Pór má široké uplatnění v kuchyni při přípravě polévek, dušení, vaření, zapékání, sušení. Je výborný i syrový do salátů nebo pomazánek. (Pokračování textu…)
V České republice jsme v letech 2010 až 2019 spotřebovali mezi 9,3–11,2 kg cibule na osobu za rok. Ze zeleniny jsme jen rajčat snědli víc. (Pokračování textu…)
Brokolice pochází z východního Středomoří; pěstovali ji už staří Římané. Tehdejší odrůdy brokolice popsali v prvním století našeho věku. (Pokračování textu…)
Srážky chybějí na zahradě především zelenině. Ze své podstaty je náročná na zavlažování. Jak šetřit vodou a čím půdní vláhu podpořit? (Pokračování textu…)
Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století. (Pokračování textu…)
Pro pěstování zelí máme v Česku vhodné klima a půdu v zahradách i na polích. Není divu, že historie šlechtění zelí tu sahá až do 18. století. (Pokračování textu…)
Ředkvičky mají svou typickou chuť díky hořčičným olejům. Ty vznikají v chemické reakci látek uvolněných rozmělněním bulvičky v ústech. (Pokračování textu…)
Možná už máte rozmyšleno, co kde vysejete a vysadíte příští rok, a podle toho půdu už ryjete a hnojíte. Nebo se na to vše chystáte a hledáte užitečné rady. (Pokračování textu…)
Okurky nakládačky pěstujeme mnohdy z přímého výsevu. Je na něj čas až do poloviny června. Okurkám svědčí teplo, vláha, ochrana před mšicemi i před větrem. (Pokračování textu…)
Botanický popis rostliny praví, že se kedlubna pěstuje pro osní hlízu, která vzniká tloustnutím a zkrácením stonku. Osní je skutečně od slova osa podobně jako osní obrazec nebo osní kříž. (Pokračování textu…)
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
