Bojíte se o úrodu? Naučte se metodu zadešťování, která pomocí ledu ochrání květy meruněk a broskvoní před zmrznutím.
Kvetoucí meruňky, broskvoně i drobné ovoce jsou s příchodem jara v ohrožení. Stačí jedna mrazivá noc a celoroční snažení je pryč. Existuje však metoda, která vypadá neuvěřitelně, ale funguje dokonale: zadešťování. Jak obalení pupenů do ledu paradoxně zachrání úrodu před mrazem?
Možná to zní jako nesmysl, ale princip zadešťování (mlžení) je založen na uvolňování tzv. skupenského tepla. Když se jemné kapičky vody mění v led, uvolňuje se energie, která udržuje teplotu rostlinných pletiv těsně nad bodem mrazu. Tímto způsobem vytvoříme kolem pupenů, lístečků a květů ochranný krunýř. Ten navíc funguje i ráno – když vyjde slunce, zmrzlá voda brání příliš rychlému rozmrazení, které by jinak buněčné stěny rostlin nenávratně poškodilo.
Tip: Máte-li k dispozici menší větrníky nebo staré fukary, zkuste je v kombinaci se zahříváním umístit do korun. Proudící vzduch je nejlepším nepřítelem mrazových kotlin!
Pokud nemáme možnost zadešťování, existují i další osvědčené cesty, jak bojovat s „ledovými muži“:
Zahřívání vzduchu: Klasické parafínové svíce nebo mobilní topeniště (např. v kolečku), se kterými projíždíte pod stromy.
Míchání vzduchu: Použití ventilátorů nebo větrníků, které vhánějí teplejší vzduch z horních vrstev dolů ke stromům.
Izolace a nastýlání: Balení kmenů do netkané textilie nebo vrstvení čerstvého hnoje pod stromy (rozklad hnoje generuje přirozené teplo).
Postřiky: Přípravky s obsahem mědi či bóru, které likvidují na povrchu stromu žijící bakterie. Na živých se totiž vytvářejí krystalky ledu. Ošetření je třeba udělat den či dva před mrazy.
Ochrana kvetoucích kultur vyžaduje bdělost a rychlou reakci. Ať už zvolíme profesionální mlžení, nebo tradiční vykuřování a svíce, důležité je nenechat stromy napospas osudu.
Foto autor
Mrazy zcela zlikvidovaly letošní úrodu meruněk, mandloní, ořešáků někde i sazenice zeleniny. Jak stromy ošetřit a co si ještě dopěstovat?
Únorový vpád ledového vzduchu ze severských končin do středoevropských zahrádek jako by chtěl skrýt svou hrozbu do kulis slunečných dní.
Zahradní borůvky zimní mráz nepoškozuje, snad s výjimkou některých horských oblastí. Uvádí se, že vydrží i teploty klesající až k –34 °C.
Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.
