Objevili jste na zahradě záhadné pavučinové vaky nebo svinuté listy? Možná jste narazili na larvy ploskohřbetek.
Larvy ploskohřbetek dokážou na zahradě napáchat viditelné škody. Schovávají se v nápadných zápředcích plných trusu nebo rafinovaně svinují listy ovocných stromů a růží. Poradíme vám, jak tyto specifické housenice bezpečně rozeznáte od jiných škůdců a jakým způsobem před nimi ochráníte svou úrodu a okrasné rostliny.
Larvy ploskohřbetek (Pamphiliidae) odborníci nazývají housenice. Od ostatních larev je odlišíme především tím, že jim chybí břišní panožky. Mají pouze hrudní končetiny a drobné pošinky (což je poslední pár panožek) na samotném konci zadečku. Ostatní páry panožek u nich během vývoje zakrněly. Mezi další nápadné znaky larev ploskohřbetek patří zřetelná sedmičlánková tykadla a dva tříčlánkové štěty na konci zadečku (viz obr. 1).
1) Detail housenice ploskohřbetky sosnové
Zahrádkáře často upoutá také jejich specifický způsob života. Některé rody ploskohřbetek, jako jsou Acantholyda, Cephalcia nebo Neurotoma, žijí jednotlivě nebo ve skupinách v nepřehlédnutelných zápředcích. Tyto vaky často obsahují zapředený trus či zbytky potravy (viz obr. 2). Jiné rody, například Pamphilius, si vytvářejí listové smotky. Tyto smotky můžete snadno zaměnit s poškozením od některých obalečů či zavíječů (viz obr. 3), případně od zobonosek (viz obr. 7).
Vzhledem i chováním jim jsou velmi podobné housenice zubatek (Megalodontesidae). Protože však tito zástupci širopasých vos žijí v České republice zpravidla jen velmi lokálně (především na jižní Moravě na hluchavkovitých a miříkovitých rostlinách), nemusíme je při běžné diagnostice škůdců na své zahrádce brát v úvahu.
7) Spirálovitý smotek s housenicí ploskohřbetky šípkové
Nejnápadnějším druhem na našich zahrádkách je ploskohřbetka ovocná (Neurotoma saltuum). Její housenice žijí od června do července pospolitě v trusnicových vacích na větvičkách hrušní, slivoní a skalníků. Dorůstají délky až 2 cm a díky svému oranžovému zbarvení a nápadné černé hlavě je hned rozpoznáme (viz obr. 4). Občas mohou způsobit lokální holožír.
4) Hnízdo housenic ploskohřbetky ovocné
Podobně, avšak v řidších zámotcích, žijí na třešních, meruňkách a slivoních housenice ploskohřbetky třešňové (Neurotoma nemoralis). S jejími zelenými housenicemi (viz obr. 5) se setkáme již od května do června.
5) Housenice ploskohřbetky třešňové v řídkém zámotku
Ve stejném období hostí borovice lesní, borovice kleč či borovice vejmutovka housenice ploskohřbetky sosnové (Acantholyda posticalis). Jejich tělo má proměnlivé zelenohnědé zbarvení s více či méně nápadným hřbetním pruhem a matně hnědavými pruhy na bocích (viz obr. 1). Tyto housenice nežijí volně v předivu, ale spřádají si řídké trubice, v nichž se zdržují (viz obr. 6). Zpravidla žijí jednotlivě, ale objevují se i ve větším počtu. Jehlicové listí obvykle nepoškozují až k samotné bázi (viz obr. 6).
6) Housenice ploskohřbetky sosnové v trubicovitém zámotku
Vedle druhů žijících v předivu můžeme na zahrádkách objevit některé druhy rodu Pamphilius, které žijí v listových smotcích. Přestože nepatří k hojným druhům, na růžích se občas vyskytují housenice ploskohřbetky šípkové (P. inanitus), které si vytvářejí svislé, spirálovitě pevně svinuté smotky (viz obr. 7). Dalším obyvatelem růží je ploskohřbetka růžová (P. balteatus). Na růžích, ale i na listech maliníku, jahodníku či krvavce, škodí také druh P. stramineipes. Jeho housenice žijí v úkrytu několika k sobě spředených listů (viz obr. 3). Všechny tyto uvedené druhy poškozují listy hostitelských rostlin od poloviny května do července.
8) Zelenavá housenice ploskohřbetky lesní
Na ostatních listnatých stromech žijí zeleně zbarvené housenice dalších druhů tohoto početného rodu. Na slivoních či jeřábech potkáme ploskohřbetku lesní (P. sylvaticus) – viz obr. 8. Na javoru klenu vytváří nápadný doutníkovitý smotek ploskohřbetka zlatavá (P. aurantiacus) a na olších škodí ploskohřbetka olšová (P. vafer) – viz obr. 3.
Vzhledem k tomu, že housenice ploskohřbetek prožívají svůj život pod ochranou pevného přediva nebo schované v listových smotcích, klasická chemická ochrana je značně komplikovaná. Postřik se k larvám přes jejich mechanické bariéry dostává jen velmi obtížně. Pokud na tyto škůdce na své zahrádce narazíte, nejlepší a nejúčinnější ochranu představuje mechanická likvidace. Předivové vaky s housenicemi nebo napadené zkroucené části rostlin včas odřízněte a zničte.
Autor: Jakub Beránek
Poznat dospělého brouka nebo motýla bývá snadné, ale skutečná výzva přichází ve chvíli, kdy rostliny začnou požírat nenápadné larvy.
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Kdo pěstuje lilie, možná si všiml, že se na jejich listech začínají objevovat stopy po žíru. Na slimáky se to svést nedá, chybí slizová stopa. Co se tedy na liliích pase?
Je doba rozmnožování měkkými – bylinnými řízky. Používá se u okrasných dřevin: stromů a keřů (zejména listnatých dřevin využívaných pro živé ploty), popínavých rostlin, bylinek a trvalek. Ristliny nyní poskytují dostatek materiálu pro řízky.
