Závěr roku je obdobím klidu, ticha a mrazu – a to nejen v přírodě, ale i ve včelím úlu.
Na přelomu roku se může zdát, že život v úlech ustal. Ve skutečnosti však včely i v zimě žijí, udržují teplo a šetří zásoby na nový začátek. Nahlédněte do fascinujícího života ve včelím úlu právě v době, kdy starý rok končí.
Prosinec je až do zimního slunovratu obdobím dlouhých nocí a krátkých dnů. Chlad postupně přechází v mráz a teplo domova se stává vzácným. Stejně tak i ve včelím úlu dochází k semknutí včel do těsného zimního chomáče. Při pohledu na úly by se mohlo zdát, že zde život ustal a včely se uložily k zimnímu spánku. Opak je však pravdou. V pravidelném kulovitém chomáči život neustále pulzuje. Včely se v něm střídají – ochlazené z povrchu se přesouvají do teplého středu a ohřáté putují zpět na okraj, čímž nepřetržitě udržují potřebné teplo.
Spotřeba zásob je na konci podzimu a na počátku zimy nejnižší za celý rok. Důvodem je skutečnost, že v tomto období není zakládána nová generace včel a nejsou vyživovány larvy. Právě jejich výživa je během jara a léta největším spotřebitelem medu a pylu. Dlouhodobým pozorováním bylo zjištěno, že jedno včelstvo během roku přinese do úlu přibližně 100 až 200 kg sladkých šťáv pro výrobu medu a 30 až 40 kg pylu pro bílkovinnou výživu. Z celkového množství medu je přibližně 70 až 100 kg spotřebováno na výživu plodu, další část na výživu dospělých včel a tvorbu tepla. Výnos pro včelaře se tak může výrazně lišit. V chudých letech získáme jen několik kilogramů medu, v letech hojnosti se radujeme z desítek kilogramů. Není bez zajímavosti, že jediná lžička medu je celoživotním dílem jedné včely, zatímco na celkovém množství medu jednoho včelstva se během roku podílí až 200 000 včel.
V zimě, kdy jsou zásoby postupně spotřebovávány, zůstávají buňky voskových plástů prázdné. Právě tyto prázdné buňky mají výborné tepelně izolační vlastnosti a vytvářejí ochrannou bariéru proti pronikání chladu a mrazu k zimnímu chomáči.
Důležitou roli hraje také propolis, který včely sbírají z pupenů stromů během teplých měsíců. Propolisem tmelí stěny a dřevěné části úlu a vytvářejí tak prakticky sterilní prostředí. V teple a vlhku úlu by se bez této ochrany velmi snadno množily mikroorganismy.
Prosinec je měsícem, kdy se včelstvo nesmí rušit. Jakýkoliv zásah by znamenal únik tepla, narušení soudržnosti zimního chomáče a zbytečné zvýšení spotřeby zásob, což může vést i k úhynu včel. Podle nařízení veterinární správy je včelař povinen po ukončení ozdravných zásahů proti roztočům varroázy vložit na dna úlů čisté podložky. Ty se ponechávají přibližně jeden měsíc a slouží k diagnostickému sledování spadu roztočů, díky čemuž lze vyhodnotit úspěšnost léčby.
Závěr roku je obdobím klidu a bilancování. Stejně jako včely v tichu úlu šetří síly na nový začátek, i my máme příležitost ohlédnout se za uplynulým rokem a s nadějí vykročit do roku nového. Přejeme všem čtenářům hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce.
Foto Shutterstock
Kdo to zná? Zima někdy přijde bez ohlášení a zaskočí nás, protože na zahradě zůstaly třeba odkvetlé letničky nebo trvalky a keře bez úprav.
Klimatické změny přinášejí zájem o zkušenosti s tím, které rostliny lze nově v Česku pěstovat a jak. Pozornosti se v tom ohledu těší i kaki.
Mnoho druhů keřů zdobí trvanlivá plodenství, která i na obnažených větvích působí dekorativně, ať už pod paprsky ostýchavého slunce, nebo ve sněhových kulisách.
Slunéčka, pestřenky, včely samotářky, čmeláci, motýli, zlatoočky si v zahradě dokážou najít dutiny a jiné skrýše k zahnízdění. Můžeme jim v tom však pomoci.
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou zavlažujeme i v červnu, aby mohly své plody uživit. V období sucha jim přidáme do závlahové vody vícesložkové hnojivo.
