V červnu je čas na doplňkový řez růžových keřů. Odstraníme plané výhony, vlky, které poznáme podle odlišné barvy a tvaru listů a ostnů. (Pokračování textu…)
Je příjemné číst řádky o stromech a vnímat za nimi řemeslo zahradního architekta. Nebo o květinách, které zrají v lidské péči – ke kráse. (Pokračování textu…)
Žížaly se živí organickými látkami a přetvářejí je v jemnou zeminu bohatou zejména na humus. Půdu současně provzdušňují a umožňují vydatné zasakování srážkové vody. (Pokračování textu…)
Nejdůležitější je pro dřeviny dobré zakořenění. Ani po vyrašení nemají ještě vyhráno. Čím můžeme stromům usnadnit život v novém prostředí? (Pokračování textu…)
Naše zahrady mají většinou mírné mikroklima, je proto snadné pěstovat hroznové víno i mimo vinařské oblasti. (Pokračování textu…)
„Nemůžeme vynechat našeho favorita,“ odhalují zahradní architekti svůj obdiv k dřínu japonskému. Stejně jako jiní autoři dalších článků květnového Zahrádkáře přinášejí tipy a rady, které se jim osvědčily a osvědčují. (Pokračování textu…)
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu pro průběžné pěstování sazeniček vybraných odrůd. (Pokračování textu…)
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Týkají se vhodného termínu a omezených možností řezu daných špatnou hojivostí stromu. (Pokračování textu…)
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor. (Pokračování textu…)
Mnoho letniček je možné vysévat přímo na stanoviště – na letničkový záhon nebo mezi trvalky. V klimaticky nepříznivých oblastech se však vyplatí předpěstování letniček v poloteplých podmínkách. (Pokračování textu…)
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
