Vánoce… jak krásně to slovo zní a jaké představy v nás vyvolává. Vůni cukroví, teplo domova a setkávání s těmi, které máme rádi.
Zkusme se letos na chvíli zastavit a vrátit se do minulosti – do doby, kdy Vánoce nebyly o shonu a drahých darech, ale o pokoře, klidu a jednoduchém jídle plném symboliky. Přečtěte si o staročeských vánočních receptech, které se vařily po generace a dodnes mají své kouzlo.
Jakmile se přiblíží advent, mísí se v nás radost s lehkým stresem. Těšíme se na kouzelnou atmosféru, dětský smích u stromečku i společné chvíle s rodinou. Zároveň ale přemýšlíme, jak všechno zvládnout. Naši předkové to měli jinak. Vánoce pro ně nebyly o hojnosti, ale o víře, pokoře a vděčnosti. V chudších rodinách se vánoční jídla často příliš nelišila od těch běžných. Přesto měl štědrovečerní stůl hluboký význam – každé jídlo symbolizovalo zdraví, dostatek a soudržnost rodiny.
Typickými surovinami byly luštěniny (hrách, čočka), sušené houby, čerstvé i sušené ovoce, ořechy, jednoduché pečivo. Nechyběla vánočka – v různých krajích známá jako houska, calta či štědrovnice – a drobné pečivo, zejména perníčky pro děti.
Vánočka – to se hospodyňce uleví, když se takhle povede
Ingredience: 300 g žlutého loupaného hrachu, 2 lžíce másla, 50 g hladké mouky, 1 cibule, 1 menší stroužek česneku, sůl, majoránka,
Žlutý loupaný hrách přebereme, propláchneme a namočíme přes noc do studené vody, aby změkl a lépe se vařil. Druhý den vodu slijeme. V hrnci rozpustíme máslo a na něm pomalu osmahneme najemno nakrájenou cibuli, dokud nezrůžoví. Zaprášíme moukou a za stálého míchání necháme vzniklou jíšku lehce zezlátnout. Dáváme pozor, aby se nespálila. Jíšku zalijeme studenou vodou, dobře rozmícháme, přidáme scezený hrách, špetku soli a majoránku. Polévku vaříme zvolna, dokud hrách zcela nezměkne, přibližně 45–60 minut. Ke konci přidáme prolisovaný česnek a polévku rozmixujeme ponorným mixérem dohladka. Podáváme horkou, nejlépe s osmaženou houstičkou nebo chlebovými krutony.
Hrachová polévka
Ingredience: 100 g hrachu, 50 g sušených jablek, 50 g sušených švestek, 2 hrsti sušených hub (namočených předem), sůl,
Hrách přebereme a namočíme přes noc. Houby namočíme zvlášť, ideálně alespoň na 2 hodiny. Druhý den dáme hrách, sušená jablka a švestky do hrnce, zalijeme asi 1,5 litru vody a zvolna vaříme, dokud vše nezměkne. Lehce osolíme. Uvařené suroviny rozmixujeme do hladké konzistence. Staré recepty doporučují polévku propasírovat, ale není to nutné. Houby uvaříme zvlášť ve vodě, ve které se máčely, poté je nakrájíme najemno a přidáme i s trochou vývaru do rozmixované polévky. Krátce povaříme a dochutíme solí. Polévka má nezvyklou, jemně sladkokyselou chuť, která patřila ke štědrovečerní tabuli našich předků.
Štědračka
Ingredience: 8 porcí kapra, 50 g másla, 2 lžíce oleje, 100 g mrkve, 50 g celeru, 100 g petržele, 1 menší cibule, 1 lžíce tmavého cukru, 250 ml černého piva, 500 ml vody nebo rybího vývaru, 8 sušených švestek, 30 g rozinek, ,30 g oloupaných mandlí, 30 g vlašských ořechů, 150 g povidel, strouhaný perník, kousek strouhaného tmavého chleba, 1 lžíce octa, cukr, sůl. Koření: 3 hřebíčky, 4 kuličky nového koření, 4 kuličky pepře, 2 bobkové listy
Na směsi másla a oleje osmahneme najemno nakrájenou cibuli, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu a za stálého míchání restujeme. Přisypeme lžíci tmavého cukru, necháme jej zkaramelizovat, poté přilijeme ocet a necháme krátce odpařit. Zalijeme pivem a vodou (nebo vývarem), přidáme koření a vaříme asi 10 minut. Do omáčky vložíme porce kapra a zvolna vaříme cca 15 minut, během vaření rybu dvakrát opatrně obrátíme. Měkké maso vyjmeme a uchováme v teple. Omáčku přecedíme. Sušené švestky, rozinky, mandle a ořechy krátce povaříme v malém množství vody a přidáme do omáčky. Vmícháme povidla a zahustíme strouhaným perníkem a chlebem podle potřeby. Omáčku dochutíme solí a cukrem. Nejlepší je připravit ji den předem, aby se chutě rozležely. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Kapr na černo
Ingredience: 300 g krup, 2–3 hrsti sušených hub, 50 g slaniny, 2 lžíce sádla, 1 velká cibule, 2 stroužky česneku, sůl, pepř, majoránka
Kroupy i houby namočíme zvlášť přes noc. Druhý den kroupy uvaříme doměkka v osolené vodě, poté je propláchneme. Na pánvi rozpustíme sádlo, přidáme slaninu a cibuli a necháme zesklovatět. Přidáme namočené a pokrájené houby a krátce podusíme. Vmícháme česnek utřený se solí, poté přidáme uvařené kroupy. Směs ochutíme pepřem a majoránkou, promícháme a přendáme do sádlem vymazaného pekáče. Pečeme při 180 °C asi 20 minut. Podáváme s kyselou okurkou nebo zelným salátem.
Kuba
Ingredience: 100 g sušených švestek, 100 g sušených jablek, 100 g sušených hrušek, cukr podle chuti, citronová šťáva, kousek skořice, 3–4 hřebíčky, ½ hvězdičky badyánu, mandle, vlašské ořechy, strouhaný perník
Sušené ovoce propláchneme, zalijeme vodou a pomalu vaříme, dokud nezměkne. Přidáme koření, trochu cukru a citronovou šťávu. Po vychladnutí přidáme nasekané ořechy, mandle a lehce zahustíme strouhaným perníkem.
Muzika se připravovala několik dní předem, aby se chutě spojily.
Ingredience: 500 g polohrubé mouky, 200 ml mléka, 50 g cukru, 60 g rozpuštěného másla, 30 g droždí, 1 vejce, maková a povidlová náplň, máslo na vymazání, řepný sirup, strouhaný perník
Z droždí, trochy mléka a cukru připravíme kvásek. Smícháme s moukou, zbylým mlékem, vejcem, cukrem a máslem a vypracujeme hladké těsto. Necháme vykynout. Z těsta odebíráme malé kousky, plníme náplní a klademe do vymazaného pekáčku. Potíráme máslem a pečeme dozlatova. Ještě teplé peciválky máčíme v řepném sirupu a obalujeme v perníku. Nejlepší jsou druhý den.
Foto autorka
Vánoce… jak krásně to slovo zní a jaké představy v nás vyvolává. Vůni cukroví, teplo domova a setkávání s těmi, které máme rádi. Zkusme se letos na chvíli zastavit a vrátit se do…
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
Vánočka, hrachovka a muzika, na ty si z dětství (60. léta minulého století) pamatuji. A peciválky bylo moje nejmilejší jídlo, když jsem jezdila na prázdniny na Vysočinu k druhé babičce. Jen ty její byly namočené v horkém mléce a obalené v mletém máku s cukrem.