Diskusní fórum

Pocatkem dubna tohoto roku jsem vysadil broskvon modrinku, slo o kontejnerovou sazenici. Byt se pri nakupu zdala mirne seschla, ujmula se vytecne, krasne mi odkvetla a vyrasila. Posledni 3 tydny ale zacina viditelne stradat, viz prilozene forografie. Listy ziskavaji bledou barvu, misty hnednou, kdyz se se stromkem mirne zatrese, listy ztraci.

Je nekdo podle prilozench obrazku stanovit pricinu ? Z duvodu pozdni vysadky jsem provedl jen jeden postrik proti kaderavosti, nicmene nejsem si vubec jist, ze modrinku trapi prave kaderavost. Na moniliovy uzeh mi to, co pozoruji, take nesedi.
Bojim se tak vaznejsi priciny, proto take pisi. V okoli broskvone jsem zakladal novy travnik, ktery jsem z duvodu sucheho jara pilne zavlazoval a pochopitelne jsem zavlazoval take broskov. Je podmaceni korenu moznym duvodem. Jsem si vedom, ze pricina nemusi byt vzdy zjevna, budu nicmene rad za nazor.

Nejvíce to připomíná chlorózu (nic jiného mě nenapadá) - fyziologický nedostatek železa na půdách s vysokým obsahem vápníku. Může to vést až ke ztrátě stromku. Železo se dá doplnit přes list, hnojivy obsahujícími železo v chelátové formě. Záleží na podnoži. Jestli jeti tak, pak byste mělli pěstovat jen ty stromky, které jsou na podnožích vyšší obsah vápníku tolerujících (broskev Davidova,...).
Můžete psát česky, s háčky a čárkami? Delší projevy se špatně čtou, některé výrazy jsou pak vyložitelné více způsoby.

Děkuji za odpověď. Má smysl doplňovat železo přes list, když již dochází k opadu listů ? Přikládám ještě detail listu. Pro úplnost uvedu, že o tři metry dále roste dospělá broskev, podobnými problémy netrpí, půda místně problém s nadbytkem vápníku nemá. Při sadbě modřinky jsem sice část země v jámě vyměnil, nicméně šlo o spodní vrstvu metr hluboké jámy. Děkuji

A při sázení jste s balem zacházel jak-rozrušil, nebo ne? I té vody má být přiměřeně...

Děkuji za reakci. Ano, mám za to, že problémy mohly být způsobeny nevhodnou výsadbou. Bal jsem rozrušil minimálně, neboť broskvoň měla plno křehkých kořínku po obvodě a já se obával poškození. Nicméně broskvoň krásně vyrašila, jak je patrné I z obrázků, pěkně odkvetla a měla dokonce malé plody, než začala viditelně chřadnout. Ćelý proces žloutnutí a vadnutí listí do úplného opadu netrval déle než 3 týdny. Zalévání .... ano, vody mohlo být vice.

Když vyloučíme chlorózu a budeme brát jako možnou příčinu zimování a kontejner, pak k tomu co napsal SPCH můžu přidat něco z loňského jara. Letos jsem se setkal s tím, že některé stromky vyrašily, nasadily na květ a odkvetly a odešly. Někdy zmrzla v této době i násada květů. Namrzly nejspíše v kořenovém krčku, v kořenech, i ve větvích, v poupatech - dík tomu, že se už probouzely, dostávaly se do mízy. Hrušeň na kdouloni v kontejneru na terase zaschla po odkvětu - měla mrtvé kořeny. Po teplé zimě mohly mít peckoviny mízu v kmínku a pak přišel kousek tvrdší zimy, který to někde uťal. Z energie, kterou měl stromek v sobě se probudil, ale z kořenů už nedostal nic.
Stromek mohl být v pořádku (mírně zavadlý?), kořeny též, ale na úrovni země mohl být proužek mrazem zničeného pletiva. Ale to je teorie.
Ago CS dělá Agro vitality komplex. Třeba by pomohl. Jestli stromek odešel, či odejde a už nejde nic jiného dělat, proveďte pitvu kmínku až pod místo očkování. Tam by mohla být příčina. No a příště kontejner jen na podzim a se stromkem v chovné kondici

Děkuji za příspěvek. Jelikož stromek vykazuje veškeré známky uschnutí, o víkendu jej vykopu a o závěry a případné obrázky se pokusím podělit. Rád bych se nicméně doptal, zda doporučení sadit kontejnerové stromky na podzim, jak zní poslední věta předchozího příspěvku, platí i pro broskvoně. V literatuře je v případě broskvoní vždy zmiňována jarní výsadba. Nenašel jsem zmínku, že toto doporučení platí jen pro prostokořenné stromky. Děkuji

Kontejnerované sazenice bývají zakořenělé, snášejí tedy zimu ve volné půdě lépe než čerstvě vykopané, prostokořenné stromky. Pokud není kontejner zevnitř obrostlý velkým množstvím kořínků - tzv. mechem, prorůstají ještě na podzim kořeny do okolní půdy. Pokud by ten "mech" vytvořily a trváte na tom, že si stromek vezmete, musíte kořeny doma rozvolnit, rozmotat, aby se mohly rozrůstat do okolí, jejich špičky nesměřovaly do středu kontejneru. Sice se zdá, že je to drastické, že se nějaké polámou, ale je to lepší než nechat je tak jak jsou. Pak stromek v zimě dost často odejde - uschne. Nedokáže si sáhnout pro vodu do širšího okolí balu. Ono to bez tohoto zákroku může dopadnout i v případě, že ho vysadíte až na jaře.
Před mnoha a mnoha lety se stromky dobývaly mnohem později než dnes, stromky už prakticky končily vegetaci, sázelo se spíše v listopadu. Pak přišlo období Přemka Podlahy, kdy trh tlačil na to, aby se prodávalo co nejdříve, což znamenalo, že před několika lety tedy bylo možné dobývat broskvoně v době, kdy se kopaly jádroviny - začátkem října. Dnes je to trošku jinak. Pokud víte odkud stromky jsou a jak se o ně starají, jsou kopány až po polovině října, tak jak píše norma, není problém ani s nimi. V té době se obyčejně broskvoně ještě nijak lehce neodlisťují, ale už jsou vcelku vyzrálé, vhodné pro výsadbu, nebo kontrolované založení (někde doma - v zahradě, sklepě, garáži,...). Ty stromky, i když je kupujete na jaře byly kopány na podzim, někde přes zimu uloženy (nebo zůstaly v prodejně přihozené zeminou, hoblinami). Takže ta informace o sázení až na jaře byla poplatná době slávy jednoho TV pořadu.
...pro zboží z jiných států platí i jiné normy, není totiž problém koupit někde na výstavě broskvoně už koncem září. No a takové by bylo lépe nechat pořádně napít vodou a založit je, aby jim neublížily zimní změny teplot, mrazy.

Jak jsem avizoval, o víkendu jsem broskvoň vykopal a diagnóza se zdá být dle obrázku zřejmá; chyba při výsadbě. Žádný kořínek neprorostl původni bal z květináče. Broskoň jsem ostříhal, kořenový bal výrazně rozrušil a vybrané kořeny, které zarůstaly dovnitř, zastřihl. Bude-li mít léčba úspěch, pochlubím se.