv, Roundup Ready, Roundup Rapid, Clinic, Taifun 360, Kapit Harvest, Kaput, Glyfogan 480 SL a Dominator jsou všechno herbicidy ze skupiny derivátů kyseliny fosforečné a mají zcela shodný princip účinku. Do rostliny se dostávají jedině přes části, které obsahují chlorofyl (nikdy ne z půdy přímo do kořenů) - proto se musí aplikovat na list postřikem nebo nátěrem a ne zálivkou. Všechno co padne mimo tuto "zeleň" je okamžitě inaktivováno (především vlivem UV paprsků) a rozloženo (konečným produktem je kyslík a fosfor). proto zde neexistují žádné ochranné lhůty - po postřiku je možné třeba okamžitě cokoliv zasadit nebo zasít. Z listů se účinná látka pomalu transportuje do podzemních částí a až zcela prostoupí kořeny, začnou se příznaky projevovat na nadzemních částech, což může být za týden ale i třeba za 2 roky (u stromů to nikdy není dříve než v příštím roce). Jestliže soused ale zalil rostliny ve velkém množství do půdy, je pravděpodoné, že zde k inaktivaci vlivem UV záření nedošlo v plné míře a osud přípravku v půdě nedokáži určit. V žádném případě ale tím není možné ohrozit zdravotní stav sousedních rostlin (včetě stromů). Něco jiného by bylo, kdyby provedl uvedeným herbicidem postřik jemně mlžící tryskou a vzniklou mlhou by byly zasaženy okolní rostliny. A toto je velmi častý problém. Co by to ale udělalo s lidským zdravím v případě proniknutí do studny nevím. V každém případě se soused , jestliže postupoval tak, jak uvádíte, se dopustil porušení zákona č. 326/2004 Sb., protože použil pesticid v rozporu se schválenou etiketou. V případě, že jste si jist tím, jak "ošetření" provedl, bych se asi obrátil s dotazem na hygieniky, protože osud herbicidu v pitné vodě nedokáži posoudit. Poradit by vám také mohli na: Státní rostlinolékařská služba, Zemědělská 1a, 613 00 Brno, kde se problematikou reziduí pesticidů zabývají profesionálně. |
Autor: JaRo | 2008-05-14 08:17:07 |
Ještě doplnění. Včera jsem shodou okolností se setkal se špičkovým herbologem z VÚRV v Praze-Ruzyně. Podle něj by při velmi siné dávce vody a silné koncentraci přípravku mohl být přípravek přijímán i přímo přes kořeny. Byla by to prý sice "kuriozita", ale lidé jsou různí, takže nelze vyloučit nic. S problémem reziduí ve studni se také obraťte na Státní rostlinolékařskou správu v Brně, ti vám poradí, zda vůbec jdou zjistit, resp. která laboratoř je tyto rozbory schopna provést. |
Autor: Otto | 2008-06-01 18:43:51 |
Dobrý den, řeším zrovna situaci jak vyřešit problém s prorůstajícím plevelem a vším možným podél plotu kdy soused se nestará zrovna precizně o tuto část pozemku a z trav a podlých plodu švestky zde vyrůstá malý prales a i ty dřeviny prorůstají pletivem a ten ničí .Po přečtení viz výše zase nechci aby to dopadlo až tak ničivě jak na fotografii , ale aspon pás pod plotem bych rád tohoto zbavil . Pokud mi můžete poradit co a jak použít k efektivnímu účinku budu velmi rád. Sice jsem prošel info o různých produktech ale jako laik se v nich ne zcela dobře orientuji. Děkuji za rady. Otto |
Autor: Vlasta | 2008-06-18 21:27:34 |
Dobrý den,podle mne byl opravdu použit nějká přípravek jako simazin apod.Nejsou totiž vidět žádné znovu klíčící plevele,které v době postřiku nebyly vzešlé a tudíž zasažené.Po aplikaci kontaktního herbicidu na bázi glyfosátu je to po nějaké době normální,na fotografii to vypadá na silný reziduální účinek pesticidu na jiné bázi |
Autor: Miloš Kožešník, ústředí ČZS | 2008-06-19 16:05:42 |
Pane Otto, i použití silného herbicidu znamená pravidelnou péči i několikrát ročně, kdy často zlikvidujete i to co má zůstat a ošetřená plocha bývá nepravidelná - různě okousaná a celkově to moc dobře nevypadá, když je všude kolem tráva a jen pod plotem je to vypálené. |
Autor: Jan | 2015-05-30 10:39:53 |
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli existuje nějaká možnost zachránit rostlinu, která byla zasažena přípravkem Roundup? Blízko zahrady mám velký keř zlatého deště (zlatice prostřední), ale bohužel tento keř je v blízkosti pole. Na podzim když dělali postřik přípravkem Roundup, tak mlha s postřikovače přešla i na můj zlatý déšť. Teď na jaře má zlatý déšť narašeno, ale nemůže stále vykvést. |
Autor: Ivan Dvořák ČZS | 2015-06-01 08:23:50 |
Forsythie už měla dávno odkvést. Zkuste keř přihnojit, pořádně zalít, proříznout, mohl by po těchto pobídkách obrazit, probudit se k růstu. Podprahové množství Roundupu zasažené keře nezničí, ale zarazí v růstu. Kroutí se listy, mění barvu, ale časem prorostou listy normální, probudí se spící očka, nezahynou. Někdy před 25-30 lety se používal ve větším ředění i na ošetření trávníků, aby moc nerostly. Po dvou-třech měsících to trávník rozdýchal a začal růst normálně. |
Autor: Jan | 2015-06-01 12:26:34 |
Děkuji mockrát za radu. |
Autor: Prášilová | 2017-07-06 20:04:10 |
Dobrý den, vidím, že jsou zde opravdu dobré rady, proto se vás taky potřebuji něco zeptat. |
Autor: Ivan Dvořák ČZS | 2017-07-20 07:27:21 |
I kdyý použijete herbicidy, budete nejspíše muset pařízky stejně vykopat. Pokud je nejprve vykopete a pak na obrůstající kořeny použijete herbicidy, budete na tom lépe. Ušetříte si jedno ošetření. Pokud totiž nejprve dáte herbicid a pak budete kopat, stejně část kořenů obrazí. Navrhl bych použít buď Garlon nebo přípravek obsahující glyfosát. Po Garlonu zůstanou jednoděložné rostliny (přečtěte si návod!!!), Roundup a ostatní přípravky s glyfosátem likvidují zeleň komplet, ale nemá reziduální účinek na nově vysazované, seté rostliny. |
Pokud váš příspěvek s tímto tématem nesouvisí, pak zde, prosím, neodpovídejte.
Založte si nové téma v hlavním menu »
(Nejprve vyberte tematický okruh a v něm založte téma.)
Inzertní nabídky / poptávky vkládejte do sekce inzerce, z tohoto fóra budou odstraněny.
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez