Diskusní fórum

Dobrý den, máme s rodinou menší zahradu v Jaroměři, a stále více bojujeme se zasycháním rajčat a okurek ve velkých vedrech. Pozemek je tvořen zejména navážkou a vodu bereme z vodovodu, což stojí dost peněz. Máte zkušenost s nějakými prostředky, nejlépe eko, které by dokázali tu vodu nějak zadržet? Na internetu jsem našel nějaké firmy escube, compo, nebo klasický hydrogel od agro cs, ale recenzí na to moc není. Děkuji

Vše bude chtít čas, ideálně doplnovat každý rok o kompost, větší podíl organiky lépe poutá vodu, také zalévat podmokem nebo kapková závlaha by pro vás mohla mít smysl. Pokud je možnost snažte se zachytit co nejvíce deštové vody, případně i z okapu svádět do vámi žádoucích lokalit na zahradě. Osobně mám vynikající letitou zkušenost s hydrogelem, používám ho právě pod rajčata a okurky, případně do květináčů. Hydrogel v půdě vydrží ca 4 roky pak se rozpadne na potaš čili eko. Osobně ho kupuji přes hydrogel.cz, kde zaručují kvalitu a \"eko složení!, také se dostanete na lepší cenu a jejich šéf spolupracuje i s českými universitami při výzkumu. Na záhonech používám hrubší frakci, do květináčů a výsevu jemnější. Jediná nevýhoda v mé jílovitější půdě je, že zemina s hydrogelem je přes zimu jaksi tužší, více drží při sobě. Na jaře ji musím více opečovat. Ale bez hydrogelu by hodně plodin poslední roky nemělo smysl pěstovat, protože bych to neuzalévala. Osvědčil se mi i při výsadbě stromků, kdy v kritických letech dokázal udržet vláhu pro mladé stromky než si ca v 5 letech poradili sami.

Dobrý den, Martine, přidávám se s chválou hydrogelu, bez něj už nepěstuji. Před lety jsem ho dávala při výsadbě jen k rajčatům a okurkám, pak přišel na řadu celej a poslední dva roky, ho přidávám i do výsevu u mrkve, petržele, fazolí a když je dlouho sucho, tak v podstatě ke všemu. pořád se mi to vyplatí, semínka lépe klíčí, hladkolistá petrželka, mrkev by jinak snad ani nevylezla, když je jako jako poslední roky bývá, třeba měsíc bez srážek. Na zahradě jsem o víkendu, to zalévám hodně, v létě se otočím ještě 1X v týdnu, abych zalila vše, když jsou vedra. Ano, hydrogel něco stojí, ale já chci vlastní zeleninu, ne kupované amarouny, tak je to pro mne podstatné. Jen pozor, při pěstování v nádobách dodržte dávkování, když to s hydrogelem přeženete a dáte ho hodně, rostliny víc trpí na mšice - ověřeno na chilli papričkách, chtěla jsem jim dopřát a dala ho víc, nestojí to za to. Rajčata od roku 2016 zalévám málo, zaliju po výsadbě, záhon zamulčuju senem a zalévám, jen když vidím, že jsou zvadlá, jinak ne nebo když přihnojuji. Vím, že se všude píše, že rajčata potřebuji hodně vody, před lety jsem byla v Rakousku u nadšence a pěstilete, Ericka Stekovicse a od něj to odkoukala, pěstuje rajčata na poli, říká, že je zalije jen 3x, při výsevu, pikýrování a výsadbě. Pěstuje poblíž Neusiedelsee, mají hodně vysokou vzdušnou vlhkost, říkal, že to rajdčatům stačí, přizpůsobila jsem to mým podmínkám. Plody jsou trochu menší, ale vynikající a šetřím si tak deštovou vodu.
Zeminu můžete vylepšit i zarýváním listí na podzim, tvrdé je lepší,a le funguje i ořešák, půdu vylehčí, obohatí i humus. je to běh na několik let, čím víc organiky do země dostanete, tím se to zlepší.