Jak z ničeho vyrostla zahrada
29. 12. 2019 Iva KulatáNásledující příběh se odehrál před lety. Nová zahrada vzešla ze souladu zkušeného zahradníka se zákazníkem, který potřeboval poradit. (Pokračování textu…)
Následující příběh se odehrál před lety. Nová zahrada vzešla ze souladu zkušeného zahradníka se zákazníkem, který potřeboval poradit. (Pokračování textu…)
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky. (Pokračování textu…)
Vrtalo mi hlavou, jak se (podle Karla Jaromíra Erbena) dává kohoutovi česneku. Jestli po stroužcích, nebo po plátcích. A náhodou jsem štědrodenní radu z Kytice mohl vyzkoušet. (Pokračování textu…)
Které nejzajímavější a nejkrásnější rody by neměly uniknout žádnému zájemci o pěstování kaktusů? Následující hitparáda zve zájemce k nádhernému hobby – ke kaktusaření. (Pokračování textu…)
V jihoafrickém ráji cibulovin bylo objeveno a popsáno na padesát druhů z rodu Tulbaghia. Jeden z nich – tulbagie fialová – se stále častěji objevuje v tuzemsku. (Pokračování textu…)
Chutnají výborně, pojídají se syrové jako jiné ovoce a určitě stojí za ochutnání. Plody rostou na stálezelených stromech a také je spojuje botanická příbuznost. (Pokračování textu…)
Některým druhům zpěvného ptactva můžeme přichystat hostinu na míru, například s rozinkami nebo ořechovými jádry, jiné potěšíme bobulemi z keřů a stromů.
Miroslav Přasličák žije a sadaří u česko-polské hranice v podhůří Nízkého Jeseníku. Hodnotí, kterým odrůdám jabloní se u něj na Bruntálsku daří nejlépe. (Pokračování textu…)
Málokterá rostlina má tak široké využití jako kokosová palma, botanicky správně kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera). (Pokračování textu…)
Pestrost skupiny dokládá už fakt, že existují desítky tisíc odrůd, které byly vyšlechtěny v různých zemích světa během několika desetiletí. (Pokračování textu…)
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.