Diskusní fórum

dobrý den, prosím o radu, jak velkou plochu v m2 potřebuje čtvrtkem, polokmen, vysokokmen. Vím, že záleží i na druhu ovocného stromu a odrůdě. Máme k dispozici plochu k osázení a vybíráme, co zasadit. Manžel jako staromilec prosazuje staré odrůdy a vysokokmeny.
Také se mi líbí, ale plocha je cca 30x 20 m a radši bych volila zákrsky, případně kompromisní polokmeny, aby se nám tam vešlo víc druhů.

někde jsem našla, že na polokmen stačí spon 5x5 m, není to málo? zákrsky bych dávala 3 m od sebe.
Ráda bych pár jabloní, hrušeň, švestku, broskev, možná meruňku.
Lokalita je slunečná, poměrně chráněná, kus od Karlových Varů, do teď tam je louka.
Moc děkuji za radu.

Je to různé, ale velkou roli hraje kvalita zeminy a PODNOŽE. Pak chuť-zdatnost-ochota stromy vést pomocí tvarování dle vlastních představ-ať už využít gen.předpokladů konkrétních druhů a odrůd, nebo i ruku v ruce s tímto -řezem, střihem, vyvazováním...Myslím, že prvních deset let by se Vám tam vešly uvažované stromy všechny, ale nad tuto dobu by začaly problémy.

S výchovou a tvarováním se počítá, raději bych to měla na dobu 30 let než 10, takže v případě, že prosadím zákrsky, tak minimální spon mezi stromy je 3m? zdá se mi to pro obslužnost málo, raději bych dala 5 m od sebe, ať mají prostor a raději vysadíme méně stromů než aby se tísnili.
Kdesi jsem tu četla názor pana Dvořáka, že malou plochu se dá vysadit mnoho, pokud to budou štíhlá vřetena atd.

Zemina spíš těžší, jílovitá, při vysadbě počítám s hnojením, kompostem, zálivkou. U podnoží se obávám, že vezmem to, co bude ve školce k prodeji, vybírala bych slaběji rostoucí, když budou.
To u nás nepůjde:-(

velmi děkuji za rady

Pro zákrsky, čtvrtkmeny jsou tři metry solidní vzdálenost. Ale to by byly stromy stromy na podnožích M9, J-TE-H, MM26, MM106. Pokud budou na bujnější podnoži, na vhodném stanovišti, budou tři metry docela málo. Ona velikost koruny není závislá na tom, jestli je to ZK, nebo ČK, PK, VK. Rozhodující je, jak jí tvarujete, jak řežete, na jaké jsou stromky podnoži a též o jakou odrůdu jde. Některé odrůdy se tvarují dobře a plodí v menší koruně výborně, dobře obrůstají plodným obrostem, jiné potřebují prostor, čím větší koruna, tím solidnější výnos.
Historické odrůdy, ZK, ČK, pěstované na slabších podnožích můžete mít ve sponu 3m. V řadě by byly se koruny dotýkaly, mezi řadami by bylo třeba udělat mezeru větší- tak jak píšete, kvůli obslužnosti. I řady u plotu by měly být tak, aby se okolo něho dalo chodit.
PK, VK potřebují obyčejně více místa. Když byste se dostala ke knize p. Vaňka Ošetřování a zákrskových stromů ovocných, nebo Pěstujeme ovocné stromky v nádobách, zjistíte, že i dříve se stromky pěstovaly i jinak než na kmenech, jejichž koruny začínaly nad hlavou. Tu první bych doporučil i koupit, nebo alespoň přečíst a zpoznámkovat. Zjistíte, jak na to. A ještě Zdeněk Dadák Pěstování ovocného stromu.
Spíš bych volil kompromis. Pár jabloní (opravdu dvě) VK, s tím, že můžete mít na jednom stromě třeba dvě, tři odrůdy a ostatní v nižších tvarech.
A vřetena? Metr od sebe, 2-3 m mezi řadami, od jedné odrůdy tak dva, tři stromky, u letních jeden. Na dvaceti metrech tak patnáct stromků a zbytek zahrady na peckoviny, drobné ovoce... Pak by VK mohla být třešeň a hrušně.
A pan Petr to určitě doplní.

Pane Dvořáku,
bude to \"veselé\", manžel již objednal ze starých odrůd. 6 jabloní, špičáky podnože jsou jabloňové semenáče (odrůdy Boskop, Matčino, Gaskon, Koženáč, Coxova reneta). 3 švestky, 2x špendlík, 1 meruňka ČK, ostatní špičák vše na myrobalánu.
takže to dáme do řad, min 4 metry od sebe a co se nevejde, dáme na další pozemek. Nejradši bych to dala 5 m od sebe.

Prostě se nadchnul a objednal.
Korunky plánujem založit jako PK. nebo můžem risknout na semenáči a myrobalánu i ČK? moooc děkuji za postřehy. Je to věda.

Drobné ovoce jako rybíz se vejde naštěstí jinam.

Klidně založte na těch semenáčích a myrobalánu čtvrtkmeny. Abychom si rozuměli, znamená to, že koruna začíná cca 90-110 cm nad zemí. Polokmen tak 130-150. Nic víc. Jaká bude koruna záleží na Vás. Jestli máte špičáky 200 cm + založíte solidní polokmen, jestli jen okolo 150 cm, je to málo. To by chtělo nechat ještě rok strom růst do výšky a pak teprve upravit na korunu.
Ono kouzelné slůvko semenáč nemusí znamenat, že stromy porostou pánu bohu až do oken. Mám polovinu stromů v zahradě na semenáčích a naprosto v pohodě držím stromy ve tvaru vřetene, tedy jak se teď říká štíhlého vřetene, cca 100-120 cm od sebe.
Slivoně na myrobalánu do suššího okrsku zahrady, u jabloní to je vcelku jedno. Důležité je založení korun, zásoba živin v půdě. Tu Coxovu dejte na kraje, je hodně náročná na světlo a teplo, z toho co máte nejcitlivější na strupovitost, tak ať má světlo a po deštích lépe a rychleji osychá. Typem kvetení, plození se vymyká Boskop, ten se řeže podobně jako Rubín. Nevím, co je koženáč (to je dosti obecné jméno pro více odrůd), ale přinejhorším poroste jako Boskop.
Přeji Vám, aby nadšení vydrželo, nejen do sázení, ale i do studia literatury (opravdu doporučuji přečíst toho Dadáka i Vaňka) a následné péče. Snad nejste permakulturisti.

pane Dvořáku, mooooc děkuji.
Špičáky jsou nižší, do 150 cm, takže plánuji nechat růst a založit korunky příští rok na jaře nebo můžem podle přírůstků už na podzim? budou to max polokmeny, zkusím to tlačit na čtvrtkmeny. lépe se ošetřuji.

děkuji za doporučenou literuturu, už jsem po ni koukala, ale v antikvariátech jsou probrané, zkusím zadat poptavku u známého, až teď otevřou. Boskop, který se řeže jako Rubín, myslíte tím, že má tendence plodit na konci výhonů a vyholovat?

je to koženáč podzimní, vydrží cca do prosince, vzhled plodů podobný jako toto http://www.stareodrudy.org/ovocny-strom/jablo%C5%88-h%C3%A1jkova-mu%C5%A1k%C3%A1tov%C3%A1-reneta-ko%C5%BEen%C3%A1%C4%8D/170.html

budem li to držet jako čtvrtkmeny s pravidelným řezem, můžu sázat 4 metry od sebe?
vidím, že je to věda, tušila jsem to, ale baví mne to.
Ps. permakulturisti nejsme:-) ani chemický Alí. Chápu, že je třeba péče, aby bylo ovoce.

Ještě se chci zeptat na Gaskoňské šarlatové, miluju jeho chuť, vím, že ve vlhčích lokalitách trpí plody moniliozou, prostě od jadřince hnijí a viděla jsem ho vždy jako velký strom, ale chcem ho zkusit, je výborný. Gaskoň má také nějaká specifika řezu?
děkuji

Když seříznete špičáky v cca 100- 110 cm, založíte z nich základ korunky už letos, na jaře.
Korunku vždycky zakládejte, tvarujte na jaře, na podzim do stromku neřežte.
Pokud je to opravdu Kožené podzimní, tak potřebuje podobnou péči jako Boskop. Jde o to založit korunu a nezkracovat větve, které už by měly plodit. Tedy první rok, dva řezat stejně, pak nechávat větve, které mají tvořit obrost bez řezu.
Gascoyneho šarlatové také spíše plodí na delších výhonech. Ale řeže se normálně. Po založení korunky už bez většího řezu a pak ho upravíte podle nasazení květů, větvení.
Raději bych přidal alespoň půl metru. Dva metry na každou stranu od kmene a malá ulička na sluníčko, provzdušnění mezi stromy.
Podívejte se třeba na sortiment Agro-bio Opava, na jednotlivé sekce přípravků na ochranu.
Stříkají možná lakýrníci, ale my se ve chvíli, kdy o stromy pečujeme, něčím jako je rostlinolékař. My ty stromy ošetřujeme.
A v dobře tvarovaném, pro slunce otevřeném stromě, třeba i toho Gascoygneho není na moniliózu příliš vhodných podmínek. A dvě ošetření mědí, ve správný čas dokáží ještě i v tom pomoct. Zkuste se podívat i do moderní literatury, ošetřování sadu bio, eko.
A pokud jde o permakulturisty, nemyslím jejich vztah k ošetřování, ale k neřezu.

Noro, hniloba od jádřince nesouvisí s monilií. A je taky různého vzhledu-hnědá, modrá...Plochu k pěstování jste uvedla, ale nevíme, zda je z některé strany stínící stavení-Vaše, sousedů, či jestli je předmětný rozměr oplocen. Pak-třeba po letech budete nuceni některé stromy předčasně odstranit, popřípadě držet velmi zkrátka...

Pane Petře, z jedné strany je železniční násep a vlaková trať, z druhé strany soukromá příjezdová cesta na náš pozemek, je to \"louka\" která končí stodolou, z velké části dne osluněná. Sousedy nemáme a s případným kácením po letech se nejhůř smíříme.
Oploceno není, přes pozemek chodí vysoká:-( takže počítám s obalením pletivem, nátěrem v prvních letech a doufám, že budou chodit kousat jinam. nebo na násep nasadíme něco, co by je mohlo lákat víc než ovocné stromy. velmi dkěuji i za váš postřeh

Pane Dvořáku, budu lobovat za 5 m a nejhůř kompromis 4,5. Co se nevejde můžeme dát na pozemek poblíž, chtěli jsme to mít pohromadě.
Máte pravdu zahradníci ošetřují a pečují:-)
Myšlenka, že se má nechat strom růst jak je a že v krajině takhle plodí je oblíbený perma argument, se kterým nesouhlasím. Jsem pro výchovu a pravidelný řez, proto se tu radím.
U Gaskoně záleží na počasí během roku, někdy se kazí hodně, jindy je bez potíží. Strom ze kterého doteď dostávám jablka je máloopečovaný vysokokmen, věřím, že s novým stromkem to pohlídáme. Byl na výběr i Gaskoň jako zákrskem na M9, ale tam mne odradilo, že se zdůrazňuje pravidelná zálivka i po letech a to nevím, jestli vždy zvládneme, na pozemku nebydlíme.
velmi děkuji za všechny rady.