Diskusní fórum

Zdravím,
máme zahradu na černém jílu, kdysi tu trávník jakýs takýs byl, ale po práci na fasádě, kdy na místě vymýval zedník míchačku, tu tráva prostě vůbec nejde. Vždy sice vzejde, ale postupně zeslábne a během léta uvadne.
Dělal jsem test Ph a vyšlo mi velmi vysoké, cca 7,5. Nyní jsem se rozhodl na to jít pořádně, koupil jsem kultivátor, jak přestane mrznout tak do půdy zapracuji písek.
Nevím, jestli existuje nějaký přípravek na okyselení půdy, spíše bych dal přednost nějaké travině, která si se zásaditou půdou poradí. Jinak tu všude vítězí břečťan, už ho mám opravdu dost...
Prosím o radu.

Hnojení hnojivy se síranovou formou, promísení písčitého základu vrchovištní rašelinou, přidání síry na okyselení (prakticky jen v létě, potíž je s tím, že byste neměl použít více než 2,5 kg síry na 100 m čtverečních a trvá to pár měsíců než bakterie zpracují síru na kyselinu sírovou). - podobně jako při pěstování kanadských borůvek. Je třeba doplnit stopové prvky, když tráva žloutne na zásadité půdě, je to i dík blokování stopových prvků. Podívejte se na BioBalance pH, poř. se doptejte jestli by síru nerozložil dříve.

Držte se rady pana Dvořáka. Má poznámka pH 7,5 není velmi vysoké, ale neutrální nebo mírně alkalické. Vysoké alkalické pH bych chápala od 8,5-9 a výše. Zkuste i jetel, z mé zkušenosti si dokáže poradit se vším.

Děkuji za reakce,
Hanko, testovací Ph sada, kterou používám (Ben test), má Ph7,5 jako nejvyšší hodnotu, je docela možné, že má zemina ve skutečnosti Ph ještě vyšší.
Dočetl jsem se, že pro traviny je optimální Ph kolem 5.
Nešla by využít jehličnatá hrabanka? mám jí asi 5 pytlů, její Ph je kolem 6,5.
Děkuji

Trávníky rostou i na vyloženě zásaditých půdách, na spraších. Ale když budeme chtít pH nějak urovnat, měli bychom trochu konkrétně. Ta naše teoretická debata by měla být nějak podpořená čísly. Ne o pH, ale o ploše. 5 pytlů hrabanky? 50 l pytlů, nebo menších? U nás je hrabanka z jehličí mnohem kyselejší, chtělo by to směs s kyselou rašelinou. Tahle hrabanka Vám pH nesníží.
Berte to tak, že by ve vrstvě 10 cm mělo být zhruba 20-30 % hrabanky, kyselé rašeliny, či lépe jejich směsi. Tzn. 30 l. I v případě použití hrabanky je třeba dát půdě nějaký čas, aby se pH urovnalo. Tedy co nejdříve zapravit a pak sít až za tři-čtyři měsíce. pH nad 6,5 také není nijak katastrofální, problém bude spíše ve výživě, obecné péči. Jestli jde jen o malý pozemek, na který vyplachovali zedníci míchačku, stačilo by to zarýt do hloubky. No a na zemině z hloubky vytvořit podmínky pro trávník. Rovnoměrně rozhodit složky - písek (20-30 %), nějaký substrát s optimálním pH (20 %), přihodit tu hrabanku, či jiné okyselující hmoty (30 %) nebo předem smíchat a až pak rozhodit. Rotavátorem promíchat s podkladem. Teoreticky by se rotavátor měl dostat jen do cca 3-5 cm původní zeminy, což jsou ta chybějící procenta do sta. Celková vrstva nového půdního horizontu 10 cm. Trávy hlouběji nijak významně nekoření. Zalévat, nechat přijít k sobě (12-15 týdnů), nechat ulehnout. Zkusit znovu pH nemusíte, no a i přes ev. špatné zprávy sejte. Hnojit je třeba komplexními hnojivy (tzn. N, P, K, Mg + stopové prvky), ve kterých je draslík, dusík v síranové formě. Cererit originál, Yaramila komplex a určitě i jiné. Etikety na hnojivech prozradí potřebné informace. Na přihnojení dávat síran amonný ne ledek vápenatý, jako zdroj draslíku síran draselný ne draselnou sůl.
Jestli nechvátáte, udělejte si kompost 1:2 hrabanku s kyselo rašelinou a plochu začněte připravovat až v červenci pro říjnové setí.

Souhlas s předchozími radami. Pouze doplňuji, tekuté hnojivo \"profík na modré hortensie, výrazně okyseluje.

Děkuji za podnětné odpovědi, jen ještě poprosím o radu, jaká travina by byla pro zmíněné stanoviště optimální? Tedy zásaditá, jílovitá půda a polostín.
Jediné, co tam kromě břečťanu roste, je pár drnů ostřice, snad prstnaté.
Děkuji

U prodejců, pěstitelů osiv travních směsí najdete směsi do stínu, polostínu, takové na které se nemá moc šlapat, zátěžové, s potřebou bohaté zálivky i odolnější suchu, nebo Vám udělají směs na míru. Třeba já bych se ptal v Tagro Červený dvůr. Mám je za humny. Odkud jste Vy nevím, rozhlédněte se po známých, internetu. Ono je to všechno trochu složitější a ti co vědí, ví i jak a na co se zeptat. Jinak skvělý pokryv je i barvínek, zástupci rodu Vinca. Pro mě v horších podmínkách stálezelený Vinca minor, v teplejších i Vinca major, která není tak mrazuvzdorná.
Nebo mařinka vonná klasická zelená či žlutavá....

U prodejců, pěstitelů osiv travních směsí najdete směsi do stínu, polostínu, takové na které se nemá moc šlapat, zátěžové, s potřebou bohaté zálivky i odolnější suchu, nebo Vám udělají směs na míru. Třeba já bych se ptal v Tagro Červený dvůr. Mám je za humny. Odkud jste Vy nevím, rozhlédněte se po známých, internetu. Ono je to všechno trochu složitější a ti co vědí, ví i jak a na co se zeptat. Jinak skvělý pokryv je i barvínek, zástupci rodu Vinca. Pro mě v horších podmínkách stálezelený Vinca minor, v teplejších i Vinca major, která není tak mrazuvzdorná.
Nebo mařinka vonná klasická zelená či žlutavá....

...a ta mařinka. Sice jí také musíte trochu pomoct se snížením pH, ale pokud není místo zároveň cestičkou, ozdobí ho.

Barvínek tu také mám, drží se tak tak. Proti břečťanu ale nemá šanci.
Kromě toho barvínek není moc stavěný na pochozí plochy.
Dneska jsem se bavil s lesníkem tady z Mendelky a ten mi řekl, že na zásaditých půdách, speciálně v Moravském krasu, si libují ostřice. Také mi ale řekl, že osivo ostřic asi nikdo nedělá. :-(

Sázel bych na kostřavy. Odnožující. Koření mělce, udržíte je v kultivované vrstvě. Pokud udržíte stav, kdy zálivka je větší než výpar, nebude se zasolovat odspodu. Nebo občas trávník prolijete tak abyste tu horní vrstvu důkladně promyl.

Co říkáte na rady z internetu, že pH jde snížit i zálivkou octem 1:8 s vodou? Doporučují 3 týdny před výsevem.
Mohu se zeptat, kde koupit síru? Jsem z Brna. Děkuji

Přípravky Síra v granulích 90 %, Kumulus 80 %, Sulphurus 80% síry v malém,
Pokud jí chcete více, hledejte síra mletá, nejlépe přes e-shopy, u nich nerozhoduje odkud jste.

Ocet s vodou. Na okyselení substrátu ke kanadským borůvkám se používá v ředění 1:10. To srazí pH ze solí, které byly v zálivce. U vápenatých půd by to v delším horizontu nic neřešilo, možná, že by po těch třech týdnech bylo pH zase stejné jako před zálivkou. Půda má pufrovací schopnost, rychlá úprava pH nemusí účinkovat. Kolik čeho dát, aby pH trvale kleslo by mohla říct nějaká laborka, vše se odvíjí od důvodu zásadité reakce, což nemusí být vždy vápník, obsahu humusu, obsahu jílovitých částic,... ale třeba i od toho jestli jsme schopni zajistit v místě humidní podmínky, kdy není výpar vyšší než přísun vody. Pokud převládá výpar, dostávají se k povrchu soli z hloubky, kde se pH nekorigovalo, je to složité.

Abych upřesnil podmínky na místě: jako pokusný použiji nejprve prostor 40m2, trochu problém je, že pod částí pozemku jsou smrkové kořeny, nebudu moct s rotavátorem moc do hloubky.
Síry použiji cca 1kg na 40m2, Cererit 300g na 10m2. Smíchám s hrabankou a pískem, zapracuji do půdy, ještě teď v únoru.
Chtěl bych zasít letos na jaře.
Je to tak dobře?
Děkuji!

To, že nemůžete do hloubky Vám v ničem nebrání. Myslím si, že všechny odpovědi máte výše, síra potřebuje nějaký čas na rozklad. Máte-li vodu na zalévání v sezoně, můžete dodržet i odstup od přípravy pozemku do setí.

Děkuji vřele za rady! :-)