Zahrádkář na návštěvě: asijská jujuba na moravské zahradě
28. 2. 2019Pavel Rézl z Velkých Němčic pěstuje méně známé rostliny. Březnový Zahrádkář roku 2019 popisuje pěstitelovy zkušenosti s jujubou.
Cicimek datlový neboli jujuba je starobylá ovocná a léčivá dřevina, která se v posledních letech stále častěji objevuje i v českých zahradách.
Tento nenáročný strom nebo keř zaujme nejen svými chutnými plody, ale také širokým spektrem léčivých účinků. Jak jujubu pěstovat, kdy sklízet plody a k čemu všemu se využívá?
Cicimek datlový (Ziziphus jujuba), označovaný také jako jujuba, jujuba čínská, čínské datle nebo cicimek obecný, patří do čeledi řešetlákovitých (Rhamnaceae). Pochází ze subtropického pásma a lidstvo jej využívá již více než 4 000 let, především pro jeho léčebné účinky a jedlé plody. Jedná se o opadavý, pomalu rostoucí strom nebo keř, který může dorůst až do výšky 15 metrů. Růst je velmi pozvolný – v pěti letech dosahuje zhruba 1,5 m, ve 25 letech okolo 5 m a v sedmdesáti letech přibližně 12 m. Kořenový systém sahá až do hloubky tří metrů, přičemž většina kořenů se nachází asi jeden metr pod povrchem.
Mladé větve jujuby jsou zelené a trnité, starší větve bývají uzlovité. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, oválné až vejčité, s jemně pilovitým okrajem. Květy jsou drobné, oboupohlavné, žlutavě zelené a tvoří květenství po 6–12 kusech. Plodem je peckovice, jejíž tvar se liší podle odrůdy – může být oválný, kulatý, někdy až hruškovitý. Povrch plodu je lesklý, zpočátku zelený, později oranžově žlutý až červenohnědý a ve zralosti tmavě červený. Dužnina je masitá, bělavá až nažloutlá. Krátce po plném uzrání plody měknou a svrašťují se.
Jujuba kvete od června do září. V našich klimatických podmínkách dozrávají plody nejdříve na podzim. Pro úspěšné dozrání potřebuje rostlina dostatek slunečního svitu a tepla, proto se jí nejlépe daří na slunných, teplých a chráněných stanovištích. V zimním období, za suchého a dostatečně slunného klimatu, snese krátkodobě mrazy až do –25 °C.
Cicimek datlový lze v České republice úspěšně pěstovat zejména v teplejších oblastech, například na jižní Moravě.
Zásadní je volba raných, ideálně samosprašných odrůd, případně pěstování dvou různých kultivarů pro opylení. Rostlina není náročná na půdu. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčité, neutrální až mírně alkalické zemině. Přestože se dokáže přizpůsobit i jiným typům půdy, nevhodné podmínky se projeví pomalejším růstem a nižší úrodou. Doporučený substrát vznikne smícháním zahradnického substrátu, říčního písku a kompostu v poměru 1 : 1(2) : 1.
Cicimek datlový lze pěstovat i ve velké nádobě jako přenosnou rostlinu, zde je však nutné pravidelně regulovat velikost a tvar řezem.
Jujubu lze množit semeny, roubováním, řízkováním nebo štěpováním. Nejčastěji se využívá jarní roubování zimními rouby, případně roubování „zelené do zeleného“. Řízky hůře zakořeňují a je nutné použít stimulátor. Při řezu se rostlina upravuje v období vegetačního klidu. Odstraňují se suché, nemocné a zahušťující větve, aby byl zachován vzdušný tvar koruny. Terminální výhon se většinou nezkracuje, případný zásah je nutné provádět s ohledem na tvar stromu. Pokud jujuba neplodí, lze ji přeroubovat jinou odrůdou.
Léčebně se využívají zralé plody, listy, kořen, kůra i semena.
Plody a listy se suší při teplotě do 40 °C, kořen, kůra a semena do 60 °C. Před sušením je vhodné nechat plody krátce odležet, odstranit pecku a následně je dosušit. Sušením dochází k fermentaci, která mění chuť plodů. Rostlina obsahuje široké spektrum bioaktivních látek, mezi které patří aminokyseliny, flavonoidy, saponiny, polyfenoly, třísloviny, minerální látky, vitaminy a řada dalších sloučenin. Díky tomu působí močopudně, jemně projímavě, zklidňujícím způsobem, podporuje trávení, snižuje krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu, posiluje imunitu a vykazuje i protirakovinné účinky.
Plody a semena se tradičně používají při astmatu, zánětech dýchacích cest, cukrovce, jaterních a ledvinových onemocněních, nespavosti, nervovém vyčerpání, chudokrevnosti či vysokém krevním tlaku. Listy dočasně potlačují vnímání sladké chuti. Odvar z kořene se využívá při zažívacích potížích, zánětech dásní nebo průjmu, zevně pak na kožní problémy.
Pro léčebné účely se připravuje nálev, odvar, tinktura, extrakt nebo se užívají sušené či čerstvé plody. Při přípravě se doporučuje používat nekovové nástroje. Dávkování závisí na formě zpracování a zdravotním stavu uživatele, sušených plodů se obvykle neužívá více než 50 g denně.
Než začnete jujubu užívat k léčebným účelům, je vždy vhodné poradit se s lékařem a postupovat s rozvahou.
Při dodržení doporučeného dávkování nejsou známy vážné nežádoucí účinky. Přesto se mohou u citlivých osob vyskytnout reakce. Jujuba není vhodná pro těhotné a kojící ženy, může působit jako dočasná antikoncepce a ve vysokých dávkách jsou kůra a kořen toxické. Rostlina může také interagovat s některými léky.
Foto Shutterstock
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?