Diskusní fórum

Dobrý den,
chtěl bych si založit menší ovocný sad, mám pozemek (zemědělskou půdu), která je obdělávaná a několik let zde je pěstována pšenice ozimá. Letos po žních jsem pole pohnojil koňským hnojem a dále jsem zasel svazenku jako zelené hnojení. Příští rok 2015 na podzim bych chtěl sadit ovocné stromy. Teď by mě zajímalo, co zde mám zaset. Přemýšlel jsem, že bych během příštího roku několikrát po sobě vysel svazenku nebo směs vhodnou na zelené hnojení a toto vždy zaoral a dále bych zaoral dávku koňského hnoje. Myslíte si, že je taková příprava půdy vhodná? Nebo bych měl například před založením na pole zaset vojtěšku a nechat cca 3 roky a poté zaorat (o tom jsem také přemýšlel). Děkuji za odpověď Kamil

Dobrý den pane Kamile.
Dle mého názoru jste letos pro přípravu půdy udělal maximum.Pokud jste vojtěšku nevysel letos,už bych ji příští rok nevyséval.Vojtěška je zdrojem humusu,ale hlavně dusíku,který si vytváří sama v kořenových váčcích.Humusu a dusíku jste do půdy už dodal dost a ještě na jaře dodáte.Pokud chcete založit ovocný sad již v příštím roce,vysel bych ještě na jaře hustě hořčici a nebo někde prodávají směs semene hořčice a viky.Na počátku kvetení bych hořčici zaoral a koňský hnůj bych již přidal pouze v případě,že je řádně vyzrálý a rozložený.V opačném případě bych zůstal jen u zeleného hnojení.Do podzimu bych zaoranou hořčici nechal rozložit a v říjnu bych po úpravě vysadil stromky.Staří hospodáři dříve po sklizni obilí zapodmítali do strniště semeno hořčice.Ta do mrazů stačila vyrůst,do ní se ještě rozhodil chlévský hnůj,většinou kravský a vše se muselo stihnout zaorat.Příští rok pak byla půda připravena třeba pod brambory.Dejte si potom také záležet na výběru odrůd ovoce,popř. se poraďte s odborníkem znalým vašich místních podmínek.Hodně úspěchů Vám přeje J.Z.

Děkuji za odpověď pane Josefe, já jsem chtěl tu vojtěšku z důvodu toho, že vytvoří bohatý kořenový sstém a tím půdu prokypří a dodá zde humus i do spodních vrstev. Pozemek nebyl delší dobu hnojen hnojem a tak si myslím, že s přebytkem dusíku by neměl být problém. Jen nevím, zda by vojtěška stihla za jednu sezonu vytvořit tak bohatý kořenový systém. No a ovoce bych chtěl peckoviny - meruňky a švestky.

Dobrý den, včera jsem zryl a odplevelil zahrádku, vytvořil plochy záhonků, posypal semínkem hořčice - co dál? To vše na ploše dřívěj. záhonků (brambory, zahr. jahody) -ty původní však byly pár let naplano - zapleveleny,... - mám zájem ty nové záhony využít od jara 2015 pro výsadbu zeleniny (cukety, dýně, fazole, ...) a bylinek. Jak postupovat dále? DĚKUJI. JAN

Dobrý den.
Pane Kamile,pokud vám nevadí založení sadu posunout o 3-4 roky,můžete tam na jaře zasýt vojtěšku.Bylo by však dobré ji tam pěstovat alespoň 2-3 roky a potom ji zaorat.Jak píšete,za jeden rok by podzemní část moc nenarostla.O postupu se už musíte rozhodnout sám.Předpokládám však, že ta varianta popsaná nahoře by vyhovovala Vašemu záměru,zvláště pokud by jste chtěl pěstovat stromky na nižších tvarech,tedy na méně vzrůstných podnožích,které tak hluboko nekoření.Pokud by jste chtěl založit tzv.selský sad na vyšších tvarech s vysokokmeny,ty jsou roubovány na bujných podnožích,popř.semenáčích,které koření dosti hluboko a tam by vojtěška mohla přicházet v úvahu.Zdraví J.Z.

Dobrý den.
Pane Jane,do vzrostlé hořčice bych rozhodil chlévský hnůj(popř.i granule) a do zimy zaryl.Vámi popsané zeleniny a bylinky potom můžete klidně na jaře vysadit (vysít).Já bych však pro jarní výsadbu ponechal zrytou plochu přes zimu jako jeden celek a na jaře bych po vyzrátí (proschnutí)půdy teprve připravil záhonky.Zdraví J.Z.

Děkuji pane Josefe, ano spíše bych chtěl stromy na méně vzrůstných podnožích, určitě ne vysokokmneny, ale ještě by mě zajímalo, zda za jedno vegetační období ( od jara do pdzimu) bych mohl zaorat zelené hnojení opakovaně? Myslím tím, že bych zasel a zaoral, nechal půdu chvíli ležet a pak znova. A ještě jedna otázka, myslíte, že lupina za rok udělá dostatečně bohatý kořenový systém?

Dobrý den.
Pane Kamile,teoreticky by jste opakovaně mohl zelené hnojení zaorat.Poté druhé orbě ale do podzimu,kdy chcete uskutečnit výsadbu nebude zelená hmota dostatečně rozložená.Pokud by jste výsadbu ještě o rok posunul,bylo by možné provést na jaře oboje hnojení,jak popisujete.Já bych volil možnost letos na zimu zaorat se zelenou hmotou dostatečné množství koňského hnoje.Ten do příštího podzimu zetlí a pole už jen v příštím roce kultivací připravíte pro výsadbu.S lupinou nemám žádné zkušenosti,ale svazenka nebo hořčice se mě zdají vhodnější.Zdraví J.Z.

Lupina (jednoletá) udělá "vydatnější" kořenový systém než třeba hořčice nebo svazenka, jde hlouběji, přidá do půdy trochu dusíku. Ono však nejde o její kořeny, ale o hmotu nad zemí. Jako čistá kultura se moc nehodí. Spíše ve směsi vysévané zjara, aby využila půdní vláhu.

Děkuji za odpovědí, mě jde právě i o hmotu pod zemí a o prokypření hlubší vrstvy půdy právě kořeny hluboce kořenící lupiny. No o rok víc to už odkládat nebudu, takže letos sem zaoral hnůj i zelené hnojení. Přístí rok tam zaseju asi tu lupinu nebo nějakou směs a poté už připravím pozemek na sázení stromů. A když budu zaorávat tu lupinu přístí rok, je možné ještě zaorat i menší množství hnoje, nebo to už není vhnodné?

Hezké ráno. Pro jistotu Vám kopíruji odpověď, kterou jsem už napsal k této otázce do "kratšího vlákna": Vše záleží na obsahu humusu a živin v půdě. Pro další postup by bylo vhodné zjistit kolik je v půdě základních živin, P, K, Mg, Ca... Jen hnůj a zelené hnojení to nevyřeší. Na zeleno by byla dobrá směska, ve které je peluška, oves či ječmen, hořčice. Vedle hnoje byste měl do hloubky dostat i zásobní hnojení, fosfor, draslík (podle rozboru). Spolu se zeleným hnojením. Buď tak, že přihnojíte porost, nebo nahnojíte zaorávanou hmotu. Nevím, jestli má půda na vaší parcele dostatek vápníku, když ne bylo by třeba dostat do větší hloubky i ten. Neměl by se dávat společně s fosforem, zejména pokud byste použil jiné hnojivo než vápenec, dolomitický vápenec. Poslední kultura před sázením by měla být v zemi cca 6 týdnů předem. Nevím jak hluboko můžete orat, ale zásobní hnojení P, K, Ca by mělo přijít do 40-50 cm hloubky. Ten hnůj je uleželý? Bylo by dobře zaorávat hnůj a další hnojiva spolu se zeleným hnojením.

Děkuji za odpověď pne Dvořáku, tak půdní rozbot mám v plánu udělat, abych věděl, jak na tom má půda je. To zásobní hnojení průmyslovými hnojivy b yjste ni doporučil jaké, mohlo by to být NPK, nebo každý prvek zvlášť - např. superfosfát atd. A tím, že nemám dávat společně fosfor s vápníkem, tak to mám udělat jak nebo s jakým odstupem? Vápník bych pravděpodobně doplňoval dolomitickým vápencem. A ta poslední kultura, že by měla být cca 6 týdnů předem, to jako zaoraná nebo ještě rostoucí?Hnůj je uleželý koňský. No s tou hloubkou orby nevím, snad by to těch 40 cm bylo.

Chtělo by to jednosložková hnojiva. Nejspíše do půdy dodáváte s hnojem dost N, s NPK byste tam natlačil další. Když není víc než 40 cm nedá se nic dělat. Poslední kultura 6 týdnů předem zaoraná. Vápenec teď na podzim, klidně ho rozhoďte na povrch po orání a nechte ležet, do hloubky ho dostanete s nějakou jinou operací na jaře. P,K podle rozboru na jaře. Uleželý hnůj může přijít do maximální hloubky, zelené hnojení by mělo být mělko, aby mělo dost kyslíku k rychlému rozkladu. Ve větší hloubce by nerozložená zelená hmota brala kyslík kořenům stromků v době, kdy ho potřebují nejvíce - když zakořeňují. Stromky raději sázejte do rozloženého kompostu, zeminy se substrátem, aby náhodou okolo kořenů nebyly "hnijící" zbytky zeleného hnojení.

Dobře, děkuji za rady :-)