Napadené rostliny jsou zakrslé, trsovité, špatně obrůstají, mají slabé výhony, řapíky listů jsou zkrácené a ztloustlé, listy malé a zdeformované. Na výhonech a listech se zmnožují chloupky – trichomy.
To vše napovídá, že se jedná o poškození háďátky nebo roztočíkem jahodníkovým (Phytonemus pallidus).
Oba druhy těchto živočišných škůdců mohou velmi silně poškodit celé výsadby jahodníku. Dostupnou chemickou ochrana proti oběma škůdcům na zahrádce nelze ani doporučit. Dokládá to i prázdný seznam aktuálně dostupných maloobchodních přípravků na zmíněné škůdce v Rostlinolékařském portálu.
Jahodník silně poškozený háďátky; foto Jan Kazda
Při počátečním ohniskovém napadení je nutné rychle odstranit rostliny s příznaky a preventivně i okolní dosud bezpříznakové. V krajním případě je třeba likvidovat celou výsadbu. Z poškozených porostů nebereme sadbu, oba škůdci by se dál šířili. Poškození na mladých rostlinkách nebývá patrné.
Příznaky poškození africké fialky roztočíkem jahodníkovým; foto Jaroslav Rod
Zato se může objevit na dalších rostlinách, například na afrických fialkách (Saintpaulia). Na snímku jsou nejspíš napadeny právě obávaným mikroskopickým roztočíkem jahodníkovým. Ten škodí též na vytrvalých druzích aster a na brambořících.
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
S poškozením méně známým roztočíkem jsem se poprvé setkal v roce 2000 a to na plodech papriky. To jsem však ještě nevěděl, proč zelenina – korkovatí.
Na květech a na spodní straně listů orchidejí se objevily bílé chomáčky. Listy jsou lepkavé. O kterého škůdce jde a jak se ho zbavit?
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
