Při silném promrznutí půdy může dojít k nadzvednutí kořenových balů, ztrátě kontaktu s okolní půdou a postupnému vyschnutí.
Zvláště ty přesazené a nově vysazované si zaslouží naši pozornost. Mrazem nadzvednuté rostliny silně přišlápneme. Trvalky, které mráz povytáhl, znovu zasadíme a případně zalijeme. Zároveň můžeme přečistit a prokypřit půdu trvalkových záhonů.
Ladoňky vykvétají v jarním sluníčku, mráz přečkaly bez úhony; foto Shutterstock
V pozdní zimě, pokud to počasí dovolí, přesazujeme venkovní nádobové dřeviny do kořenáčů s větším objemem nebo nádobu dosypeme substrátem, případně kůrovým mulčem nebo kamínky. Při přesazování nezapomeneme na drenážní vrstvu hlubokou 3–5 cm a oddělenou od substrátu netkanou textilií nebo látkou podobného charakteru.
Okrasné trávy vyžadují péči hlavně v zimním a předjarním období. Za prvního pěkného slunečného počasí sestřiháme stařinu z jejich trsů co nejníže až k zemi. Traviny patří k rostlinám, které raší brzy. Zazelenají se ještě před příchodem jara. Pokud bychom je upravovali později, museli bychom prostřihat i nové listy.
Střídání mrazivého a teplého počasí ztěžuje zahradním rostlinám vstup do vegetační sezony. Hrozí, že se předčasně probudí, ale poškodí je teploty pod bodem mrazu. Proto je v únoru chráníme před mrazem i před…
Balkonové trvalky uložené přes zimu ve studeném suchém sklepě – pelargonie, fuchsie, libora, kopretina polokřovitá – se probouzejí rašením výhonů.
Dobré místo v zahradě, vhodná odrůda a správně načasovaný řez vytvářejí předpoklady pro to, aby plaménky kvetoucí ukázaly naplno, co umějí.
Do českých zahrádek se rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím samčích jehněd v jarním období.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
