Získat zahrádku v Praze je stále těžší. Poptávka převyšuje nabídku, ceny chatek rostou a zahrádkářské osady řeší spory i porušování pravidel.
Tisíce Pražanů každoročně hledají zahrádku, kde by mohli pěstovat zeleninu, relaxovat nebo trávit čas s rodinou. Jenže získat dnes zahrádku v Praze je podle zahrádkářů téměř nemožné. Volných míst je minimum a poptávka několikanásobně převyšuje nabídku. „Je velká náhoda, když někdo zahrádku pustí,“ uvedla předsedkyně pražského územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Marta Pawlicová.
Pražský magistrát pronajímá pozemky Českému zahrádkářskému svazu, který je dál poskytuje jednotlivým zahrádkářům. Nájem za pozemek přitom zůstává relativně nízký — zahrádkáři platí přibližně 21 korun za metr čtvereční ročně. Samotné chatky ale bývají v osobním vlastnictví nájemců. A právě jejich ceny podle svazu v posledních letech výrazně rostou. „Senior přenechal zahrádku za 20 tisíc korun a nový majitel ji okamžitě přeprodal za 200 tisíc,“ popsala Pawlicová. Podle ní se zájemci často přeplácejí natolik, že situace „hraničí s vydíráním“.
Podle pravidel by měl nájemce při ukončení nájmu nejprve kontaktovat zahrádkářskou organizaci, která nabídne místo lidem z pořadníku. V praxi to ale často funguje jinak. Lidé si podle Pawlicové sami hledají nové zájemce a organizaci vše oznámí až dodatečně. Výsledkem je, že se k zahrádce dostanou spíše známí nebo lidé ochotní zaplatit vysoké částky. Mnohé rodiny si navíc zahrádky předávají po generace a část pozemků podle zahrádkářů drží spekulanti.
Zahrádkářské osady řeší také problémy s dodržováním pravidel. Nájemci mají povinnost pečovat nejen o svůj pozemek, ale i o společné prostory. Podle Pawlicové však bývá vymáhání pravidel složité. Organizace musí členy opakovaně písemně upozorňovat a případné vyloučení řeší členské schůze. „Někdo tvrdí, že neseče schválně, protože tam rostou pampelišky, které chce využít jako léčivky. Přitom zaplevelí celou kolonii,“ popsala předsedkyně.
Za jeden z největších problémů posledních let označuje vedení svazu nepovolené stavby na pronajatých pozemcích. Podle Pawlicové někteří nájemníci budují i podsklepené domy, přestože to pravidla zakazují. Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman ale upozornil, že pravidla pro fungování osad neurčuje město, nýbrž jednotlivé zahrádkářské organizace.
Advokát Petr Suchomel upozorňuje, že zahrádkářský zákon upravuje především vztah mezi vlastníkem pozemků a svazem, nikoliv mezi svazem a jednotlivými členy. Podle něj však mají organizace dostatek možností, jak problémy řešit. Vzorový osadní řád například stanovuje povinnost dodržovat stavební zákon a umožňuje v krajním případě i vyloučení člena ze svazu.
Podle Marty Pawlicové mají zájemci největší šanci uspět přímo v konkrétní zahrádkářské osadě. Doporučuje oslovit místní zahrádkáře nebo vedení osady, které často ví o plánovaných změnách nájemců. Několik volných zahrádek se podle svazu občas objeví například v městských částech Praha 6 nebo na okrajích metropole. Zájem ale výrazně převyšuje nabídku. Pawlicová zároveň upozorňuje, že bez vzniku nových zahrádkářských kolonií a úprav legislativy se situace pravděpodobně nezlepší.
Navštivte oblíbenou prodejnu zahrádkářských přebytků v Jindřichově Hradci. Nabízíme sazenice, pokojovky i domácí produkty!
Kouzlo přírodních a komunitních zahrad aneb, jak pěstovat bez chemie a proč je společné zahradničení trendem dnešní doby?
Chcete mít Zahrádkáře vždy po ruce, bez shánění na stánku? S předplatným vám časopis přijde pohodlně domů — a ještě ušetříte.
Zahrádkové osady lze rozdělit na dva druhy – vznikající více méně živelně (především staré osady) a budované na základě plánů (osady z dob socialismu).
Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů? Před nočními mrazy ochráníme jahodník fóliovým tunelem nebo krytem z fólie, přikrývkami, rohožemi či položením netkané textilie.
