Diskusní fórum

Prosím o radu, zda je nezávadné používat opel ze spáleného dřeva z krbových kamen jako hnojivo do půdy. Zaslechla jsem názor že nelze, poněvadž popel obsahuje olovo. Netuším, jak by se olovo do popela dostalo a jestli popel neobsahuje nějaké závadné látky.
S pozdravem Linda B.

Chemický rozbor dřevěného popela vykazuje v obsahu prvků následující průměrné hodnoty, kdy nejvyšší je zastoupení:
popel ze dřeva průměrné hodnoty u Listnáčů a Jehličnany
Ca - vápník (jako CaO) - 30 % a 35 %
K - draslík (jako K2O) - 10 % a 6 %
P - fosfor (jako P2O5) - 3,5 % a 2,5 %
dále jsou významné hořčík - Mg a ostatní stopové prvky
Nejvyšší obsah vápníku v popelu ze dřeva je z důvodu ukládání Ca v rostlinách, především ve dřevní hmotě.

Konkrétní obsahy jednotlivých živin jsou pak závislé na druhu dřeva a pohybují se např. u:
............... CaO - K2O - P2O5
buk......... 39,3 - 12,5 - 8,7
dub........ 39,3 - 12,5 - 8,7
bříza...... 36 - 8,7 - 4,0
habr ...... 50 - 10,7 - 9
jilm ........ 47,8 - 3,6 - 22
jeřáb...... 36,5 - 25,5 - 8,5
borovice 45 - 7,2 - 13
smrk...... 44 - 9,5 - 6,5

Použití popela ze dřeva je jednoznačně vhodným a v praxi je doporučováno jeho využití přes kompost, kdy se velice dobře živiny v něm obsažené naváží na organickou hmotu a také dojde k rovnoměrnému rozptýlení (rozložení), kdy pak při hnojení kompostem je celkově vzniklá kompostovací hmota výborným hnojivem. Doporučuji články věnující se dále problematice kompostování v Rukověti Zahrádkáře 2008 (v levém menu volně ke stažení) – Kompost na zahrádce autora Miroslava Kaliny na str. 18; Rukověť Zahrádkáře 2006 – Toxické látky – Oprávněná či přehnaná obava, autora RNDr. Vladimíra Mašína.
Tady je dobré se zmínit i o významnosti vápníku pro půdu a rostlinu, kdy jeho dostatek v půdě v souvislosti s příznivou hodnotou pH půd pro rostliny, působí na omezení příjmu a tím i průniku do potravního řetězce, některým rizikovým prvkům (jedná se hlavně o Al, Pb, Cd aj.) a dalším látkám (zbytky herbicidů a pesticidů).

Chtěla bych ale na tomto místě upozornit na narůstající problém zvýšeného obsahu draslíku - K v našich půdách (popel sám ho má vyšší obsah), který se v poslední době objevil a stále více komplikuje pěstování na intenzívně zahrádkářsky obdělávaných půdách v posledních 20-ti letech. Tento zvýšený obsah K je připisován většímu hnojení a používání Cereritu v našich zahradách, kdy především dusík (N) a méně pak fosfor (P) z Cereritu je spotřebován okamžitě rostlinami k růstu biomasy. K je pak prvkem majícím velmi uzavřený oběh na samotném stanovišti rostlin. Díky své velké pohyblivosti v samotných rostlinách se dá říci, že na stanovišti zůstává (snadno se vymývá z listů a ze starších částí rostlin). Vlivem tohoto vyššího obsahu K dochází pak díky jeho antagonismu s vápníkem následně k velkým problémům ve výživě rostlin - výsledkem je pak nižší plodnost kulturních rostlin, snížená kvalita produktů a jejich skladovatelnosti. Tyto problémy byly v minulosti zaznamenány jen u míchaných rašelinových substrátů, kde musel být správně upraven poměr mezi Ca, Mg a K v tzv. sorpčním komplexu půdy. Problém se rozšířil nyní i do našich zahrad; v polních podmínkách zatím nebyl zaznamenán.

U našich západních sousedů v Německu je popel ze dřeva sice využíván i jako hnojivo přímo do půdy, a to v podzimním termínu kdy nahrazuje vápnění. Je však potřebné znát přesně pH půdy, kdy pak na půdách vykazujících kyselé hodnoty pH (-pH) je pak přísadou dřevěného popela řešeno vápnění půd (právě díky vyššímu obsahu CaO) v dávce až 200 g popela /1m2. U půd s neutrální půdní reakcí je pak doporučován jen udržovací přídavek - 50 g /1m2.
Pro naše poměry a praxi však i nadále zůstává nejlepším doporučením použití popele ze dřeva jako příměsi do kompostu, kdy se navíc dají vyloučit vlivy případné nerovnoměrnosti rozdělení jím dodaných živin do půdy. Pokud by v něm byl dále větší či menší obsah rizikových látek, je tu existence určité pufrovací (vyrovnávací) schopnosti substrátu (kterým je i kompost) a později po použití kompostu jako hnojiva, pak stejně dále působí i samotná půda.

Mám ještě jeden dotaz, a sice, je popel z lisovaných dřevěných briket také vhodný k hnojení? A je možné popelem jen posypat půdu, např. kolem tůjí a zapravit ho do půdy vodou? Jsem naprostý začátečník. Děkuji za odpověď předem.Mirjam

Dřevěné brikety jsou vyráběny slisováním dřeva pod vysokým tlakem. Nepřidává se žádné pojivo. Podobně jsou vyráběny i pelety z jiných spaitelných materiálů. Po spálení dřevěných briket zůstává standardní popel ze dřeva a lze s ním stejným způsobem nakládat.

Kdyžtak mám pro vás alternativu, hnojivo na kávové bázi.
http://aukro.cz/hnojivo-pro-rostliny-i2286331189.html

Dobrý den, také používám ke hnojení popel ze dřeva, ale nejprve ho sypu na kompost, aby se lépe zpracoval. Letos poprvé jsem přistoupila i ke klasickému hnojení, spoustu informací najdete i tady: http://www.zahradni-hnojiva.cz/.