Méně známé, nebo jen zapomenuté druhy drobného ovoce, jako je bez černý, muchovník nebo zimolez. Důvody, proč si zaslouží místo na zahradě.
Když se řekne drobné ovoce, většině z nás se vybaví rybíz, angrešt, maliny nebo ostružiny. Jenže svět drobného ovoce je mnohem pestřejší. Existují druhy, které jsou výživově mimořádně cenné, odolné vůči mrazu, nenáročné na pěstování a přitom stále neprávem opomíjené. Bez černý, muchovník nebo zimolez patří mezi rostliny, které mohou zahradu obohatit nejen úrodou, ale i okrasnou hodnotou.
Pod pojmem drobné ovoce si nejčastěji představujeme keře s menšími plody, které se konzumují čerstvé nebo zpracované. Klasikou jsou rybízy, angrešty, maliny a ostružiny. V posledních letech se však do povědomí zahrádkářů stále více dostávají i další druhy, například borůvka chocholičnatá (kanadská), muchovník nebo zimolez. Vedle těchto už poměrně známých plodin existují i druhy, které mají dlouhou tradici v lidovém léčitelství nebo v zahraničním ovocnářství, u nás však zůstávají spíše na okraji zájmu.
Důvodů, proč některé druhy drobného ovoce na zahradách chybí, je hned několik:
Typickým příkladem je bez černý. Přestože má mimořádné léčivé účinky a široké možnosti využití v kuchyni i potravinářství, mnoho lidí jej vnímá spíše jako planě rostoucí keř než jako plnohodnotnou ovocnou dřevinu.
Sambucus – bez černý
Bez černý (Sambucus nigra) patří k rostlinám, které byly v minulosti doslova všelékem. V lidové tradici se říkalo: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“ Využívaly se květy, plody, listy i kůra. Dnes se bez černý znovu dostává do popředí zájmu – nejen jako léčivá rostlina, ale také jako ovocná plodina využívaná při výrobě sirupů, šťáv, vín, likérů či přírodních barviv. V některých zemích, například v Rakousku, patří dokonce mezi významné ovocné kultury.
Amelanchier – muchovník v zahradě
Muchovník (Amelanchier) je dalším příkladem méně známého drobného ovoce, které si zaslouží větší pozornost. Tento keř nebo menší strom je ceněný nejen pro své sladké, borůvkám podobné plody, ale také pro okrasnou hodnotu – bohaté jarní kvetení a podzimní vybarvení listů. Muchovník je mimořádně odolný vůči mrazu, snáší i drsnější klimatické podmínky a přitom poskytuje stabilní úrodu. V zahradách může plnit zároveň funkci užitkovou i okrasnou.
Lonicera – zimolez (kamčatská borůvka)
Zimolez (Lonicera), často označovaný jako kamčatská borůvka, patří mezi vůbec nejranější ovocné druhy. Plody dozrávají už v druhé polovině května, kdy ostatní keře teprve kvetou. Díky vysoké mrazuodolnosti květů je zimolez spolehlivou plodinou i v chladnějších oblastech. Plody jsou bohaté na vitaminy, antioxidanty a polyfenoly a dají se konzumovat čerstvé i dále zpracovávat.
Méně známé ovocné druhy nejsou určeny jen pro nadšence a experimentátory. Naopak hodí se do přírodních a venkovských zahrad, ocení je zahrádkáři hledající nenáročné a odolné rostliny, jsou ideální pro ty, kteří chtějí rozšířit sezonu sklizně, přinášejí zdravotní benefity i nové chutě.
V následujících článcích, které připravujeme, se podrobně podíváme na jednotlivé druhy, konkrétně:
Foto Shutterstock
Kdo svého času ochutnal plody zimolezu kamčatského, řekl si možná, že se bez něj dál obejde. Dnes zimolez získává své příznivce díky novým odrůdám.
Vegetační klid dřevin se přehoupl do druhé poloviny. Je čas zmlazovat a prosvětlovat keře, které nekvetou časně zjara. Které řežeme v zimě?
Borůvky v uvozovkách jsou druhy, kterým borůvky sice říkáme, ale s těmi lesními nemají z botanického ani pěstitelského hlediska prakticky nic společného.
Otázka: Soused má těsně u mého plotu černý bez, na kterém je každoročně velké množství mšic. Marně se snažím s ním domluvit, aby mšice hubil.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
Muchovník jsem už sadil 2x – první vydržel 3 roky (už jsem i ochutnal pár plodů), ale ten druhý ani sezonu a byl pryč. Kanadské borůvky jsem před léty zasadil dvě (viz opylování) a obě asi po 2 letech odešly (sazeno do tzv. vymazleného materiálu – hrabanka, rašelina atd.). Zato rybízy (4) a keřový beztrný angrešt „jedou“ jako divé. Po předešlé zkušenosti s rybízem stromkovým (celkem 4) už tento nikdy více. Keřová višeň po roce „uschla“, ale poté vyrazily nové výhony (větvičky), zatím žije. Poslední 2 roky jsem vždy zasadil 2 nové ovocné stromky – a všechny vždy na jaře „odešly“(uschly), přitom po vysazení přežily zimu a na jaře vždy vyrašily lístečky, švestka dokonce kvetla. Ve svém životě jsem už zasadil hodně stromků, nejsem v tom začátečník – a nikdy mi dříve žádný neuschl …
Jste asi pěstitelský rekordman, tolik neúspěchů najednou to se snad nemůže nikomu povést. Vypadá to že se příroda proti vám opravdu spikla.
Skvělé téma! Teším se na pokračování!