Diskusní fórum

Dobrý den. Chťela bych si na zahrádce vysadit nějakou švestku.A tak prosím o radu který druh se nejlépe hodí. Bydlím na Vysočině.Děkuji za radu

Dobrý den. Njedříve bych vám doporučil něco jako databázi ovocných odrůd, tam si určitě dle jistých kritérií vyberete (houbová odolnost, doba zrání, náročnost na půdu a teploty, atd.) a poté (a nebo nejdříve) prohlédnout nabídky okolních ovocných školek a prodejen. Nakupovat rostliny přes internet bych vám nedoporučil, nikdy nevíte, co vám pošlou.
Zde je odkaz na databázi Mendelovy univerzity v Brně:
http://www.sumperacek.webpark.cz/index.html

Já jsem například vybíral samosprašné odrůdy (tedy ty, které nepotřebují cizího opylovače), vhodné do teplejších oblastí střední Moravy. Nepřošel jsem tedy celý seznam, ale několik jsem si jich vybral:

Anna Späth - sladká, středně šťavnatá, nenáročná, zrání 3 dny před Domácí Velkoplodou (dále DV, záleží na klimatických podmínkách, kdy plody této odrůdy dozrají, a k ní se vztahuje datování zralosti dalších odrůd)
Čačanská Lepotica - šťavnatá, zrání počátkem srpna
Čačanská rodná - šťavnatá, výborné chuti, náročná, zrání 12 dní před DV
Elena - šťavnatá, náročná, zrání 14 dní po DV
Hanita - nenáročná, zrání 10 dní před DV
Vítek - odrůda typu Durancie, nenáročná, zrání shodné jako DV

nicméně doporučuji vám přečíst si podrobnější informace na již zmíněném webu, nebo pokud nechcete nic zkoumat a řešit, je dobré se poptat okolních pěstitelů, jaké podmínky u vás jsou a čemu se tam daří, pak už záleží jen na dobro srdečnosti daného člověka, zda-li a jak dobře vám poradí

Domácí Velkoplodá
Doba zrání: Zraje podle oblastí a jednotlivých typů v první a druhé polovině září, ve vyšších polohách až v 1. polovině října.

Dobrý den.Vybral jsem si odrůdy Durancie-Vítek a TOP ,ale nejde sehnat mám obavy že odrůda TOP ,nebo TOP 2000 nepůjde vůbec sehnat jelikož se ještě asi testují.Co vy na to?

K odpovědi Martině Maškové.
Jste li z Vysočina, předpokládám značnou nadmořskou výšku. Některé zde uváděné odrůdy zrají velice pozdně a u vás určitě nedozrají. Rozhodně nedozraje odrůda Top a Elena. Trochu mám pochybnosti i u Anny Späth. Durancii Vítek neznám, Domácí velkoplodá je velice vnímavá na virové onemocnění šarku. Souhlasil bych s odrůdou Hanita. Dobrá, tolerantní, ranná ale drobná je Katinka.Snad by byla vhodná i Gabrovská. Podívejte se na stránky ovoce.hlucinsko.eu.

Vítek

Původ: ČR, vznikla jako náhodný semenáč.

Růstové vlastnosti: strom roste středně bujně až bujně, jeho habitus je vzpřímený. List je vejčitý, zelený až tmavě zelený, středně lesklý. Květ je středně velký, doba začátku kvetení velmi raná až raná.

Plod: je malý až středně velký, z bočního pohledu tvarem protáhlý, z čelního pohledu nesouměrný. Základní barva slupky je po odstranění ojínění tmavě modrá. Dužnina je žlutavě zelené barvy, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá, v chuti navinulé sladká až sladká, s typicky mírně nahořklým aroma durancií, velmi dobrá. Pecka má z bočního i čelního pohledu elipsovitý tvar. Od dužniny není odlučitelná.

Zralost: zraje shodně s odrůdou Domácí velkoplodá nebo krátce po ní.

Plodnost: je pozdější, velká, pravidelná.

Vhodné podnože: lze použít všechny podnože, vyhýbáme se podnoži Pixy, na níž by byli plody příliš drobné.

Celkové hodnocení: klasická odrůda durancie - durancie je vlastně odrůda slívy. Při pěstování musíme při udržovacím řezu dbát na pravidelné prosvětlování koruny, neboť tvoří poněkud hustší koruny, vzpřímený růst se snažíme omezit otevíráním na větve směřující ven z koruny. Využíváme letní řez. Jinak se jedná o zcela nenáročnou odrůdu, která nám bude dobře prospívat a plodit i v těch velmi okrajových podmínkách bez specifických nároků na podmínky stanoviště. Je středně odolná proti šarce.

zdroj: http://www.sumperacek.webpark.cz/index.html

nějak jsem si neuvědomil, že Vysočina znamená vysočina :) Hanita rozhodně ano, velmi raná, nenáročná... Katinka vyžaduje střední polohy, půdy zásobené živinami a vláhou

Prosím o radu,
vítr mi vyvrátil starou třešen,mohu na její místo zasadit švestku?

Lepší je vysadit kousek vedle,nebo vykopat větší díru a dát lepší hlínu a vytahat zbytky kořenů po třešni.Ze starých kořenů by se mohly šířit plísně a houby.

Má někdo povědomí o tom proč praská kmen švestky a jestli je to důsledek prostředí, pěstování nebo škůdce? Děkuji Eva

Obyčejně praská na jižní až západní straně - pak je příčinou mráz, který korová pletiva roztrhal několi let zpátky. Rána se ukáže až po dosti letech, když postižený kmen a silné větve sílí a trhlina (jizva) se rozšiřuje. Ochrana je bílení kmenů a silných větví, stínění kmene ze strany, kterou únorové slunce ohřívá. Potíž je v tom, že si někdy přinesete domů už mrazem poškozený stromek ze školky. Pak můžete mít toto poškození klidně i na severní straně, je málo pravděpodobné, že by stromek po výsadbě v zahradě byl orientován přesně jako ve školce. Ideální pro toto poškození je "ostré" únorové slunce a teplo přes den, pokles teplot výrazně pod nulu ihned po západu slunce.