Diskusní fórum

Dobrý den, prosím vás viděl jsem na internetu způsob množení ovocných stromů, kdy z upravené větve přímo na stromě a za pomocí přípravků na podporu zakořeňování a zeminy (zábal) po nějaké době tato čast zakořenila a po odstřižení a přesazení vznikl nový stromek. Můj dotaz je ten, zda takto vypěstovaný strom plodí, nebo se musí naroubovat? Moc děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne. S pozdravem Jan .

Takové stromy rostou a plodí, přinášejí ovoce stejné jaké bylo na stromu, ze kterého byly namnoženy. Potíž je s tím, že se teprve zkušeností doberete toho, kdy začne plodit, jestli plodí dostatečně, jestli bude dobře kotvit v zemi, jestli bude mít nějak porovnatelný růst se sesterským stromem.
Jisté zkušenosti s tím měli výzkumníci v 50. letech, kdy měl tento typ množení nahradit právě to roubování a očkování. Ve velké knihovně v Praze bych našel nějaké práce, kde se najdou doporučené odrůdy. Ale jsou to ty, které se pěstovaly před více než 70. lety. Byl nedostatek zdravého podnožového materiálu a dělalo se to v sousedním velkém soustátí, které nám bylo vzorem. Jste-li mlád a máte velké plochy na pokusničení, klidně se do toho pusťte. Máte-li zájem o to mít z daných stromů ovoce brzy a chcete-li dopředu vědět, jak asi strom poroste, zvolte roubování na typovou podnož vegetativně množenou, nebo na semenáče doporučených odrůd.
Myslím, že pravokořenné stromy jsou vítané mezi příznivci permakulturního hospodaření. Pokud máte načteno něco od pana Svobody, budete vědět, proč to dělají.
Pár zpravokořenělých odrůd jsem měl možnost vidět a třeba i řezat. Obě odrůdy (Mio, Gloster) po zpravokořenění začaly růst výrazně intenzivně, Mio obrůstalo jako vrba spoustou tenkých větviček. U obou se začala projevovat výrazná alternace, střídání rokůplodných, méně plodných, a roků prakticky bez úrody. Vedle rostoucí stromy stejné odrůdy \"zkrocené podnoží\" dávaly pravidelnou, solidní úrodu.

Honzo, to, co popisujete je nejspíš vzdušné hřížení. Ochotné jsou lísky, pak jádroviny, méně peckoviny. Kulturní, tzn.šlechtěné stromové ovocnany jsou většinou dva, vyjímečně tři organismy v jednom, kde podnož a nadzemní část, občas s vloženou kmenotvornou jsou spojené roubováním nebo očkováním. Je to vymyšlemo tak, že podnož je specializovaná na schánění živin a vody v půdě, kdežto plododajná, korunu tvořící část z té zemní kaše umí lépe dopéci plody...