České hrušky: Letní české odrůdy, které stojí za pozornost

Domů » Zahrada » Ovoce » Jádroviny » České hrušky: Letní české odrůdy, které stojí za pozornost

České hrušky patří k ovocným druhům s dlouhou tradicí. Méně známé je, že právě u nás vznikla řada kvalitních odrůd, které se dodnes uplatňují v zahradách i sadech. Představujeme výběr letních českých odrůd hrušní a dlouholeté pěstitelské zkušenosti s jejich pěstováním.

České hrušky mají dlouhou tradici

Hrušky ze severních Čech bývaly kdysi významným vývozním artiklem. Vedle starých krajových odrůd, které dnes chrání zejména ochránci přírody a krajiny, vznikla během druhé poloviny 20. století také řada nových českých odrůd. Na jejich šlechtění se podílela především Šlechtitelská stanice ovocnářská v Těchobuzicích (dnešní Sempra Litoměřice), Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy a také další domácí i zahraniční pracoviště. Autoři hodnotili vybrané odrůdy po dobu šestnácti let na pracovišti katedry zahradnictví FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze-Troji. Pozemek ve výšce 190 m n. m. měl lehčí až středně těžkou, humózní a propustnou půdu. Stromy byly vysazeny ve sponu 3,5 x 2,0 m na hrušňových semenáčích, tvarované jako vyšší štíhlé vřeteno bez závlahy, která byla doplněna až po deseti letech. Díky tomu bylo možné dobře sledovat nejen růst stromů, ale také jejich plodnost, nároky na řez, velikost plodů i odolnost vůči chorobám.

Alfa

Alfa vznikla jako výběr semenáčků odrůdy Avranšská z volného opylení. Stromy rostou vzpřímeně, dobře obrůstají plodonosným obrostem a poměrně brzy vstupují do plodnosti. Intenzita růstu je střední, proto ani potřeba řezu nebývá příliš vysoká. Výhodou je také dobrá snášenlivost s kdouloňovými podnožemi. Plody mají tupě kuželovitý tvar. Sklízí se začátkem srpna a po krátkém dozrání vydrží ke konzumu přibližně měsíc. Hmotnost plodů se nejčastěji pohybuje mezi 170 až 200 gramy. Dužnina je nejprve křehká, později máslovitá, sladce navinulé chuti. Odrůda je navíc odolnější vůči strupovitosti.

Alice

Alice patří mezi vůbec nejranější české letní hrušky. Vznikla ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy jako volně sprášený semenáč odrůdy Avranšská. Stromy rostou středně bujně, pravidelně plodí a nejsou příliš náročné na stanoviště. Plody je nutné sklízet včas, obvykle už v polovině července. Konzumní zralost trvá přibližně dva týdny. Hrušky jsou středně velké, váží zpravidla 110 až 140 gramů. Jejich dužnina je nejprve křehká, později máslovitá, se sladce navinulou chutí. Odrůda je určena především pro přímý konzum.

Diana

Odrůda Diana vznikla křížením odrůd Konference × Holenská. Šlechtění začalo ve Velehradě a dokončeno bylo v Těchobuzicích. Stromy rostou středně bujně, na semenáči ještě výrazněji. Brzy vstupují do plodnosti a pravidelně plodí, mají však sklon k zahušťování koruny. Proto vyžadují důslednější řez. Plody dozrávají koncem srpna. Ve sklepě vydrží přibližně do konce září, v chladírně i déle. Obvykle váží kolem 160 gramů, při menší násadě mohou přesáhnout i 200 gramů. Bělavá dužnina je sladká, máslovitá a velmi chutná. Odrůda dobře odolává mrazu, je méně citlivá ke strupovitosti, ale může být náchylnější k bakteriální spále růžovitých.

Isolda

Isolda vznikla v rámci česko-německé spolupráce mezi Holovousy a výzkumným ústavem v německém Pillnitzu. Je výsledkem křížení Gyotova × Červencová. Stromy rostou středně silně a vytvářejí charakteristicky zvlněné letorosty. Plodnost bývá pravidelná. Velké plody dosahují běžně hmotnosti kolem 210 gramů, při menší úrodě i více. Dužnina je jemná, velmi šťavnatá a příjemně aromatická. Sklízí se začátkem srpna, konzumní zralost nastává přibližně od poloviny měsíce. Výhodou odrůdy je dobrá afinita s kdouloňovými podnožemi.

Laura

Laura vznikla z volného opylení známé odrůdy Boscova lahvice. Stromy rostou středně bujně, vytvářejí pyramidální koruny a dobře obrůstají plodonosným obrostem. Do plodnosti vstupují brzy a plodí pravidelně. Velké plody se sklízí na přelomu srpna a září. Po přibližně dvou týdnech dozrávají ke konzumu a vydrží další dva týdny. Váží zpravidla 140 až 190 gramů. Dužnina je sladká a šťavnatá. Ve vlhčích a chladnějších oblastech může být odrůda citlivější ke strupovitosti.

Milada

Milada vznikla křížením Eliška × Hardyho máslovka. Koruny stromů jsou mírně rozložité a dobře obrůstají. Plodnost nastupuje brzy a bývá pravidelná. Plody patří mezi největší z letních českých odrůd. Váží běžně 220 až 260 gramů. Jsou zelenožluté s načervenalým líčkem, mají bílou, středně šťavnatou a navinule sladkou dužninu. Sklízí se od poloviny srpna a vydrží přibližně do poloviny září. Odrůda je vhodná do většiny pěstitelských oblastí.

Radana

Radana vznikla křížením Avranšská × Clappova. Mladé stromy rostou zpočátku bujněji, později se růst zmírňuje. Dobře vytvářejí plodonosný obrost a do plodnosti vstupují poměrně brzy. Plody jsou středně velké, zelenožluté s červeným líčkem. Dužnina je křehká, nasládlá a jemně aromatická. Hmotnost plodů se pohybuje mezi 160 až 200 gramy. Sklízí se od poloviny srpna. Konzumní zralost nastává krátce po sklizni, v běžném skladu vydrží do začátku září, v chladírně až do října. Odrůda je pěstitelsky nenáročná a díky časnému nástupu plodnosti se dobře hodí také pro přeroubování starších stromů.