Přestože byla čočka ve střední Evropě známá od pravěku, nezdomácněla tady tak rychle jako hrách. Hrachu se na rozdíl od čočky dařilo i v severněji položených oblastech Evropy.
Čočku jsme v našich zeměpisných šířkách začali používat začátkem 19. století. Luštěnina obsahuje 26 % bílkovin, které jsou důležitou složkou naší stravy.
Kočičí tanec: čočka s kroupami a slaninou
Staročeské jídlo z Podkrkonoší
Kroupy a čočku uvaříme zvlášť, pak teprve smícháme. Osmažíme anglickou slaninu, cibuli a česnek. Přidáme koření a sůl, dobře promícháme a dáme do sádlem vymazaného pekáče zapéct. Podáváme s kyselou okurkou.
Červená čočka s toustovým chlebem
Čočku nemusíme máčet tak dlouho jako ostatní luštěniny, červenou čočku nemáčíme vůbec, je loupaná. Připravujeme z ní polévky přílohy k masům a pomazánky pro děti.
Propranou čočku uvaříme s kořením doměkka.
Mezitím na másle osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme oloupané nakrájené jablko a podusíme. Zaprášíme hladkou moukou, po chvilce míchání podlijeme šálkem vývaru z čočky, dobře rozmícháme a přidáme vařenou čočku.
Ještě chuťově doladíme, ozdobíme a podáváme s opečenými plátky chleba, ze kterého jsme vykrájeli formičkou různé tvary.
Foto autorka
Zdroj Zahrádkář 11/2013
Fazoly se liší barvou i tvarem lusků: Jsou zelené, žluté, fialové, v řezu kulaté, ploché. Rovněž různé barvy zrn zpestřují užití plodiny.
Cizrna beraní neboli římský hrách pochází patrně z oblasti jihovýchodního Turecka. Nejvíce se pěstuje v Indii. Vedle hrachu a fazolu je nejrozšířenější luštěninou.
Mít čerstvý hrášek co možná nejdéle, to je pro zahrádkáře optimální cíl. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech však nebývají spolehlivým řešením.
Fazole mají domovinu v Jižní Americe, do Evropy je přivezli Španělé v 16. století. Pěstování fazolí se poměrně rychle rozšířilo a o sto let později se v kuchyních vařily lusky i suché plody.
Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu.
