Diskusní fórum

Koupili jsme si několik nových stromků jabloní, jeden z nich je ale naroubován asi 20 cm nad zemí. Dle poučky, že místo roubování musí být 1 - 2 cm nad zemí, jsme ho utopili tedy těch 20 cm (navíc nám přišlo, že z kmínku něco jako kořínky má tendenci vyrůstat). Přesto mě stále trápí myšlenka, jestli to bylo správně. Jestli to "1 - 2 cm nad zemí" neznamená spíš, že alespoň takto nad zemí, že se jako nesmí to místo roubování dostat pod zem. A my ho neměli vsadit výš.
Děkuji za názory.

místo štěpování se opravdu nesmí dostat pod zem, jinak by mohla štěpovaná odrůda pustit kořeny, a to údajně není fajn, toto místo štěpování má být cca 10 cm nad zemí, kvůli tomu, že okolo stromu je půda kyprá, a většinou se mulčuje nebo jinak obdělává, a tím dochází k navýšení půdy.. a z té podnože to jsou opravdu kořínky, všechny typové podnože dobře koření, ale jsou to mladé kořínky kterým ani nevadí, pokud byste je ustřihla - protože stromek zřejmě budete předělávat, tak budou nad zemí na suchu, takže bude docela vhodné je odstranit.. teď už je ale nejspíš na nějaké velké úpravy pozdě, maximálně tak na jaře odhrnout trochu zeminy od stromku, no a bude kolem něho jamka, nebo dát stromek výš, ale já bych teda počkal na jaro, přece jenom nejvhodnější období sázení stromků je okolo října, a kdepak ten je

Místo roubování se opravdu nesmí dostat do kontaktu s půdou, pokud je tedy 20 cm nad zemí, třeba stromeček vysadit tak, aby toto místo bylo nad zemí. Nemusí být zrovna 1 - 2 cm. Podstata je, že nesmí být hluboko.

Problematika hloubky výsadby není zase tak jednoduchá, aby platilo třeba vyazovat tak, aby místo štěpování / může jít o roubování nebo očkování / bylo přesně 10 cm nad zemí. Hodně záleží na podnoži a odrůdě. Pokud byla použita u jabloně zákrslá podnož typu M9, tato mimo jiného značně ovlivňuje vzrůstnost, v tomto případě zakrslost stromku. Čím je delší část podnože mezi místem štěpování a půdou větší, tím vice ovlivňuje vzrůstnost / u M9 zákrslost / budoucího stromku. Pokud školkař štěpí ve výšce 20 cm, ví co dělá. Já štěpuji i ve výšce 25 cm. Hodně záleží i na půdě a podmínkách, kde se vysazuje. Asi bych doporučoval vysazovat stromek tak hluboko, jak rostl ve školce. Pokud jste stromek vysadila s místem štěpování 2 cm
nad půdu, je to špatně. Většinou se půda s vysazeným stromkem slehne a místo štěpování se dostane do styku s půdou. Případný krtinec těsně u stromku udělá to samé.Po čase z místa nad štěpováním se začnou tvořit nové kořínky a stromek takzvaně zpravokoření. Zcela bude eliminovaná původní podnož. Pokud tento stromek máte na bujně rostoucí podnoži, např. A2, nic se nestane. Pokud je však na zakrsle nebo slabě vzrůstné podnoži / M9, M26 ... /stromek začne bujně růst. Místo toho, aby vám narostl v dospělosti do 2 nebo 3 metrů, naroste třeba do osmi metrů. Zabere půl zahrady. Pokud máte stromky v nějakém menším sponu, třeba 2 m od sebe, stromek neudržíte ve vymezeném prostoru. Případným silným řezem ve snaze růst redukovat podpoříte ještě silnější růst na úkor plodnosti.
Stromek pokud není na bujně rostoucí podnoži, bych Vám doporučil brzy na jaře opatrně vykopat a nasadit tak, aby místo štěpování bylo alespoň 15 cm nad úrovni půdy.Po opětovné vysadbě proveďte řez po výsadbě.
Co se týče vámi popisovaných bernodů / hrbolky se základy kořínků /, toho se nebojte. Pokud se nedostanou do půdy, nezakoření.

Dá se poznat, je-li starší stromek zpravokoženělý? Mám něco přes 20 let starý Rubín, nebo něco podobného, který se projevuje o něco bujnějším růstem, než další dva stejné stromy. U paty stromu je vidět do boku rostoucí kořen, vyrůstá dost vysoko, tak 6 cm nad terénem. Zahradu jsme koupili asi před 10 lety, takže nevím, jak se stromek měl v mládí. Plodí a roste dobře, o něco lépe než zbylí dva bráchové, ale to taky může být lepším osvětlením. Korunu jsme snížili, a pak se o strom nestarali, no a nečekaně - je ještě vyšší, ale nemá tu korunu nijak obrovskou. Asi 4 metry kulovitou.

Jo taky by mě zajímalo, jak velký by tak asi vyrostl Topaz, kdyby zpravokořenil? Půda je výživná, možná trochu vyčerpaná po předchozí jabloni, ale dostal nějakou novou hlínu, kompost a hnůj. Topaz prý roste bujně, později středně bujně. Jo a plodilo by to nějak rozumně? A dá se využít zpravokořenění i u peckovin, například slivoňovitých? Díky za odpověď na mé potrhlé nápady

Není zrovna moc seriozní Dave zodpovědně odpovědět na Vaše dva poslední dotazy, pouze na základě těchto informací. asi by to potřebovalo vcidět.
Hodně záleží na tom, na jakých podnožích Rubín a Topaz jsou. Pokud na slabé podnoiží typu M9 / v místě roubování je výrazná boule /, zpravokořenění podstatně změní vzrůstnost stromku směrem nahoru, který se chová později jako pravokořený. Pokud jsou stromy na bujných podnožích typu A2, o čemž dost pochybuji, pak změna vzrůstnosti po zpravokořenění není nijak podstatná.Vždy se bude jednat v dospělosti o bujné stromy výška 6m a vyšší. Silným zimním řezem jejich vzrůstnost neomezíte. Částečně to můžete omezovat pravidelným letním řezem a to i několikrát v sezóně. Často však problém příliš bujného růstu je potřeba řešit odstraněním stromu. Velkopěstitelé často vzrůstnost stromů omezují částečným řezem kořenů nebo drastickým nařezáním kmínku ve dvou místech motorovou pilou, aby řez byl dostatečně široký. Nemyslím si však, že je to zrovna vhodná metóda pro malopěstitele.
U modrých peckovin při použití většiny podnoží případné zpravokořenění by asi nějaký větší vliv mít nemělo. Jednak slivoně tak snadno nezpravokoření, a jednak až na několik málo slabě rostoucích podnoží typu VVA-1. Pixi, WAVIt... nejsou rozdíly ve vzrůstnosti roubovanců či pravokořených odkopků.
vzrůstnosti roubovaných slivoní

Podnože jsou střední možná spíše slabší "ráže", něco okolo té MM106, takže se zdá, že to kořenilo správně. No mě ani tak nejde o velikost koruny, místo by nějaké bylo, ten zásah který jsem popsal byl docela neuvážený, ani jsem ho tehdy neprováděl já. Jde mi spíše o vitálnost stromu, a taky a to hlavně, jestli se tím nesníží plodnost (když by strom byl tak nějak v dospělosti). No ale radši s tím tedy experimentovat nebudu, aspoň prozatím. A díky za odpověď

Děkuji panu Prasličákovi za přínosnou odpověď, bohužel tu Vaši jsem si přečetla až teď a už máme povysazeno výš. Kdybych si ji přečetla včas, nechali bychom stromek být a mohli jsme z něj mít opravdu strom. Ze všech stromů, které jsem na podzim sázeli, byla tato odrůda bohužel jen na podnoži M9, ostatní máme A2. Máme rádi stromy, pod které se můžete natáhnout do stínu, zákrsek pro nás není strom.
Alespoň vím pro příště.