Diskusní fórum

Na plodech broskvoně se dělají černé drobné skvrnky které na některých plodech pokrývají výce jak polovinu plodu. Broskvoň byla ošetřena postřikem proti kadeřavosti. Přikládám foto

dle mého názoru se jedná o strupovitost,která postihuje i broskvoně

Dobrý večer, máme stejný problém, podívejte se na diskuzi se stejným nadpisem tj. Skvrny na prodech broskve, ze dne 30. 7. 2008, kde je již vše vysvětleno p. Zavřelem. Zdravím.

Děkuji za odpovědi. Měl jsem stejné podezření ale nebyl jsem si jist . Proto ještě jednou děkuji.

Perfektní fotografie vystihující situaci.
Jsou zhruba dvě možnosti. Podle doby, kdy se choroba objeví.
Je to buď strupovitost broskvoní a meruněk Venturia carpophila nebo strupovitost třešní Venturia cerasi . Ta první nejčastěji napadá broskvoně, méně často meruňky, a postihuje především plody v druhé polovině vývinu. Na slupce se vytvářejí zpočátku žlutě krémové zatvrdlé skvrny, které se postupně pokrývají sametovým, téměř černým povlakem. Skvrny jsou okrouhlé, velké dva až tři milimetry a často splývají, čímž vznikají rozsáhlé strupy. Onemocnění podporuje deštivé léto a rosa. Může docházet i k praskání strupů.
Druhá možnost, zejména při vydatnějších srážkách je, že se v létě může vyskytnout ještě podobná strupovitost způsobená houbou Venturia cerasi. Vyskytuje se na broskvoních, meruňkách a třešních. Většinou až po vybarvování plodů se na slupce objevují nápadné stroupky, pod kterými povrch plodu tvrdne. Onemocnění se vykytuje zejména na zdravotně oslabených stromech, ale i na stromech v přehuštěných a zastíněných částech zahrady.

Děkuji za pochvalu fotografie a za odpověd´.

Dobrý den,
máme stejný problém, více než polovina plodů je takhle napadena. Chci se zeptat, jestli je možné tyto plody přesto jíst. Děkuji za odpověď.

Určitě ano, berte ji jak prostě jako strupovitost na jablkách a hruškách. Z hlediska určité kultury konzumu jezte broskve bez slupky nebo i trochu okrojené. Ostatně řekl bych, že je v jižnějších státech poměrně časté, že slupku z broskví okrajují.
Raději je sklízejte trochu dříve, poškozená slupka je branou pro další choroby. Ovoce by Vám mohlo z větší části shnít.

Přesně to mám na plodech, potom hnijí. Pokud nezhnijí a jsou ještě normální dají se v pohodě jíst. Stačí týden doma a můžete to všechno vyhodit. Jakým účinným přípravkem strom ošetřovat a kdy. Děkuji za radu.

To co je zobrazeno je strupovitost, ale kadeřavost je jiná nemoc. Lze smíchat přípravek proti strupovitosti s přípravkem proti kadeřavosti a aplikovat společně? Děkuji za radu.

"Venturia carpophila" thats a disease of fungi.

Prosím o radu jaky prostředek mam použid na odstraněni choroby strubkovitosti plodu broskve,je to totožne jak na vyše zobrazeném obrazku.Děkuji.Labaj

Chtěla bych se zeptat čím mám postříkat broskev.Plody mají černou skvrnitos a pak hnijí.Myslím, že ještě ještě bych posřikem mohla plody zachránit.Děkuji Eva

čím postřikovat broskev proti strupovitosti. děkuji

Máme na broskvích taky strupovitost, chtěla bych se zeptat jestli má na to vliv přítomnost tůjí na zahradě. Děkuji.

Zkusím přidat fota svých nektarinek z letošní úrody, která je první (doposud vždy pomrzly květy). Strom je několikaletý, ale jsme v blízkosti lesa, kde je málo slunce a špatná zem - písek a skála. Stromy mají tendenci jít za světlem, táhnou se do výše. Pro každý strom jsme vykopali jámu a navezli zeminu zbylou po mytí řepy. Byl to spíš pokus, vsadili jsme po předchozím stromu, který také nerodil. Zaléváme, hnojíme, stříkáme proti kadeřavosti, plejeme pod stromem, v srpnu stříháme - ale nevím, jestli dobře. Protože práce nepřinášela žádné výsledky, vloni na podzim ani letos jsme už nestříkali s tím, že strom zlikvidujeme. Letos ale květy nezmrzly, plody pomaličku rostly. Zkroucené listy jsme otrhávali. Plody postupně naklovávaly sýkory a napíchávaly vosy, takže téměř všechny shnily, (všechny sbírám a likviduji), zůstalo jich pár a ještě jsou napadené -je to také skvrnitost, nebo to může být něco jiného? Dužina plodu zasažená není, je poživatelná po oloupání. Tak než strom zlikvidujeme, ráda bych znala názor někoho dalšího, případně poprosila o názor a radu. Děkuji

Pro paní Radku, nedomnívám se že by výsadba thůjí přímo souvisela s výskytem strupovitosti, ale může vytvářet méně vzdušné až uzavřené podmínky které jsou pro výskyt strupovitostti vhodnější. Ono vlastně nejde o nic jiného než o dobu ovlhčení po noční rose a případných deštích. Na jednu stranu broskve sázíme na chráněná stanoviště, na druhou stranu to může pokud nezasvítí slunce zvyšovat napadení strupovitostí.
U paní Jarky se asi také jedná o strupovitost, je dnes opravdu dost častá.

V letošním roce broskve téměř zralé ještě na stromě rychle hnijí ve žlábku. Pecka uvnitř je puklá se suchým jádrem a s plísní uvnitř skořápky. Každý rok provádím včasný postřik (2x) proti kadeřavosti, broskvoň stříhám podle pravidel, případné zkroucené listy otrháváme. Tento jev se objevil letos poprvé. Plody jsou nepoužitelné, z poloviny shnilé. Nabodnutí hmyzem není zřejmé. Strupovitost na plodech není.Broskev je na slunném místě na udržované zahradě. Předem děkuji za radu.

Hezký den.
Pukání pecek a vše další co ho provází může mít více příčin. Pokud jde o fyziologickou poruchu, nejčastěji se týká raných odrůd. Dalším faktorem je střídání teplého a chladného počasí.
Praskání zvyšuje závlaha v nevhodnou dobu. Pokud je přísun vody stálý a pravidelný, riziko je menší, pokud vše necháváte na déšť, praskání tolik neovlivníte. Praskání pecek může mít příčinu i v nedostatku bóru - pak by se objevilo i u odrůd zrajících později. U všech odrůd může praskání způsobit i příliš hluboký řez.