Vysokokmen, zákrsek nebo vřetenovitý tvar? Výběr podnože ovlivňuje velikost stromu, plodnost i nároky na pěstování. Přečtěte si o tom.
Řada zahrádkářů má velmi dobré znalosti širokého spektra odrůd jednotlivých ovocných druhů, ale jen menší část pěstitelů se dostatečně dobře orientuje v problematice podnoží. Ačkoliv má ovocný výpěstek z podnože často „jen“ kořenový systém, tato část zásadním způsobem ovlivňuje velikost ovocného stromu. Zároveň vymezuje pěstitelsky vhodné prostředí z hlediska kvality půdy, vodního režimu a agrotechniky.
Vybíráme-li ovocné výpěstky do zahrad či krajiny, je třeba vybrat nejen vhodnou odrůdu, ale i správnou podnož.
Podnož ovlivňuje také dobu nástupu do plodnosti a přibližně vymezuje dobu, po kterou bude ovocný strom žít. Při nevhodné volbě podnože pro daný pěstitelský záměr se často setkáváme s tím, že stromek na daném stanovišti buď neroste a krní, nebo naopak dosahuje obrovských rozměrů a jeho intenzitu růstu nelze efektivně zkrotit.
Venkovská zahrada s ovocnými stromy
Podle intenzity růstu se podnože obecně rozdělují na bujně rostoucí, středně bujně rostoucí a slabě rostoucí. Tyto skupiny nám pomohou s výběrem ovocného stromku podle zamýšleného pěstitelského záměru.
Bujně rostoucí podnože volíme pro vysokokmenné a polokmenné výsadby s životností přibližně 60–100 let podle ovocného druhu. Vhodné jsou všude tam, kde nám nezáleží na rychlém vstupu do plodnosti, ale důležité je pro nás krajinářské hledisko – například aleje, solitéry, krajinné sady, záhumenky nebo okolí chat a chalup. Výhodou vysokokmenných výsadeb jsou také minimální nároky na prostředí a agrotechniku.
Polokmenný sad jabloní založený na podnoži A2 ve sponu 9 x 9 m
Středně bujně rostoucí podnože volíme tam, kde je pro nás důležitá produkce ovoce, ale zároveň chceme pěstování věnovat jen základní péči. V praxi jsou podnože této skupiny vhodné pro čtvrtkmeny nebo i pro zákrsky pěstované v celoplošném zatravnění.
Je třeba počítat s tím, že stromy štěpované na nejslaběji rostoucích podnožích nám budou dělat radost jen tehdy, věnujeme-li jim maximální péči.
Slabě rostoucí podnože se používají buď v profesionálním ovocnářství, ve výsadbách s velmi intenzivní agrotechnikou, nebo nacházejí specifické uplatnění v nejmenších zahradách. Intenzivní agrotechnika zahrnuje řez, hnojení, ochranu proti chorobám a škůdcům či probírku plodů. Slabě rostoucí podnože zde přinášejí významné sklizně již druhým nebo třetím rokem po výsadbě. Tyto podnože zpravidla nesnášejí ani v pozdějším věku plošné zatravnění. Po celou dobu životnosti je třeba výpěstky okopávat nebo je vysadit v rámci pravidelně udržovaných záhonů.
Slabě rostoucí podnože se uplatní zejména u vřetenovitých tvarů, zákrsků a ovocných stěn. Zde je však třeba počítat s celoživotní oporou, například v podobě kůlu nebo drátěnky.
Ve specifických podmínkách, jako jsou písky nebo štěrkové horské půdy, volíme i pro zákrsky bujně rostoucí podnože, které v takových podmínkách obstojí. Tyto případy je dobré konzultovat s odborným personálem ovocných školek. Ten dobře zná podmínky v okolí svého podniku a dokáže poradit s výběrem vhodných kombinací podnoží a odrůd pro konkrétní pěstitelský záměr.
Slabě rostoucí podnože jabloní nesnesou celoplošné zatravnění
Nejširší spektrum podnoží můžeme nalézt u jabloní. Vegetativně množené, takzvané typové podnože, jsou označeny zpravidla písmenem a číslem. Tato čísla však nemají žádnou spojitost s intenzitou růstu.
Pro vysokokmenné výsadby volíme buď generativně množené semenáče (například Jadernička moravská, Kyjovský semenáč aj.), nebo nejbujněji rostoucí typové podnože A2 či MM111, případně již méně využívané podnože M1, M11 či MM104.
Pro čtvrtkmeny a zákrsky pěstované v celoplošném zatravnění nebo v horších půdních podmínkách ve středních a vyšších polohách můžeme zvolit například podnož MM106, která je ze skupiny středně bujně rostoucích podnoží nejbujnější. Tato podnož není ale vhodná do podmáčených poloh, kde trpí předčasným odumíráním. Ideální není s ohledem na velikost korun ani její kombinace s nejbujněji rostoucími odrůdami, jako jsou například Rubín, Bohemia nebo Rajka, ani s triploidními odrůdami.
Ideální intenzita růstu zákrsků nebo čtvrtkmenu jabloně na středně bujně rostoucí podnoži
v celoplošném zatravnění
Standardní podnoží této skupiny je M7 se střední intenzitou růstu a širokými možnostmi použití. Již méně používanou podnoží této skupiny je například M4.
Relativně slabě rostoucí podnoží této skupiny je M26. Tu lze doporučit pro velmi silně rostoucí odrůdy, naopak není vhodné ji používat v kombinaci s velmi slabě rostoucími odrůdami, jako jsou například Mio či Melodie. Tato podnož již v některých případech vyžaduje s ohledem na slabší kořenový systém použití opory. Intenzitu růstu mezi M26 a MM106 vykazují polské podnože, například P14 či P60.
Slabě rostoucí podnože reprezentují především klony a selekce podnože M9. Z českého šlechtění jsou známé dnes již méně pěstované selekce J-TE-H, J-OH-A, J-TE-E, J-TE-F a J-TE-G. Zatímco intenzitu růstu podnože J-TE-H hodnotíme jako vyšší než u M9, J-TE-G je podnoží velmi zakrslou, obdobně jako M27.
Čtvrtkmen jabloně na bujněji rostoucí podnoži
po řezu
Kromě hrušňového semenáče se standardně pěstuje řada středně až slabě rostoucích kdouloňových podnoží. Ty ve srovnání s bujně rostoucím hrušňovým semenáčem plodí dříve a přinášejí také větší plody. Kdouloň je však relativně citlivá na mráz, a nehodí se tak příliš pro použití v podhorských polohách.
Mezi bujněji rostoucí kdouloně patří BA 29. Střední až slabší intenzitu růstu vykazuje standardní kdouloň angerská MA, případně SYDO či S1. Mezi nejslaběji, až zakrsle rostoucí kdouloně patří podnož MC. Kdouloňové podnože vyžadují s ohledem na jemný kořenový systém oporu.
Alternativou k relativně citlivým kdouloňovým podnožím jsou hrušňové selekce série FOX nebo OHxF, které vykazují spíše střední až bujnější intenzitu růstu. Lze je však využít například v půdách s vysokým obsahem vápníku, kde nejsou problémy s afinitou.
V příštím článku se seznámíme s podnožemi vhodnými pro peckoviny.
Kupujete ovocný stromek? Nedívejte se jen na korunu, ale i na to, co je pod zemí. Špatná podnož může zničit vaši úrodu i radost z pěstování.
Někdy se stává, že nově vysazený stromek vykvete. Často jabloně, broskvoně či meruňky na slabě rostoucích podnožích. Vzniká riziko zababčení.
Proč se ovocné druhy spojují s podnoží, jak ovlivňuje zvolená podnož růst a plodnost pěstované odrůdy? Přečtěte si rady k výběru.
Vybrat dobře ovocný stromek, to je první krok k dobré úrodě. Následuje správná výsadba. Pokud nevysadíme výpěstek hned, ošetříme kořeny proti zaschnutí.
Keřové a vyšší velkokvěté, stromkové růže a mini-růže uložíme k zazimování: Seřízneme výhony asi na polovinu délky, odklidíme opadané listí a přisypeme zeminu s příměsí dobrého kompostu. Vrstva by měla být tak vysoká, aby ochránila asi 15 cm spodní části keře.
