Cílem rychlení dřevin je, aby vykvetly v době svého vegetačního klidu. Dříve se používala metoda např. namáčení koruny do vody či teplá pára.
V minulosti mezi velmi oblíbené dřeviny, které se používaly k rychlení, patřily např. šeříky, mandloň trojlaločná (Prunus triloba), trojpuk (Deutzia), kalina (Viburnum opulusvar. Sterile), cytisus (Laburnum), vistárie (Wistaria chinensis) či různé druhy hortenzií (Hydrangea paniculata, H. arborescens grdfl.) Všechny byly poměrně dobře dostupné na trhu a to po celou zimu.
Rychlené hortenzie (Hydrangea macrophylla)
V bytech i domech se topilo jinak než dnes. V noci klesaly teploty možná na 15 °C, denní vystoupaly jen těsně nad hranici 20 °C. Rychleným dřevinám to vyhovovalo a v takovém prostředí kvetly déle.
Bez znalostí jsem nařezal větvičky a pěstoval je v teple skleníku. Do nějaké fáze to došlo. U šeříku se objevila poupata, ale nebylo to nic moc a to ani s použitím soli na podporu rychlení. No a pak jsem si přečetl, jak se to vlastně dříve dělalo.
Rychlit se mohou i modřínové vestičky. Můžeme použít i větvičky se šiškami, ty tak snadno neopadávají
Dřeviny se pěstovaly v nádobách a také se v nich rychlily. Někdy trvala příprava na rychlení i pět let. První tři roky v záhonech, další dva v nádobách. Keře se speciálně řezaly jak v půdě, tak i v nádobách. Dělalo se to proto, aby měly keře menší počet kvalitnějších květů či květenství.
Rychlená Prunus triloba, s lískou v pozadí
Na rychlení se připravovaly:
Do vody nebo do páry
Před rychlením se korunky keřů a stromečků namáčely na 10 či více hodin do teplé vody. Někdy do 30 °C, někdy do ještě teplejší. A dělalo se to docela zajímavým způsobem. Do vody měla přijít jen korunka. Prakticky to vypadalo tak, že nad bazén či teplou vodu se daly latě a na ně se položily květináče nadzemní částí rostliny dolů. Ono totiž namáčení do tak teplé vody, spolu s kořeny, by rostlinám rozhodně neprospívalo.
Poté se stromečky či keře umístily do prostor s vhodnými teplotními a světelnými podmínkami, které byly pro rašení a rychlení ideální.
Další metoda spočívala v umístění rostlin do místnosti s vyvíjenou párou o podobné teplotě.
Po přirychlení se prodávaly buď řezané větvičky nebo celé keře či stromky. Odrychlené rostliny se vracely zpátky do volné půdy, aby nabraly sílu a byly zase za pár let k dispozici na rychlení.
Foto autor
Zahradníci se na Vánoce připravují dlouho. Vedle aranžování pěstují nejžádanější květiny: brambořík, vánoční kaktusy a pryšec vznešený.
Koho by za pošmourných zimních dnů nepotěšily krásné květy jarních cibulovin. Celkem snadno toho dosáhneme, jen je třeba dobře vybrat druh.
K prosinci patří vánoční pokojové květiny. Jde především o druhy používané pro výzdobu interiérů během doby jejich květu.
Blíží se vánoční a novoroční svátky, mnozí si i letos uděláme radost něčím hezkým ze své zahrádky, nebo koupenou řezanou či hrnkovou květinou.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
