Anglická kopulace – královna jarního roubování
11. 4. 2026Naučte se nejúspěšnější metodu roubování. Anglická kopulace je jednoduchá, čistá a zajistí pevné spojení roubu s podnoží.
Naroubovat stromek je jen polovina úspěchu. Ale, jak ochránit čerstvé rouby před nalétávajícími ptáky a jarním úžehem?
Dali jste si práci, vybrali skvělou odrůdu, nůž nabrousili jako břitva a anglická kopulace sedí na milimetr. Gratulujeme! Ale pozor – právě teď začíná kritické období, kdy o váš úspěch může usilovat příroda. Největšími nepřáteli čerstvého roubu jsou totiž ptáci a prudké jarní slunce.
Ptáci mají přirozený instinkt usedat na nejvyšší a nejviditelnější body v zahradě. Po jarním řezu a přeroubování je takovým bodem často právě váš nový, ještě nepřirostlý roub. Stačí jeden nálet kosa nebo špačka a pákový efekt vykoná své – roub se v místě srůstu jednoduše vylomí.
Jak je přelstít?
V březnu a dubnu dokáže slunce přes den pletiva pořádně rozehřát, zatímco v noci ještě mrzne. Tento tepelný stres může způsobit, že roub vyschne dřív, než se stačí napojit na proudící mízu podnože.
První pomoc: Latex a bílá barva Zkušení ovocnáři doporučují zamáznout celé místo srůstu i samotný roub latexem. Bílá barva latexu funguje jako zrcadlo – odráží sluneční paprsky, snižuje teplotu pletiv a dramaticky omezuje odpar vody. Roub má díky tomu uvnitř „klima“ ideální pro srůstání.
Zlaté pravidlo: Čerstvému roubu dopřejte klid. Žádné zbytečné sahání, hýbání nebo testování pevnosti srůstu. Čas a příroda pracují pro vás.
Pokud používáte klasické lýko nebo pevné pásky, hlídejte si, aby se s příchodem léta nezačaly zařezávat do tloustnoucí větve. Moderní PVC pásky nebo gumičky sice pruží, ale i ty je dobré včas (obvykle koncem května či v červnu) naříznout, aby strom mohl volně dýchat a růst.
Tyto praktické „vychytávky“ pro ochranu štěpů zazněly na letošní odborné přednášce „Roubování a očkování“ pod vedením Ing. Jiřího Radochlíba na ústředí ČZS. Akci pro pěstitele zorganizovala ÚS ČZS Praha-západ.
Foto Ivan Dvořák
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování vodou náročných zahradních rostlin. Nedostatek vody vede u rostlin k jejich vadnutí a tím omezení růstu, kvetení i výnosu. Spotřeba roční dodatečné závlahy při normálním průběhu vegetace se odhaduje na 300 až 500 l vody na m².