Diskusní fórum

Mám na opadavých azalkách/druhy menšího růstu/na lístcích ,deformace ,lístek je zarostlý nějakou bílou vrstvou ,jako houba to vypadá , i když lístky otrhám šíří se to dál,potřebovala bych vědět jestli proti tomu není nějaký postřik a taky to moc hezké není a jistě to rostlinám vadí.dík za odpověď

Dobrý den, chtěla bych se zeptat , jak máme pomoci azalce. Kvete jen pravidelně, každý rok na zahrádce, jen květů je málo 3-4. Máme květy nějak odstraňovat? Dá se azalka nnějak omladit? Děkuji za odpověď

Azalka - lat. Rhododendron má podobné nároky na stanoviště jako pěnišník, je ale výrazně tolerantnější k slunečnímu záření a v půdních nárocích je poněkud skromnější. Pokud jsou sázeny jako podsadba stromů, je toto vhodné jen u stromů hluboce kořenících - ty většinou neodčerpávají potřebnou vláhu a živiny. Větrné stanoviště není vhodné - větry snižují půdní i vzdušnou vlhkost, proto je vhodnější stanoviště chráněné.

Obecně - dbáme na dostatek vláhy, zejména na polostinných stanovištích. Toto je velice důležité u mladých rostlin v prvních letech po výsadbě, kdy není rostlina dostatečně zakořenělá. Půda by měla být kyselejší i když, jak bylo uvedeno v úvodu - azalky jsou tolerantnější. Prospěšný je vyšší obsah humusu - rašelina, vřesovka, borová hrabanka, lesní půda. Přihnojování nejlépe polorozleželým chlévským hnojem, nebo hnojivy průmyslovými - kyselými (síran amonný, superfosfát a síran draselný - 10-20 g /m2) a zásadně nepoužíváme hnojiva obsahující vápník. Podle návodu lze používat i speciální hnojiva pro vřesovištní rostliny nebo Rhododendrony. Hnojíme na jaře, nejpozději do konce června.
Plevel kolem rostlin odstraňujte pouze ručním vytrháváním, nikdy neokopávejte - mají mělký kořenový systém, který okopáváním poškozujete.

Po odkvětu je doporučováno u azalek i pěnišníků opatrné odstraňování (vyštipování) odkvetlých květů, aby se rostliny nevysilovaly tvorbou semen. Pro lepší uchování půdní vláhy je dobrá v létě i v zimě nastýlka (mulčování) kořenů nejlépe listím nebo rašelinou (rašelinovým substrátem), případně kompostem.
Některé časně kvetoucí druhy mohou na jaře trpět i pozdními mrazíky.

Většinu druhů lze velice dobře zmlazovat, regenerační schopnost je u nich dobrá. Patří ale do skupiny dřevin které se neřežou, protože řez spíše škodí jejich vzhledu. Pokud považujete řez za nutný - řeže se nejlépe po odkvětu a je vhodné tento zásah rozdělit do několika let. Abyste zjistila jak dobrou schopnost zmlazení Vaše dřevina má, první zásah který řezem provedete udělejte jen velice mírný. U některých druhů se navíc dále uvádí, že řez může vhodným způsobem stimulovat kvetení. Pak by zmlazení celkové bylo bezpředmětné.