Jak velkou budku postavit pro různě velké druhy ptáků
28. 10. 2022Ptačí budky mají chránit opeřence před nepřízní počasí a útoky dravců. Také rozměry budky zohledňují rozdílnosti mezi druhy ptáků.
Rehek zahradní, sýkory, brhlík, lejsci a další druhy hnízdí v dutinách stromů, které si však sami vytvořit nedokážou.
V zahradách často najdou dostatek potravy, ale chybí jim vhodná místa pro hnízdění. Proto je důležité, abychom ptákům hnízdní příležitosti nabídli my v podobě budek.
Možná se zdá, že nejvhodnější doba pro věšení budek je jaro, ale ve skutečnosti ptáci hledají hnízdní místa už na podzim. Budka během zimy přirozeně „oprší“, splyne s okolím a nepůsobí rušivě. Zároveň je v tomto období méně práce na zahradě, takže je více času na výrobu i instalaci budek. Právě podzim a zima jsou období, kdy se do toho můžeme s klidnou hlavou pustit.
Budky lze vyrobit z různých materiálů, od plastu až po beton, ale nejvíce se osvědčuje dřevo o tloušťce přibližně dvou centimetrů. Vnitřní stranu necháváme nehoblovanou, aby se ptáčata mohla snadno vyšplhat k vletovému otvoru. Pokud máme prkna hladká, lze do přední stěny vyřezat několik zářezů, které šplhání usnadní. K budce nepřipevňujeme žádné bidýlko; ptákům nepomáhá a naopak ho mohou využít kuny nebo jiní predátoři při vyplenění hnízda. Životnost budky prodlouží ochranný nátěr a na střechu můžeme upevnit lepenku.
Rehek domácí nebo lejsek šedý nehnízdí v uzavřených dutinách, ale v polodutinách, proto pro ně vyrábíme polobudku. Rozměry dna zůstávají podobné, zhruba 14 × 14 cm, výška bývá okolo 20 cm a horní třetinu čelní stěny necháváme otevřenou. Větší polobudky pak může využít i kos.
Dutiny v přírodě mají různou velikost, přesto existují rozměry, které se osvědčují. Univerzální budka má vnitřní rozměr dna přibližně 14 × 14 cm, výšku alespoň 25 cm a vletový otvor o průměru okolo 34 mm. Chceme-li ubytovat konkrétní druh, je potřeba rozměry upravit. Například sýkora modřinka je drobnější než sýkora koňadra, a tak jí připravíme otvor o průměru 28 mm, kterým se koňadra již neprotáhne. Tím ale zároveň vyloučíme většinu ostatních druhů.
Lidé často věří, že budku musíme namířit na jih, ale mnohem důležitější je, abychom ji přirozeně začlenili do prostředí. Vlet by měl vést do volného prostoru. Pokud je strom ve svahu, budku umísťujeme na stranu obrácenou z kopce. Vyhýbáme se směru k překážkám, jako je dům nebo husté větve. Nevhodné je také umístění u oken, nad rušné silnice nebo nad vodní plochy. Naopak na zdi domu mohou být budky umístěny i blízko sebe, což ocení například vrabci polní, kteří takové „ptačí sídliště“ často obývají. Polobudky bývají nejlépe využity na klidnějších částech staveb, například pod balkonem.
Ptáci často hnízdí i nízko nad zemí, někdy dokonce v pařezech, takže budku nevěšíme zbytečně vysoko. Pokud se v okolí nevyskytují kočky ani jiné nebezpečí, věšíme budky tak, aby na ně člověk snadno dosáhl. Manipulace i údržba je pak výrazně snazší. Jednou ročně budky vyčistíme, nejlépe po vyhnízdění, například v říjnu. Odstraníme stará hnízda i veškerý obsah. Občas uvnitř najdeme uhynulá mláďata; jejich úmrtnost bývá vysoká a většinou souvisí se ztrátou jednoho z rodičů nebo s nepříznivým počasím, ne s budkou samotnou. Starší budky udržujeme v dobrém stavu, aby se na jaře nezřítily s mláďaty. Pro snadnou údržbu budky zavěšujeme tak, aby šly snadno sejmout, a nepřitloukáme je hřebíky přímo ke stromu.
Kromě klasických budek existuje mnoho dalších způsobů, jak ptákům usnadnit hnízdění. Druhy využívající polodutiny ocení i jednoduché prkénko připevněné pod trám na balkóně. Kutilové mohou vyrobit také keramická hnízda pro vlaštovky nebo jiřičky. Ať už zvolíme jakoukoliv formu podpory, vždy tím ptákům pomůžeme a zároveň obohatíme vlastní zahradu i zkušenosti našich dětí.
Foto autor, Jiří Hlaváček a Václav Dvořák
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.