Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Dřeviny » Brsleny – pestrobarevná podzimní show plodů i listů
Brsleny – pestrobarevná podzimní show plodů i listů
18. 10. 2024
Brslen je rod z čeledi jesencovitých, který čítá až 200 druhů zahrnujících opadavé či stálezelené keře, ale i liány a dokonce menší stromky.
V tomto ročním období nás nejvíce zaujmou opadavé druhy s krásným zbarvením listů a zajímavými plody. Ve sbírkách jsou zastoupeny spíše asijské či americké druhy, ale i domácí evropské druhy, mají rozhodně co nabídnout.
Co dělá brsleny jedinečnými?
-
-
Významnými opylovači brslenů jsou mouchy
-
-
Většina druhů zaujme dekorativní plody
V podzimním období samozřejmě barevné listy. U většiny druhů jsou však dekorativní i zajímavě utvořené plody. Ty upoutají 4–5 pouzdrou tobolkou výrazné (zpravidla růžové) barvy a pestrého míšku, často oranžové barvy. Zajímavostí jsou však i větvičky, které jsou čtyřhranné s výraznými korkovými lištami nebo bradavičnatými výrůstky.
Na co dát pozor?
Než si brslen (Euonymus) na zahradě vysadíme, musíme zvážit i jeho jedovatost, která je opravdu veliká. Všechny části brslenu, včetně plodů, listů a kůry obsahují jedovaté látky, zejména glykosidy a hořčiny. Ohroženou skupinou jsou především děti a domácí zvířata. Lze to však řešit i tak, že zvolíme místo, kam se děti či domácí zvířata tak jednoduše nedostanou.

Brsleny mohou být napadány předivkou brslenovou
Co je na výběr a jak brsleny pěstovat?
Opadavé druhy, které nás v tomto období zajímají asi nejvíce, pěstujeme především na výsluní, aby dosáhly plného vybarvení. Pro většinu opadavých druhů je vhodná spíše zásaditá zemina. Ačkoliv patří k tolerantním dřevinám vůči suchu a přemokření nesnášejí, je třeba po výsadbě a v extrémně suchých létech zajistit zálivku.
Naše dva původní druhy
- Brslen evropský (E. europaeus) je domácí druh brslenu. Kromě Evropy se vyskytuje na Kavkaze a v Malé Asii. Setkáme se s ním hojně v nížinách i v podhůří, v křovinách a listnatých lesích, často podél cest. Korkové lišty jsou vyvinuté. Na podzim upoutají 10 cm dlouhé obvejčité listy. Na podzim se barví žlutě až žlutočerveně s oranžovým přechodem. Vybarvení je intenzivnější na plném oslunění. Plody jsou růžové až karmínové s oranžovým míškem. Někdy bývá napadán housenkou – předivkou brslenovou (Yponomeuta cagnagella). Ta může způsobit i holožír.Zajímavý je kultivar Red Cascade, který tvoří oproti původnímu druhu více plodů a větve jsou převislé. Pěstuje se i ve stromkové formě.
-
-
Zajímavý kultivar E. europaeus Red Cascade tvoří převislé větve
-
-
E. europaeus Red Cascade – plody
- Brslen bradavičnatý (E. verrucosus) je dalším domácím druhem. Dorůstá výšky mezi 0,5 –2 m. V přírodě se s ním setkáme v teplých doubravách ve smíšených lesích či křovinách, často na vápnitých, písčitých a suchých svazích. Asi 6 cm dlouhé listy se barví na podzim do růžových odstínů. Výrazné jsou také větévky, které hustě pokrývá korkovitá bradavičnatost namísto korkových lišt. Zajímavostí také je, že z otevřeného plodu visí na prodlouženém míšku semena, která jím nejsou zcela obalena. Může ho opět napadat housenka způsobující holožír.
Nejžádanější taxony
- Brslen křídlatý (E. alatus), je jedním z nekrásnějších na podzim se barvících brslenů.
-
-
E. alatus – podzimní zbarvení
-
-
Korkové lišty (E. alatus)
- Pochází z Číny, Koreje a Japonska. Jeho dekorativnost umocňují velmi výrazné korkové lišty, které jsou i několik milimetrů široké. Eliptické listy se na podzim barví do sytě červených, růžových až ohnivě oranžových barev. Je vhodný i do menších zahrádek, protože dosahuje maximální výšky 2,5 m, ale často bývá nižší. V současné době patří tento brslen mezi nejvíce využívané druhy v zahradnické tvorbě. Používají se i kultivary, především Compactus, který se vyznačuje hustotou zavětvení a olistění. Starší keře jsou stále kompaktní a rostou více do šířky s převisajícími větvemi. Na podzim se barví do jasně šarlatových barev. Ve sbírkách se objevuje i kultivar Monstrosus, který je naopak vzrůstný s výraznými korkovými lištami. Barví se do oranžovočervených odstínů.

E. alatus Monstrosus má výrazné korkové lišty
Další opadavé brsleny
- Brslen americký (E. americanus) pochází z východu USA a roste jako keř do 2,5 m výšky. Listy jsou až 10 cm dlouhé, na podzim oranžovožluté. Zajímavý je plod, který je sytě růžový, bradavičnatě ostnitý, se šarlatovým míškem.
- Brslen Hamiltonův (E. hamiltonianus) připomíná náš brslen evropský, ale nemá korkové lišty. Vyskytuje se ve východní Asii včetně Himálají. Listy jsou eliptické a tuhé. Má několik zajímavých kultivarů. Například kultivar Koi Boy, má bílý plod s červeným míškem. Kultivar Coral Charm je v plodu světle růžový s červeným míškem.
- Brslen širolistý (E. latifolius) je dalším euroasijským druhem, který přesahuje až do severní Afriky. V Evropě roste v květnatých bučinách a listnatých nebo smíšených lesích, ale v Česku původní není. Roste keřovitě a dorůstá výšky 2–5 m. Listy jsou až 14 cm velké a na podzim se barví do žlutozelených barev s narůžovělým okrajem. Má výrazné vřetenovité pupeny a jen slabě korkovatí. Plody jsou červené s oranžovým míškem podobné brslenu evropskému.

E. latifolius má až 4 cm velké listy

E. phellomanus se vyznačuje širokými korkovitými lištami
- Brslen nízký (E. nanus) – nebýt plodů, tak bychom ani netušili, že jde o opadavý brslen. Tvoří nízké, plazivé porosty do výšky asi 1 m. Úzké čárkovité listy mohou připomínat listy rozmarýny, ale na podzim se barví do sytých červených barev. Někdy se lze setkat se stromkovým tvarem, kdy se roubuje na brslen evropský a lze jej tak pěstovat na malých zahradách či dokonce v nádobách. Plod je zářivě růžový s oranžovým míškem. Pochází z jihovýchodní Evropy a zasahuje přes Kavkaz až po Čínu.

Pro brslen nevšedně vyhlížející listy E. nanus
Množení
Rostliny je dobré po zakořenění několikrát zaštípnout, aby se lépe rozvětvily.
Opadavé druhy brslenů množíme výsevem ihned po sklizni nebo stratifikovaným semenem na jaře. Otužilé druhy vyséváme přímo na venkovní záhony, zatímco choulostivější druhy vyséváme v temperovaných sklenících. Vegetativní množení opadavých druhů provádíme bylinnými řízky začátkem léta (v červnu) nebo dřevitými řízky na konci zimy (předjaří). Díky tomu, že brsleny snadno zakořeňují z adventivních kořenů, můžeme využít i hřížení či množení odnožemi. Stromkové formy brslenů množíme roubováním v korunce na brslen evropský na konci zimy. Používáme techniku kopulace nebo roubování na kozí nožku. V letních měsících (červenec) můžeme brsleny i očkovat.
Foto autor a Shutterstock
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤