Pěstování vlastních jahod je radostí každého zahrádkáře. Pro bohatou úrodu je důležité vědět, kdy a jak správně provést výsadbu jahodníku.
Jahodník sázíme na plochu, kde jsme jej předtím vůbec nepěstovali anebo před delší dobou (5–10 let). Tak se vyvarujeme tlaku chorob, škůdců a únavy půdy. Pokud musíme přece sázet po jahodách, zvýšíme dávku kompostu a zvolíme odrůdy odolné proti kořenovým chorobám.
Jahodníku nejlépe vyhovují hlinitopísčité půdy, tedy středně těžké až lehčí
Důležitá je také předplodina. Vhodných předplodin je málo, a navíc nepřinášejí zahrádkáři jiný užitek, než „jenom“ vylepšení půdy. Lze použít různé druhy hořčice, např. odrůdu Caliente, která byla vyšlechtěna s cílem pro maximální ozdravení půdy. Obsahuje totiž látku jedovatou pro škodlivé půdní houby a háďátka. Hořčici v době květu rozsekáme na kousky a zapravíme do země. Dále je vhodná Súdánská tráva (vysoká až 3 m), která přináší velké množství organické hmoty, což je užitečné samo o sobě, a navíc lze tuto hmotu použít pro ozdravení půdy metodou biofumigace. Trávu rozsekáme na malé kousky, promícháme se zemí, zalijeme velkým množstvím vody, zakryjeme neprodyšnou fólií a po stranách utěsníme. Dochází k vzniku plynů, které eliminují škodlivé půdní činitele, jako houby a háďátka. Proti háďátkům lze také vysít Tagetes (aksamitník), např. odrůdu Single Gold. Seje se na konci května po mrazících a ponechá se na záhonu nejméně 100 dní, aby bylo dosaženo požadovaného efektu usmrcení více než 95 % škodlivých háďátek, která sají jedovatou šťávu z kořenů Tagetes. „Hodná“ háďátka, která kořeny nenapadají, tak nejsou postižena. Tagetes navíc svými květy působí v zahradě velmi dekorativně.
Nevhodné předplodiny jsou jabloně, hrušně, třešně, švestky, kukuřice, svazenka, protože podporují šíření fytoftory, která napadá jahodník. Meruňky, broskvoně, ostružiníky, maliníky, rybíz, angrešt, rajčata, salát, slunečnice, brambory, rebarbora zase podporují šíření verticiliózy, další vážné choroby jahodníku. Zvláště si povšimněme brambor. Dříve byly doporučovány jako vhodná předplodina pro jahodník, protože připraví pěknou strukturní půdu. To platilo před 50 lety, kdy odrůdy jahodníku nebyly přešlechtěné a tak náchylné na choroby. Dnešní odrůdy jsou výnosnější, mají větší plody, ale jsou citlivější na choroby a proto už brambory, které podporují šíření verticiliózy, představují velmi nevhodnou předplodinou pro většinu odrůd. Bob, hrášek, jetel, mrkev, zelí, celer, špenát, řepa, ředkvičky rovněž nejsou vhodnou předplodinou, protože podporují šíření škodlivých půdních háďátek.
Na jaře volíme jednořádkový způsob, vzdálenost řad 60–80 cm a v řádce pak 25–35 cm mezi sazenicemi, podle vzrůstnosti odrůdy. Po výsadbě vypadá, že je na záhonu spousta volného místa, ale nové odnože brzy vyplní prázdný prostor. Odnože necháme zakořenit tak, aby vznikl pás šířky 30 cm. Ponecháme uličku mezi řadami na obdělávání a sběr jahod. Pokud sázíme v létě, můžeme sázet do dvouřádků, abychom lépe využili půdu, protože jahody už do podzimu neodnoží. Vzdálenost řádků volíme kolem 30 cm a příští rok necháme prostor mezi řádky zaplnit přiměřeným množstvím odnoží. Mezi dvouřádky ponecháme uličku 40–50 cm.
Balíčkovaná sadba vysázená v srpnu, porost byl vyfocen za rok v červenci po sklizni
V létě můžeme sázet také na fólii, a to buď nepropustnou, nebo propustnou, která umožní zasakování vody do půdy a netvoří se na ní louže.
Do fólie šířky 100 cm sázíme dva řádky, od sebe vzdálené 40–50 cm. Okraje fólie zahrneme zeminou v šíři 10 cm, takže nám vznikne pěstební plocha široká 80 cm. Od vysazené rostliny má být ke kraji alespoň 15 cm fóliové plochy, aby plody ležely na fólii a neznečistily se. U širších fólií můžeme sázet 3 nebo 4 řádky. Např. při šířce fólie 160 cm nám po zahrnutí okrajů zůstane šíře 140 cm. Pro maximální výnos vysadíme 4 řádky ve vzdálenosti 35 cm od sebe a v řádku 25 cm od sebe do čtyř sponu. Mezi jednotlivými fóliemi ponecháme uličku 40–50 cm širokou. Celkově tak vysadíme 8–10 rostlin na 1 m2, z čehož můžeme příští rok získat 2–3 kg jahod/m2. Sázíme v srpnu, nikoliv na jaře. Po první sklizni odstraníme každou druhou rostlinu, aby nebyl porost přehuštěný. Tento způsob výsadby je používán v Kalifornii, ale lze jej použít i u nás. Pokud bychom vysadili čtyř-řádek na fólii na jaře, byl by porost příští rok velmi hustý a trpěl by plísněmi plodů. Dvouřádek na fólii můžeme vysadit i na jaře, ale musíme se připravit na odstraňování odnoží v létě a starých listů na jaře příštího roku.
Balíčkovaná sadba odrůdy Malwina koupená koncem srpna
Sázíme do půdy vyhnojené kompostem a připravené dva až tři týdny před výsadbou, aby půda trochu slehla. Půdu předem zbavíme vytrvalých plevelů a těsně před výsadbou také vyklíčených plevelů.
Při sázení na volnou půdu vyhloubíme lopatkou jamku dostatečně širokou a hlubokou, aby se do ní vešly kořeny rostliny a mohli jsme je pohodlně rozprostřít. Dáváme pozor, aby jamka nebyla příliš úzká – nepoužíváme sázecí kolík – a aby její stěny nebyly utužené, protože kořeny potřebují prostor k růstu do stran. Kořeny nezkracujeme, abychom na nich nevytvářeli otevřené rány, které by mohly sloužit jako vstupní brána pro škodlivé půdní houby a háďátka. Jamku zahrneme kyprou, přiměřeně vlhkou zeminou a povrch rozumně utužíme rukou, aby rostlina držela v zemi a nešla snadno vytáhnout. Kořenový krček je po výsadbě pod zemí asi 2–5 mm, ale srdéčkové listy musí být nad zemí. Pokud se po zálivce nebo po dešti splaví zemina a krček se odhalí, musíme jej znovu přihrnout. Srdéčko ale nesmíme zakrýt zemí, protože srdéčkové lístky mohou zahnít, rostlina živoří a může zahynout. Pokud je naopak kořenový krček vytažen nad povrch půdy, začne zasychat a nemohou se na něm tvořit nové kořeny. Rostlina živoří nebo zaschne.
Balíčkovaná sadba v polovině srpna
Po výsadbě je vhodné přihrnout k rostlině suchou načechranou půdu, např. 1–2 cm, aniž ovšem zahrneme srdéčko. Cílem je zabránit odparu vody z utužené půdy.
Suchá načechraná půda na povrchu přeruší kapilární vzlínání vody ze spodních vrstev půdy. Pokud nám zbyl kompost, přihrneme ten, můžeme dát 2–5 cm silnou vrstvu. Zabráníme tak nejen vzlínání vody, ale udržíme drobtovitou strukturu půdy i po zálivce nebo dešti a potlačíme růst plevelů. Jahodník pravidelně zaléváme, zvláště prvních deset dní po výsadbě. Nepřemokřujeme ale půdu, abychom z ní nevytlačili vzduch, který kořeny nezbytně potřebují k zdravému růstu. Provádíme proto častější zálivky menším množstvím vody. Po silném dešti půdu nakypříme a zrušíme případně vzniklý půdní škraloup, aby se půda opět provzdušnila. Pokud máme nastýlku kompostu, škraloup se nevytvoří a máme o starost méně. Pokud sázíme na fólii, nařízneme ji v místě výsadby do kříže nožem, poté uděláme jamku, vložíme sazenici, zahrneme zemí a nastřiženou fólii vrátíme do původní polohy, abychom zabránili odparu. Po fólii zásadně nechodíme, abychom udrželi půdu pod ní v kyprém stavu. Léta jsou stále teplejší a je proto výhodnější používat bílou fólii namísto dosud rozšířené černé, aby se rostliny a plody příliš nepřehřívaly. Pokud použijete černou fólii a nastanou vysoké teploty, zakryjte černou fólii vrstvou slámy, což půdu i rostliny ochladí.
Výsadba vlastní balíčkované sadby předpěstované v sadbovačích se substrátem po dobu 4 týdnů.
Pro zahrádku jsou vhodné především chutné odrůdy, odolné proti chorobám. Výnos zde nebývá rozhodující, na rozdíl od komerčního pěstování. Proto se odrůdová skladba u velkopěstitelů a zahrádkářů může dosti lišit a nelze automaticky přejímat odrůdy pěstované ve velkém.
Z raných odrůd lze doporučit osvědčené Flair a Clery, nebo odrůdu Allegro, která se dá pěstovat i po jahodách. Rovněž Daroyal představuje odolnou odrůdu proti půdním chorobám.
Ze středně zrajících je to Rumba, Elianny a Asia, která poskytuje mimořádně velké, chutné plody, které budou chloubou každého zahrádkáře.
Z pozdnějších odrůd jsou vhodné Sonsation s chutnými, měkčími plody. Děti se při jejich sběru asi trochu umažou, ale budou moc spokojené. Velký výnos přináší Faith a Florence.
Nejpozději zraje Malwina, od konce června do konce července. Je to ideální prázdninová odrůda s velkými, tmavě červenými a chutnými plody. Pokud bych měl doporučit čtyři nejlepší odrůdy s různou dobou zrání, tak by to byly Allegro, Asia, Sonsation a Malwina.
Sortiment odrůd jahodníku se neustále vyvíjí – šlechtitelé každoročně uvádějí na trh nové odrůdy, které se liší chutí, odolností i dobou zrání. Při plánování výsadby proto doporučujeme sledovat aktuální nabídku v zahradnictvích nebo u ověřených pěstitelů a zvolit odrůdy nejlépe vyhovující podmínkám vaší zahrady i vašim chuťovým preferencím.
Foto autor
Mnohé choroby jahodníků se nešíří jiným možným způsobem než napadenou sadbou. Dobře si proto vybírejme, kde chceme sadbu pořídit.
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový.
Na dobrou chuť jahod má velký vliv i zálivka. Při nadměrném zalévání, stejně tak v deštivém období, plody přerůstají a jejich chuť je mdlá.
Blog M³ aneb mateřská mexické matky Jaro, vesnice, dům, zahrada, děti… za tím vším je automatické rovnítko a po něm ten nejsladší výsledek – jahody.
Ještě před nákupem semínek zelenin a květin, prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Pro přehlednost je nejsnazší označit sáčky s osivy již při jejich nákupu rokem pořízení. U starších si zkouškou klíčivosti stanovíme jejich kvalitu.
