Diskusní fórum

Dobrý den,
prosím o radu? Švestka Hanita a Stanlay. Foto je z loňského roku + přikládám foto z letošního jara. Na podzim jsem na švestky nalepil lepící pásky proti škůdcům s domněním, že bude vše v pořádku. Letos to však vypadá obdobně, jakoby listy něco sežíralo. Poradíte mi někdo co s tím? Včera jsem po poradě s paní v zahradnictví nastříkal na listy postřik "karate", v poměru 1ml:10l vody. Poradila mi paní správně?
Děkuji za odpověď.

Vlevo nahoře vykazuje list znaky šárky. Vlevo dole si nejsem jistý, ale taky jsou tam nějaké světlejší znaky. Karate je širokospektrální insekticid, pokud by listy něco žralo je to v pořádku, koncentraci vyčtete v příbalovém letáku. Dva snímky nahoře mi přijdou spíše postižené nějakou houbovkou (dírkovitost listů), nebo roztoči. Na těch nových listech to vypadá podobně, možná i nedokonale vyvinuté listy po mrazících (nezdá se mi, že by listy měly ostré hrany od okusu, ale okraje jsou "fyziologicky" zahojené, bez suchých pletiv), možná po sání roztoči v raných stádiích tvorby listů, skvrny na pravém dolním obrázku připomínají dírkovitost listů. Ač se Vém to bude zdát absurdní, podobné škody jsou po napadení listů velmi mladými slimáčky.
Největší nebezpečí hrozí v případě, že je na stromku vlevo opravdu šarka. Mšice a další savý hmyz jsou schopni ji přenést na meruňky, broskvoně a další slivoně, které máte v zahradě. Tuším světlé skvrny na listech i u rostliny vlevo. Nevím do jaké míry jsou Vaše švestky tolerantní, ale to znamená jen to, že je postižená jen určitá část úrody (tolerantní odrůdy mají znaky napadení šarkou na méně než 5% plodů), ale neznamená to, že by se z nich šarka dále nešířila.
Ale chce to vývoj a výskyt skvrn odsledovat, porovnat s literaturou a pokud budete mít pocit shody, pak stromky vykopat, popř. je nechat otestovat (VŠÚO Holovousy) - pokud máte ke stromkům nějaký srdečnější vztah.
Mnoho druhů hmyzu létá a časně na jaře naklade vejce na výhony, mšice též létají, roztoči zimují v pupenech. Lepové pásy jsou dobré na odchyt housenek putujících dolů či nahoru do koruny, ale neřeší vše.No a na podzim už kolikrát jsou putující škůdci na konci cesty, buď v koruně nebo v zemi. Na jaře brání putování mravenců za mšicemi, ale to je tak všechno. V létě pomáhá například vlnitá lepenka. Pokud má navrch lep, chytá ty plazící se dolů či nahoru, v komůrkách kuklí další. Pozdě na podzim se pásy sundají, spálí.

Děkuji za odpověď pane Dvořáku. No stromky jsem nasadil na podzim 2015. Odrůdy Hanita a Stanlay jsem volil právě kvůli odolnosti proti šarce, tak mě tahle informace dosti znepokojuje. Kruhové skvrny budu tedy sledovat. V případě, že se rozhodnu švestky vykopat a zlikvidovat, jakou odrůdu byste mi doporučil zakoupit a nasadit? Děkuji.

A ještě jeden dotaz? pokud by byly švestky opravdu napadeny šarkou, je nutné je likvidovat? nebo se napadení lépe pozná na plodech? Děkuji.

Tu odolnost (toleranci) musíte brát jako skutečnost, že i když jsou stromy napadené, neprojevuje se to na ovoci. U tolerantních odrůd může být postiženo 0-5% plodů. Nicméně choroba je v celém stromě a každá mšice, mera či křís, který ten strom ochutná a putuje dál, ji přenáší s sebou.
Jestliže jsou v okolí stromy napadené šarkou (podle současného názvosloví jsou to virové neštovice slivoně) a jejich majitelé je nechávají růst dále, nemá cenu tyto likvidovat vysadit nové, zdravé. Šarka si je zase za pár let najde. Jediná odrůda, do které šarka zaručeně nepronikne je Jojo. Ale to ne každému chutná. Poptejte se ochutnejte, uvidíte.
Šarka, i když není na plodech vidět snižuje kvalitu plodů, jejich aroma, obsah cukru. V Rukověti 2017 najdete článek Nejvýznamnější virové a fytoplazmové choroby ovocných plodin a v něm info o sortimentu odrůd odolných, tolerantních, ostatních a info o šarce (= virové neštovice slivoně) vůbec.