Diskusní fórum

Potřebuji nahradit starou zkácenou švestku,která poskytovala stín i užitek nějakou dřevinou, která by byla k užitku,poměrně rychle rostla (vysokokmen nepo polokmen) a snesla by pak upravovací řez až vyroste do patřičné výšky.Mám menší zahradu a tak si nemohu dovolit veliký strom.

Dobrý večer paní Heleno.Možností je více.Vysadit opět švestku po švestce by nebylo rozumné.Co třeba vysadit polokmen jabloně na podnoži A2?Odrůdu by jste zvolila rezistentní ke strupovitosti dle uvážení období sklizně.

Děkuji Vám pane Zavřele za odpověď.Zajímalo by mě proč nevolíte znovu švestku. Roste pomalu, nebo nesnáší později razantní řez,nebo kvůli možným škůdcům? Stejně dám asi na Vaši radu s jabloní, ale u švestky jsme byli zvyklí na pálenku. Co si myslíte o oškeruši, ryngli nebo blumě? Těším se na Vaši odpověď.Helena

Dobrý večer paní Heleno.Švestku jsem nevolil pouze proto.že mě připadá nevhodné vysazovat na to samé místo(tak jsem to pochopil)opět švestku nebo jakoukoliv slívu,k vůli vyčerpání půdy.Pokud by rostla na jiném místě,nic proti.Oskeruše je strom,který má rád teplejší klíma a dožívá se vysokého věku.Uvádí se,že i 400 roků.Postupně vyrůstá do velkých rozměrů.Nepíšete odkud jste,abych mohl zvážit vhodnost její výsadby u Vás.Z oskeruše je také dobrá pálenka,kterou znají na Slovácku.Rengloda nebo bluma jsou vlastně slivoně jako švestka a na to stejné místo bych je vysadil pouze po výměně většího množství původní zeminy.Bylo by to jistější.Pokud Vám jde o ovoce vhodné na pálení,připadala by v úvahu ještě durancie,která je dobře odolná(tolerantní) k Šarce švestek.Plody mají vysokou cukernatost,ale jejich širší upotřebení je omezeno jejich neodlučitelností od pecky.Hezký večer.

Příjemný večer. Omlouvám se, že do Vaší debaty vstupuji, ale i z jablek se dá pálit líhovina. Po pár litrech zvykačky se vyrovná i slivovici. Když si vyberete jabloň konzumně zrající v září, necháte ji na stromě až do plného vyzrání, budete mít z vlastního kvasu solidní výrobek.
Oskeruše je sice dlouhověký strom, nevadí mu řez, ale podle mých zkušeností plodí z objemu koruny, tedy čím větší koruna, tím větší sklizeň. staré stromy bývají velmi mohutné. Zatímco švestka roste obyčejně vcelku "klidně" (vše je dáno podnoží a místem výsadby myrobalán+ sušší místo, vegetativně množené podnože a semenáče méně rostoucích podnoží i do vlhčích míst,...), nepotřebuje velký řez. Blumy a ryngle i pološvestky obyčejně nerostou tak uspořádaně, musí se intenzivněji řezat i proto, aby se plodnost udržela v koruně, nestěhovala se na okraj koruny, koruna neprosychala. Je s nimi víc práce než s jabloní, bývá u nich větší četnost zásahů chemií (pilatka, obaleč, svilušky, mšice, houbové choroby,...). Jabloň je sice napadána květopasem, mšicemi, obaleči,..., ale nějak lépe přežívá bez zásahů, vyrovná menší sklizeň většími plody, obaleč v jablku v sudu nevadí. zato když napadne pilatka peckoviny, ty prostě ten rok nejsou, když strom špatn odkvete zase nejsou, slivoně chytnou častěji pozdní mrazíky,...
Těčím se co vám napíše pan Zavřel, možná Vás naladí peckovinově příjemněji.

Dobrý večer.Pane Dvořáku nenaladím, proto že máte pravdu.Je dosti těžké určit ten který strom,proto že je to tak jak píšete.I z jablek je dobrý kalvados.Asi bych volil mezi jabloní a durancií.Snad se paní Helena rozhodne.Do podzimu je ještě čas.Hezký večer přeje J.Z.

Dobrý den, máme švestku, která byla vysazena na jaře a začala velice bujně růst viz obrázek. Je to v pořádku?? Jestli ne, tak co s tím udělat?? Díky

Dobrý večer. Způsobila to kombinace:bujná odrůda na bujně rostoucí podnoži,stromek měl při výsadbě dobrou kořenovou soustavu a roste v kvalitní půdě.Zakrátil bych letorosty na polovinu s již záměrným tvarováním budoucí korunky,aby se růst zbrzdil a výhony stačily do zimy vyzrát.Také by se mohly vylomit větrem.

Dobrý den,mám problém s rynglí strašně bujně a hustě roste za rok ař přes 1 metr husté dlouhé přírustky mají už asi 3 roky a ještě neplodili,v čem dělám chybo?Jo a ještě musím podotknout,že větve se táhnou nahoru a nechcou tvořit korunu děkují za radu...

Píšete po moravsku, asi máte blízko i k meruňkám. Ryngle na myrobalánu na vlhčím místě mnohdy plodí až po 5-8-10 letech. Řežte ryngli v létě, podle pravidel řezu meruněk. Zpomalí růst a pak spíše udělá plodný obrost. Po takovém řezu se Vám na jaře lépe bude tvarovat koruna. Při tomto řezu kosterní větve nechte celé, zkraťte je až někdy v červnu, červenci, na ideální délku.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak a v kterou roční dobu je vhodné řezat ryngli. Máme na ní dlouhé tenké větve a jsou obeschlé,nemají žádné pupeny.Manžel to snad vůbec nikdy neřezal, vždy mi říká, že se to nemá řezat-stromek obrůstá zelenou řasou a lišejníkem a připadá mi takový nezdravý-dá se s tím ještě něco dělat.Jsme v nadmořské výšce 420 m n.m.-jeden rok jsme měli pěknou úrpdu a od té doby nic.Děkuji za radu