Diskusní fórum

Prosím o radu na správné ošetření klejotoku broskvoní. Děkuji mnohokrát

Klejotok u broskvoní
Klejotokem (gumózou) je označován výtok slizovitých látek z rostlinných pletiv některých ovocných stromů na povrch kůry, kde tyto slizové látky na vzduchu tuhnou. Výron látek je reakcí rostliny na poranění, či nevhodné pěstitelské podmínky. Vyskytuje se u peckovin - nejčastěji u třešní, meruněk a broskvoní, ale je možné jej nalézt i u švestek a sliv. Z podnětů fyziologického charakteru to bývá nejčastěji špatné stanoviště stromku (těžká a mokrá, v nižší vrstvě nepropustná půda), mechanické poškození dřeva (zvláště v období vegetačního klidu), namrznutí kmene, či větví, velké střídání teplot v zimě, nesprávný řez (silnější řez a průklest v předjaří, neošetřené rány zatřením). Z parazitárních podnětů to mohou být infekce rostlinných pletiv houbovými, nebo bakteriálními chorobami, poranění některým parazitickým hmyzem - např. kůrovci.
Ochrana
Jako ochrana proti vzniku klejotoku je důležité dodržovat správnou prevenci - vylehčování a kypření těžkých půd, příp. jejich odvodnění podle potřeby, včasné odřezávání napadených částí rostlin a odumřelých rostlinných částí, zatírání řezných ran (balzám, štěpařský vosk, nebo u větších ran barvou latexového typu).
Vlastní ošetření klejotokových ran provádějí drobní pěstitelé na zahrádce takto: Kůru v místě poškození klejotokem vyříznou do tvaru protáhlé elipsy ostrým vydezinfikovaným nožem a vytřou 8% octem. Po zaschnutí zatřou balzámem, či štěpařským voskem u ran menšího rozsahu a latexovou, či obdobnou rostlinným pletivům netoxickou barvou v případě ran většího rozsahu. K zatření je možné si připravit i směs z 1kg latexu (či obdobné barvy), cca 1 dkg fungicidu (DITHANE apod.) a přídavku tónovací barvy (černá, hnědá).
Toto ošetření se doporučuje provádět nejlépe v době rašení, kdy se díky dostatku mízy nejlépe hojí rány.
Nejedlo Jos. - odborné odd. ústředí ČZS

Bylo mi doporučeno obalit poškozené místo kravským lejnem. Provedl jsem to na kmínku mladé broskvoně nízko nad zemí s pozitivním výsledkem. Klejotok (výron) zmizel, avšak poškození již bylo velmi rozsáhlé, stromek se již druhý rok obtížně vzpamatovává, byly předtím neúspěšně vyřezané dvě třetiny průměru kmene.

Protože v dostupných zahradnictvích jsem nemohla sehnat stromky broskví, koupila jsem dva stromky v "pojízdné prodejně" jednoho zahradnictví (ve vesnicích tato firma takto prodává stromky pravidelně více let a je s ní spokojenost). Výpěstky jsou podle označení z Polska = jedna Harrow, druhá Velvet. Prosím, má někdo informace o tom, jaké vlastnosti by tyto broskve měly mít a co jsou zač? Prodavač mi řekl, že ta první je jako Redhaven.
V odborné literatuře se tvrdí, že po výsadbě se mají větvičky stromu ostříhat, protože kořenový bal se dobývaním ve školce poškodí. Na jiném diskuzním fóru jsem se ale dozvěděla, že přednější je to, aby se stromek ujal a odstranění větviček doporučují až pŕíští rok (konkrétně u broskví). Tak nevím, jestli jsem neudělala chybu, když jsem stromky, které vypadaly více méně jako pometla, nezničila ostříháním už v zárodku...i když pro moje stromky je už asi pozdě, ale kdy "po výsadbě" je nejlepší stromy ostříhat.
Předem děkuji.

Broskve je nejlépe sázet na jaře když začínají rašit a nejlépe ze země do země a ne jako se to obvykle děje na podzim. Někdy jsou stromky vyzvednuty na podzim a založeny do jara a pak prodávany. To však mají již zaschlé kořeny i nadzemní část. Pak se musí seříznout kořeny i nadzemní část aby byly v rovnováze. Nejdříve musí strom zakořenit a pak může růst nadzemní část. Když jsou stromky zaschlé a nejeví známky rašení tak doporučuji seříznout kořeny do zdravé části a ponořit je do vody - buď jenom kořeny nebo i kmen aby se nasákly, pak se určitě probudí. V opačném případě je lepší nechat stromek narašit ve vodě a teprve pak zasadit, to je poslední řešení, již jsem takto probouzel několik koupených broskvoní, některé jsem zachránil, ale špatně rostly. Mám lepší řešení - vypěstovat broskev z pecky broskví vypěstovaných u nás, mají většinou stejné plody jako očkované a rostou vitálněji, hlavně když se přesazují jen výjimečně. Pecku zasadím hned po sklizni do většího květináče a zapustím na zahradě do země. Na jaře když vyklíčí nechám volně růst na jeden výhon postraní obrost zaštipuji do podzimu vyroste i 1m. Pecky je třeba ve svěráku zmáčknout aby pukly zmačknu je přes švy nesmí se poškodit jádro lépe potom klíčí, rané broskve nemají vyzrálé semeno.

Ještě proti klejotoku už od výsadby. Pokud nejste někde v oblasti na vápencích, spraších, dejte pod stromek "srdce". Buď kus vápence, betonu, půl kýble omítky, hašeného vápna, mletého vápence. Asi 50-60 cm hluboko vysypte tu hmotu, dejte na to vrstvu 10-20 cm zeminy a teprve nad ni sázejte broskev, meruňku, třešeň, višeň, slivoň - prostě peckovinu. Broskev má "řídké dřevo" a prostupnou kůru. V rašení pomůže i obalení kmínku textilií a její vlhčení až do pořádného vyrašení, začátku růstu.
Broskev ostříhejte raději hned - podle toho, jestli budete chtít mít korunu s terminálem, nebo kotlovou. Mladičký stromek, pokud nemá založenou korunku vemte tvrdě, jako mladé jabloně. Jsem také zastánce poměru kořenů a nadzemní části 1:1. Broskev starší, v místě zakořeněná raší poměrně brzy, když ale nový stromek přinesete, má mít živé, nesvraštělé větévky, živé pupeny. Novému stromku to rašení bude trvat zdánlivě dlouho. Pupeny prorazí, ale pak jakoby čekají - do doby než se půda ohřeje na 10°C, až pak se kořeny probudí, začnou se hojit a růst, no a teprve potom začne více růst i vršek.

Dobrý den. Já osobně mám špatné zkušenosti s pěstováním broskvoní v půdě bohaté na vápník a několik stromů mi časem uhynulo, jak se kořeny dostaly k navážce zeminy obsahující omýtku po stavbě rod. domku. Zvláště pokud byly na podnoži br. semenáče, dostaly chlorozu, což je choroba z nedostatku železa, které podporuje vývoj chlorofilu (zeleně listové). Vápno blokuje právě přísun železa. Nepomohly postřiky na list přípravky obsahující železo a stromy časem uhynuly. Zde pomůže např. podnož mandloň, nebo broskvomandloň, které jsou k zásadité půdě tolerantní. To platí také pro pěstování broskvoní jako semenáčů z pecek. Co se týče ošetření po výsadbě, souhlasím ve všem s panem Dvořákem a řešil bych to stejně. Hezký den.

díky moc.

Dobrý den,
Mám dotaz,kdy mám ostříhat broskev

jde hlavně o to, aby po řezu nenamrzla, jinak se plodící broskvoně běžně řežou v květu, někde jsem četl že lze počkat až se začnou objevovat plůdky, a podle toho pak řezat... pokud strom ještě neplodí, tak s největší pravděpodobností to bude ve stejnou dobu, kdy kvetou ostatní plodící broskvoně

prakticky lze řezat už od počátku rašení pupenů, to ale není moc poznat, který pupen je květový a který listový

Dobrý den, prosím o radu. Mám tři stromy mandloní, odrůdy Sladkoplodá krajová, Vama a Zora. Loni měly první úrodu, ale některé plody byly špatné. Rubina byla jakoby nakousaná s klejotokem, mandlička byla deformovaná, neuzavřená a plod žádný nebo nepoživatelný. Nejlépe na tom byla odrůda Zora. Snažím se zjistit jak postupovat v chemické ochraně i když jsem si myslela, že mandloně se nemusí stříkat.
Děkuji za případnou radu.

Mandloň trpí moniliniózou, pokud má nedostatek vápníku a je navíc na méně vhodném stanovišti, klejotokem. Plody mandloní nejsou určeny k jídlu, zpracovává se semeno. Doplňte rostlině živiny, pokud jste v oblasti, kde v matečné hornině není, vápník a obecně stopové prvky. Mandloň kvete velmi časně. plůdky mohly být poškozené jarním mrazíkem. Meruňka malinké plody \"pustí\" broskvoň a částečně i mandloň je může mít jen poškozené. Navíc poprvé bývá málokdy cokoliv ideální.