Diskusní fórum

Jak se zbavit z loučky rostlin miříkovitých?
Sekáme loučku na seno pro kozu. Před dejme tomu asi 10 lety se na loučce téměř tyto plevele nevyskytovaly. Loučku sekáme 2x ročně a ještě koza spásá trávu. Přes to se myříkovité rostliny úspěšně a nežádoucně hodně rozmnožují a vytěsňují luční rostliny. Další dorůstající květenství jsem ještě před odkvětem vytrhávala ručně. Nepomohla jsem si. Tyto rostliny jsou jako nezmar. Loučka je asi 3/4 Ha velká. Poraďte prosím, jak se těchto nežádoucích rostlin z loučky zbavit. Mám obavu, že za chvíli bude z loučky miříkovitá pocha. Děkuji

Nesmíte nechat plevele vysemenit a pak by se sekáním nechaly zlikvidovat chtělo by sena sekat dříve než semena dozrají jinak se jich nezbavíte ani chemicky, chemie působý jen na zelené části rostlin a když je použijete až v době květu spíše docílíte že semena na nich spíše dozrají když už jsou semena zralá nesmíte je nechat na pozemku uschnout jinak se odrolí a začne to znova ještě ve větším množství.Mnoho zdaru v likvidaci.

Dobrý den,
Jestli máte louku 3/4 hektaru a plejete ji ručně, jste hodna obdivu.
Obnova trávníku je možná:
Pokud je mezi miříkovitými pleveli dostatek trávy - tedy na loučce nejsou holá místa jen s plevelem, stačí na potlačení a oslabení plevelů agrotechnika, pokud plevel převládá, doporučil bych úplnou obnovu po aplikaci totálního systémového přípravku (s ohledem ke koze první rok polovinu, druhý druhou).
Zkuste základní opatření: na jaře pohnojit ledkem, ledkem vápenatým, ledkem amonným s vápencem. Při dostatku trávy v porostu by tato měla získat převahu - potlačí vegetativní části plevelů, omezí mohutnost nových rostlin z půdní zásoby. Pokud hnojíte kompostem nebo hnojem z kozích bobků, můžete si zaplevelovat pozemek sama - jestli koze (nejspíše mrkvous- planá mrkev, mnoho dalších mrkvovitých je za čerstva jedovatých) plevel chutná a žere ho i ve fázi odkvetlých stonků, semena při průchodu trávicím traktem nemusí hynout, naopak dozrají i ta, která by běžně "nedošla".
Na mrkvous (i na další mrkvovité plevele) účinkuje přípravek Cliophar 300 SL. Stejnou účinnou látku, ve stejné koncentraci obsahuje Lontrel 300. Je jemnější v účinku na plevele, i na ostatní rostliny. Z "polních" přípravků se používá Aminex, U 46 D Fluid. Nevím jestli "polní" přípravky jsou dostupné v malých baleních, ale Lontrel seženete. Polní přípravky jsou razantnější v účinku na plevel, ale někdy i na ostatní rostliny.
Počítejte s tím, že po použití chemikálií budou v porostu jen trávy. Tam, kde není budete muset sít nebo Vám zde vyrostou jiné plevele.
Nicméně, nevyhrála jste. Plevele budou klíčit z půdní zásoby. Hnojením udržíte solidní hustotu trávy, nové rostliny mrkvovitých budou sice potlačeny, ale ony v prvním roce stejně jen vytvoří přízemní růžici listů a budou se chystat na další rok aby vykvetly. Příští rok (po postřiku) občas louku podrobněji projděte a plochy, které budou zahuštěné novými růžicemi mrkvovitých raději postříkejte znovu.
Bližší k aplikaci herbicidů a jejich specifickému účinku najdete buď v metodice Zahrádkářského svazu nebo na Internetu, když si zadáte uvedené přípravky.

Dobry den,
okolí budov, škol, chodníky, parkoviště, záhony je místy postříkáno chemickým postřikem. I když město Roundup již možná nepoužívá. V celém městě (Kraji) však smrdí ulice. Možná se zde používá jen jiný chemický postřik s glyfosátem, který se jen nejmenuje Roundup? Někde však Roundup používají občané a firmy stříkají Roundup i na městské chodníky a pozemky. Je to škodlivé pro lidi. Jezdí po něm auta, chodí po něm lidi např. před nakupními centry do obchodů, na nádražích. Do Roundupu lezou hlavně psi. Od něj smrdí celý rok postříkaná plocha i psi v okolí. Psi od Roudupu ničí stromy . Jinde hubí plevel mechanicky, nebo vařící vodou. Ta nesmrdí vůbec.

V divnym kraji žijete.