Diskusní fórum

Dobrý den,
chci se zeptat na problém, který opakovaně řeším se svýni modrými cypřiši. vysazeny v r. 2006, přihnojuji na jaře a na podzim granul. hnojivem
pro jehličnany a konifery, na doporučení prodavačů. Že je třeba přihnojovat hořkou solí, jsem se dověděla později, takže mi jich část odešla.

Dávkování je poněkud problematické, poněvadž údaje na obalech hovoří o m2, jenže já mám ty stromky v řadě. Na 1 kbelík vody k zalévání
přidávám cca 1/4 láhve o objemu 1,5 l a zaleju s tím cca 10 stromků. Soused se zmínil, jestli prý to nemám přehnojené....takže to je věc, kterou bych potřebovala ujasnit, jak dávkovat a kolikrát ročně zalévat hořkou solí. Děkuji za odpověď, Šárka Trávníčková, Zlín

Hořká sůl je hnojivo kombinované pro výživu rostlin, kde jsou hlavními dodávanými živinami draslík (K) a hořčík (Mg) v ideálním poměru. Z výživářského hlediska se tyto dva prvky ve výživě rostlin, a to zejména v podzimním období, velice dobře vzájemně doplňují.
Toto hnojivo bylo sestaveno pro účel podzimního přihnojení všech okrasných rostlin, jehličnanů a révy vinné. V podzimním období je nutné, aby se uvedené rostliny připravily a také co nejlépe vyrovnaly, s nepříznivým zimním obdobím.

K - u jehličnanů a okrasných keřů zlepšuje vyzrávání letorostů a tím se zvyšuje odolnost rostlin k nízkým teplotám, má dále vliv na hospodaření vodou u rostlin. Pokud je ho v půdě ale větší množství, způsobí potom zastavení příjmu ostatních iontů - Ca, Mg a Na.

Mg - je významným při procesu fotosyntézy a biosyntézy rostlinných bílkovin a jeho příjem u dřevin vrcholí právě na konci vegetace. Protože se navíc jedná o prvek, kterého není v půdě dostatek (dnes se už nehnojí hnojem a kompost také každý nepoužívá!) je velice rychle jeho zásoba z půdy vyčerpána. Musí být proto dodáván rostlinám, které na něj mají zvýšené nároky a to jsou právě jehličnany a ostatní dřeviny. Mezi nejtypičtější příznaky projevu jeho nedostatku je hnědnutí a usychání jehličí.


Nevím od kterého výrobce máte Vaši hořkou sůl, ale dávkování bývá na obalu přepočteno na m2 – nejčastěji na 100 m2, kdy dávku na jeden metr snadno získáte posunutím destinné čárky. Objem bývá prodáván různý podle výrobce a dávkování bývá dobře označené, tak aby se dalo snadno přepočítat. Na hnojení bych asi také spíše používala konev a zalévala plošně kolem rostlin a počítala bych: 1 mladý stromek = 1 m2, u starších 1-2 m2 i více, podle stáří a velikosti rostliny (aktivní kořenové vlášení je vždy na obvodu koruny stromku a to platí obecně pro všechny dřeviny).
Dále je pro stále-zelené dřeviny celoročně hodně důležitá závlahová voda. Pokud jste zalévala méně, nemusí být na vině minulého úhynu rostlin výživa, ale právě suché živoření. Při pěstování jehličin velice pomáhá s udržením dobrých vláhových poměrů v půdě mulčování.
Používáte-li hořkou sůl k pravidelnému přihnojování a je úplně jedno jak často, opravdu došlo s největší pravděpodobností k zasolení, protože Vámi popsaná metoda používání je hodně jak se říká „od oka“. Snažte se v nejbližších týdnech co nejvíce cypřišky zalévat a to několika velkými dávkami vody a ne jenom k rostlinám. Zmíněné zasolení musíte bohužel z půdy vypláchnout. Jedním z možných uváděných poškození jehličnanů v metodice ochrany rostlin je popsáno poškození rostlin posypovými solemi, kdy rostliny rezaví, opadávají, chřadnou až hynou. Voda je navíc v podzimním období pro jehličnany životně důležitá - jedním ze základních doporučení v kalendáriu pro podzimní měsíce, je alespoň pár větších dávek vody a to hlavně je-li sucho!

Správné pěstování vždy dost závisí hlavně na půdních podmínkách a ostatních vlivech stanoviště. Na jaře se hnojí tzv. zásobní dávkou - nejlépe speciálním hnojivem určeným pro jehličnany, které má dlouhodobou účinnost - dávkování opět najdete na obalu od výrobce. Může se přidávat i větší či menší dávka kompostu (rašelinového univerzálního substrátu) a během vegetace je vhodné udržení dobrých vláhových poměrů zálivkou (lépe v delších časových intervalech a větší dávkou) a mulčováním. Je dobré si také uvědomit, že pokud jsou rostliny celoročně namulčované kůrovým mulčem, je vyšší potřeba dusíkatého hnojení (N), protože ten bývá odčerpáván mikroorganismy pro rozkladné procesy probíhající v kůře. Proto je dobré v období intenzívního růstu a zejména pokud rostliny vykazují symptomy nedostatku N, ještě jednou přihnojit, ale zpravidla již menší dávkou.
Na podzim je pak vhodné použití výše zmíněné hořké soli, kdy jedna dávka postačí.