Ptáci našich zahrad: pěnkava jikavec

Znovu se vracíme k seriálu, který jsme v Zahrádkáři otiskovali v roce 2006 a 2007. Na četná přání čtenářů přehled ptáků, které je možné pozorovat na zahradách a v jejich těsném okolí, v letošním ročníku doplníme o další druhy.

Některé ptačí druhy využívají našich zahrad k stavbě hnízd a výchově potomků, jiní tam pouze zaletují za potravou. Především v zimě jsou naše zahrady bezpečným ostrovem v okolním nečase. Setkávají se tu při svých toulkách za potravou jak druhy stálé, trávící u nás celý rok, tak druhy táhnoucí ze severu. Novou sérii o našich ptačích sousedech zahajujeme povídáním o tradičním zimním návštěvníkovi – pěnkavě jikavci.

Severský domov

Domovinou pěnkavy jikavce je téměř celá severní Eurasíe od Skandinávie až po Kamčatku, Typickým hnízdním prostředím je březová, případně smíšená tajga. V našich zeměpisných šířkách se jikavci objevují pravidelně v zimním období. Počty zimujících ptáků jsou v rámci jednotlivých let značně rozdílné. Podobně jako u brkoslava severního je pohnutkou k tahu na jih potrava, Na rozdíl od brkoslava, kterého motivují především dužnaté plody, je hnacím motorem jikavců úroda bukvic. Cíle těchto potravních nájezdů (odborně řečeno vpádů neboli irupcí) mphou být v jednotlivých letech různé, podíe toho, jak se kde urodí.

Ze severu přilétají ptáci v říjnu, zpět na hnízdiště odlétají v březnu, nejpozději v dubnu. Jako zimoviště jim slouží oblast střední a jižní Evropy.

Potrava

V hnízdní době loví jikavci hmyz, především brouky a jejich larvy. V zimě se na svých toulkách po Evropě živí bukvicemi, semeny plevelů, olší, obilím či oříšky. Často můžeme pozorovat jikavce začleněné do skupinky jiných pěnkavovitých ptáků (stehlíci, zvonci, pěnkavy…) sbírajících semena plevelů na rumištích.

Jak mu pomoci?

Z výše řečeného vyplývá, že největší počty ptáků jsou k zastižení v bučinách. Mohou se tam vytvářet hejna čítající ojediněle až miliony jedinců. Při svých toulkách za potravou ale jikavci zabrousí poměrně pravidelně i na naše krmítka. Hlavním způsobem pomoci je tedy zimní přikrmování. Jikavci jistě nepohrdnou univerzální energetickou bombou v podobě slunečnicových semen. Největší pravděpodobnost návštěvy krmítka tímto druhem je na začátku a na konci zimy.

Jak ho poznáme?

Svou tělesnou stavbou se jikavec nápadně podobá příbuzné pěnkavě obecné. Kromě shodného tvaru těla má také velice podobný kuželovitý zobák. Téměř shodné je i chování obou druhů. Kombinací barev je ovšem jikavec originální. V jeho zbarvení se zajímavě doplňuje bílá, černá a pro tuzemské ptáky nepříliš častá oranžová barva. Na příbuznost s obecnou pěnkavou upomínají zejména dvě bílé pásky v křídlech. Samečci ve svatebním šatu mají černou hlavu. V našich zahradách jsou ale k vidění v šatu mimohnízdním neboli prostém, tj. s hlavou černohnědě strakatou. Jsou tak v tuto roční dobu velice podobni samičkám.

Tomáš Ryneš
Foto autor

Zahrádkář 1/2010

Strana: 46

Stáhnout časopis