Ovoce

Meruňky máme rádi kvůli jejich chuti i možnostem kuchyňského zpracování na kompoty, džemy, klevely či rosoly. Dají se sušit i zamrazit. (Pokračování textu…)

Při návštěvě na první pohled poznáte, že pěstiteli réva učarovala. Navíc má velký přehled o stolních odrůdách a to nejen proto, že se z okna svého domu dívá na vinohrad. (Pokračování textu…)

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem. (Pokračování textu…)

Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat? (Pokračování textu…)

Červené, žluté, bílé nebo zelené plody angreštu dokážou být nejsladším ovocem zahrady. Cesta k chuťovému zážitku začíná výsadbou. (Pokračování textu…)

Mírným řezem podpoříme plodnost, hlubším řezem dáváme zelenou růstu dřeva. Vodorovné větve plodí víc, svislé skoro nic. Jak řezat jabloně či hrušně, aby plody potěšily? (Pokračování textu…)

Kdo by neznal banány? Ty ovocné, to je jasné, ale tzv. zeleninové banány, plantejny, které se do Česka také dovážejí, mohou překvapit a to nejen jménem. (Pokračování textu…)

Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně. (Pokračování textu…)

Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše? (Pokračování textu…)

Plody jahodníku, maliníku či ostružiníku bývají na dortíku zahrádkaření možná ještě větší hodnotou než pověstná třešinka. Něco jako pěstitelova luxusní vizitka. Jak si ji pořídit? (Pokračování textu…)