Městské zahrádky jsou stále žádanější. Zájem roste, míst ubývá

Domů » Napsali o nás » Městské zahrádky jsou stále žádanější. Zájem roste, míst ubývá

Městské zahrádky bývaly především místem pro pěstování ovoce a zeleniny. Dnes představují také prostor pro odpočinek, sousedská setkávání i kontakt s přírodou. Zájem o vlastní zahrádku přitom roste, jenže volných pozemků ubývá a jejich ceny v některých městech dosahují milionových částek.

Od samozásobitelství k místu pro odpočinek

Zahrádkářské osady vznikaly už na začátku 20. století, největší rozmach ale zažily během druhé poloviny minulého století. Pro mnoho rodin představovaly možnost vypěstovat si vlastní ovoce, zeleninu nebo brambory a zároveň trávit volný čas mimo město. Jak připomíná předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík, právě zahrádkáři v minulosti významně pomáhali se zásobováním některých plodin. Například v době nedostatku česneku dodávali velkou část úrody do obchodní sítě. Dnes má Český zahrádkářský svaz přibližně 110 tisíc členů. Zahrádkářských osad je po celé republice kolem 3 500, jejich počet je však výrazně nižší než před několika desetiletími.

O zahrádky je velký zájem

Získat vlastní zahrádku dnes není jednoduché. Nabídka je omezená a poptávka převyšuje možnosti většiny osad. Jen menší část zahrádek je v osobním vlastnictví. Většina pozemků patří městům nebo obcím, které je zahrádkářům pronajímají. Nájemní smlouvy bývají uzavírány zpravidla na pět až deset let a podmínky se v jednotlivých městech liší. Tam, kde se zahrádky prodávají, jejich ceny výrazně vzrostly. Ve větších městech nejsou výjimkou ani částky přesahující dva miliony korun za několik set metrů čtverečních. V některých osadách navíc fungují pořadníky na pronájem a na volné místo se čeká i několik let.

Zahrádkářské osady čelí tlaku nové výstavby

Dalším problémem je úbytek zahrádkářských kolonií. Nejvíce jich zaniklo v 90. letech, kdy ustupovaly nové výstavbě. Obavy z podobného vývoje se nyní znovu objevují především ve velkých městech, kde vznikají nové územní plány. Právě zahrádkářské osady přitom vytvářejí významné zelené plochy, které pomáhají ochlazovat městské prostředí, zadržují vodu a podporují biologickou rozmanitost.

Zahrádky se mění spolu se svými majiteli

Proměňuje se také způsob jejich využívání. Zatímco dříve převažovalo pěstování ovoce a zeleniny, dnes lidé zahrádky stále častěji využívají k odpočinku. Přibývají pergoly, posezení nebo malé bazény. Mnoho zahrádkářů však stále pěstuje vlastní úrodu a některé osady si zachovávají silný komunitní život. Pořádají společné brigády, sousedská setkání nebo kulturní akce. Přibývá také mladších pěstitelů, kteří propojují tradiční zahrádkaření s moderními technologiemi a sdílejí zkušenosti prostřednictvím webových stránek či sociálních sítí.

Městské zahrádky mají budoucnost

Přestože se jejich role během let proměnila, význam městských zahrádek neklesá. Pro někoho představují možnost vypěstovat si vlastní potraviny, pro jiného místo odpočinku po práci nebo prostor pro setkávání se sousedy. V době, kdy města stále houstnou a zelených ploch ubývá, získávají zahrádkářské osady nový význam. Nejsou jen vzpomínkou na minulost, ale stále důležitou součástí života ve městech.