Ovocný strom tomel japonský (Diospyros kaki Thumb)  patří k pěti stům druhů rostlin, které botanici řadí do rodu Diospyros.  Pro tuzemské zahrádkářské užití se však hodí jen některé jeho odrůdy.

V porovnání s vlastnostmi domácích ovocných druhů se plody některých odrůd kaki mohou lišit například obsahem tříslovin, tím i trpkou chutí plodů. Na tomelech se mohou vyskytovat i partenokarpické plody, tedy takové, které se vyvinuly bez předchozího opylení. S tím bývá spojena i vyšší tvrdost jejich dužniny. K eliminaci tříslovin nebo ke změknutí dužniny dochází až působením mrazu, obdobně jako u kdouloní a mišpule německé.

Samosprašnost nebo cizosprašnost odrůd tomelu ovlivňuje jejich plodnost. U cizosprašných odrůd je nutná přítomnost dvou různých odrůd nebo naroubování vhodné opylovací odrůdy do koruny cizosprašné.

Plody tomelu jsou velikostí srovnatelné s jablky. V závislosti na odrůdě mají srdcovitý nebo zploštělý tvar. Lákavá je výrazná barva plodů i dužnina na řezu, která je žlutá až oranžově-červená.

Kaki má charakteristickou hladkou, jakoby voskovou slupku. To je možná důvod, proč někteří lidé povrchovou vrstvu plodu loupají. Zcela zbytečně. Co je však potřeba odstranit, to je velký, tvrdý kalich.

Podle vlastností plodů se odrůdy kaki rozdělují do čtyř skupin označovaných anglickými zkratkami:

• PCNA (pollination constant non astringent): Plody mají dužninu sladkou, bez tříslovin, s typickými tmavými tečkami. Existují samosprašné i cizosprašné odrůdy.
• PVNA (pollination varianta non astringent): Sladká chuť plodů se projeví jen u opylených plodů (květů). Partenokarpické plody jsou tvrdé, pro přímý konzum nejsou vhodné, přestože jsou jedlé. Změknou až po přemrznutí.
• PCA (pollination constant astringent): Chuť je trpká, zlepšení chuti nastane až po přemrznutí.
• PVA (pollination varianta astringent): Po opylení mají sladkou chuť, ale pouze v blízkosti semen. V dužnině jsou charakteristické tmavé tečky.

Kaki na zahradě aneb vlastní zkušenost

Na podzim 2019 jsem zakoupil kontejnerový špičák kaki odrůdy Jiro. Z popisu jsem vyčetl, že se jedná o velmi úrodnou, samosprašnou ranější odrůdu ze skupiny PCNA. Odrůda snáší pokles teploty až do -20 °C. Velké plody zploštělého tvaru dozrávají v první polovině října. Jejich chuť je sladká bez trpkých tónů z tříslovin. Nechyběla ani poznámka, že tomel japonský je geograficky řazen do subtropů.

Takto strohé konstatování vyvolá u případného zájemce o nákup stromku bezstarostný optimismus. Drobný zádrhel při pěstování tomelu ovšem spočívá v citlivosti mladých rostlin k mrazu i při mnohem mírnějších teplotách.

Stromek jsem vysadil na záhon a velmi pečlivě jsem ho proti chladu a mrazu obalil. Povrch půdy okolo stromku jsem zakryl plastovými pytli, abych zabránil přemokření a promrznutí půdy. Zakrytí půdy a výrazně suchá zima však způsobily zaschnutí kořenového systému.

Pro tomel je typické, že pozdě raší. Když však můj stromek stále nerašil, zjistil jsem, že ho snadno vytáhnu z půdy; měl degradovaný kořenový systém. Odstranil jsem mrtvé kořeny a sazenici s jediným silným – kůlovým – kořenem jsem zasadil do květináče. Ke svému překvapení jsem tím vymodlil tři pomalu rostoucí pupeny. Další dvě zimy jsem potom piplal stromek v nádobě v bezmrazé místnosti.

První plody kaki

Po výsadbě do volné půdy jsem na zimu tomel zakrýval polystyrénovými deskami. Vnitřní prostor jsem ještě zasypal suchými lipovými listy.

Větší řezné rány je nutné zakrýt štěpařským voskem

Jaro 2024 bylo teplotně kolísavé. Postupně jsem odstranil tepelnou izolaci, protože tomel začal v teplém počasí rašit. Pak přišla pohroma.

Tehdejší celoplošný mráz zničil v Čechách nové přírůstky všech narašených ovocných dřevin včetně tomelu. Přízemní teplota na zahradě klesla na -7 °C (21. 4. 2024).

Ačkoliv zmrzly veškeré narašené pupeny tomelu, v relativně krátké době se stromek vzpamatoval, regeneroval a začal růst. Ale nedalo se očekávat, že toho roku znovu pokvete.

V následujícím roce jsem improvizovaně zakládal korunku tomelu. Překvapil mě pak bujným růstem letorostů. Přírůstky dosahovaly 60 až 70 cm a bylo nutné je krátit. Ukázalo se však, že větší řezné rány se hůře zacelují i při ošetření štěpařským voskem.

Zvláště terminál a k němu konkurenční výhon soupeří v koruně o růstovou dominanci, což lze řešit letním řezem. Bude-li stromek více plodit, vrcholový růst se nejspíš zmírní.

Tomel na mé zahrádce plodil dvakrát. Prvně měl pět plodů, poté jediný plod střední velikosti. Po odležení byly chuťově příjemné, až dosti sladké. Textura dužniny závisela na odrůdě, na termínu sklizně a na době odležení.

Doufám teď, že v roce 2026 náš tomel japonský vylepší svou bilanci a potěší nás ovocem, které jsme si už oblíbili.

Foto autor

A to se také stalo. V druhé polovině dubna 2024 přišly mrazivé noci a poničily v zahradách a sadech, co mohly. V domácnostech, do jejichž chodu promlouvá zahrádkářská vášeň, vyvolal mráz příznačné otázky a odpovědi.

Ona: „Zachránil jsi něco?“ On: „Ne, všechno zmrzlo“

„Já jsem ti říkala, že je to zbytečná práce. Ty máš svůj rozum. Vždycky musí být po tvém!“ lamentuje ona, když se v posledních dnech on vrací z noční šichty na zahradě. Nějak mu to nedá, a pokusí se ovlivnit průběh událostí tak, aby mohl na očekávanou otázku říct: „Jasně, zachránil jsem všechno!“

Během poslední zimy téměř nemrzlo. Pak se dlouho udržovaly vysoké teploty a to až nad 25 °C. S nimi i šance na dobrou sklizeň. Ale druhá polovina dubna přinesla obratem hluboký teplotní pád. Mráz totálně ničí úrodu ovoce a zeleniny. Letošní sklizeň se mnohde stává naprostým debaklem.

Z květů višní i třešní ještě teď opadávají korunní lístky a zelené plůdky mění odstín, zřejmě aby zakončily svou životní pouť.

Na výhonu s plůdky višně je patrné, že úrodu poškodil mráz (vlevo) a moniliniová spála (vpravo)

Doufal jsem, že nějaká naděje na přežití sem tam nějakého ovoce zůstává. S odstupem jednoho dne už ani v to nedoufám. Noční (časně ranní) mrazy nešetřily mínusovými teplotami. Na maximominimálním teploměru se měřící tyčinka zastavila na hodnotě -7°C, měřeno na povrchu trávníku.

Na většině postižených rostlin je mrazové poškození pletiv jednoznačně patrné. Letošní pletiva zvodnatěla následkem protržených buněčných stěn. Vyvíjející se plody, blizny a semeníky květů většinou ztmavly. Později se na plodech vytvořily drobné deformace.

Když broskve nebudou, broskvoně lze zmlazovat

V minulých letech jsem broskvoň zakrýval černou textilií. Vzhledem k výšce a objemu koruny jsem ji letos nechal mrazům napospas. Založené broskvičky jsou velikosti malé mandle, většinou v květních suknicích. Násada květů byla velmi vysoká, už začalo její přirozené snižování. Teď půjde o to, aby se na větvích udržely aspoň nějaké plody. Zdá se, že na našich broskvoních zůstala část plodů nezmrzlá.

Broskvoně vyžadují pravidelný každoroční řez, optimálně během kvetení. Pokud chybí, narůstají holé větve do značné délky a výšky. Když úrodu zmaří mráz, lze toho využít a broskvoň zmladit – radikálněji zasáhnout do staršího dřeva a odříznout větev u nějakého nižšího rozvětvení. Pokud se do toho také pustíte, zachovejte výškovou vyrovnanost hlavních větví. Vzhledem k velikosti řezných ploch je vhodné ošetřovat dřevo nátěrem vodou ředitelné barvy.

Jak moc mráz spálil květy višně?

Podle spodních větví višně a třešně bude úroveň sklizně plodů nulová. Nejvíce vyvinuté plody během dne většinou zcela zčernaly. Rok 2024 se vyznačuje mimořádně dlouhými obdobími s extrémními teplotami – vysokými a nyní i nízkými. Právě dlouhé opakované působení teplotních extrémů zvyšuje nebezpečí poškození rostlin. Na takovou situaci protimrazových opatření prostě nestačí.

Zmrzlé višně

Mráz poškodil i další úrodu ovoce

Slivoně jsou značně pomrzlé podobně jako višně. U meruněk k první negativní selekci došlo již dříve v době kvetení. Pokud se nějaké plody udržely, pak asi současné noční teploty dílo zkázy dokonaly. Ještě 22. 4. 2024 byly mohutné koruny ořešáků ověšené světle zelenými jehnědami. Tři dny poté se ořešáky oděly do smutečných černých stužek.

Ponurý vzhled ořešáků umocňuje míza odkapávající z pletiv porušených mrazem. U ořešáků se po takové kalamitě dostaví zaschnutí koncových větviček ve velkém rozsahu. Vzhledem k velikosti korun zůstávají na stromě mnoho let.

Následky mrazivé noci jsem ráno obhlížel s velkou dávkou nervozity. S obavou jsem svlékal kryt z malého stromku tomelu japonského (Diospyros kaki, churma, kaki). Značné letošní přírůstky zbarvené zvláštní zlato-zelenou barvou na mě působily optimisticky, zvláště při pohledu na tvořící se poupata. V předchozích letech jsme sklízeli krásné oranžovo-žluté plody kaki. Tristní pohled na mrazovou zkázu mně, přiznám se, vehnal slzy do očí. Letos se zopakuje loňský scénář, kdy jedna noc znamenala těžké poškození celé korunky mladého stromku. Na ukázku zůstal tehdy jen jeden plod.

– Totální destrukce letošních výhonů aktinidie

Ani Actinidia kolomikta – drobnoplodé kiwi, v tomto případě samosprašná odrůda Issay, nedopadla lépe. Také její intenzivně rostoucí výhony zmrzly.

Celkem čtyři hlavy révy zatím přežily jen s částečným poškozením některých nových výhonů, většinou se základy květenství.

Vinnou révu poškodil mráz jen z části

Co zatím mrazům odolává?

Zdá se, že ještě nezmrzly květy jabloní. Sousedovi před nějakou dobou, kupodivu, dobře odkvetla meruňka. Teď jsou plůdky meruněk v dalším nebezpečí – hrozí, že zmrznou.

Zimolezy (Lonicery) neboli kamčatské borůvky se zdají být zatím bez poškození.

Kanadské borůvky mají velký rozptyl stupně vývojové fáze květů. Doufám, že tento stav a kryt z černé netkané textilie přinese nějaké ovoce. U zakrytých jahod jsou některé květy s tmavým středem, jiné budou nějak přežívat.

Černá textilie chrání kanadské borůvky před mrazem

Co zažije české ovocnářství?

Při představě roční ztráty produkce ovoce je mi velmi smutno. Plně soucítím s profesionálními producenty, které ovocnářství živí nebo mělo by živit. Každoročně se snižuje plocha ovocných výsadeb. Takový celoplošný katastrofální rok tento trend jen urychlí.

Soudím, že mráz je dost škodolibý nejen tím, že tak snadno dokáže připravit zahradu o úrodu ovoce. Na mě navíc nastražil past z černé textilie. Kvůli mrazu jsem ji instaloval, ale v šeru večera jsem ji pak přehlédl. Po krátkém letu vzduchem má hlava tvrdě přistála v hustém keři dřišťálu Thunbergova.

Pravé koleno se zřejmě podle plánu střetlo s kovovou paticí hliníkových štaflí. Trefa byla povedená, jiné nástrahy v prostoru nebyly potřeba.

Do domu jsem se dostavil půl hodiny před půlnocí s velkou dírou na kalhotách, krvavým kolenem i nohavicí, což nebylo možné utajit. Zprávu o tom mají i na noční pohotovosti v nemocnici. Tam mě vezl syn. Až na převazu jsem se dozvěděl, že ránu zajistily tři stehy.
Snad na tom ovocnáři profíci budou o něco líp.

Foto autor

Asi před měsícem (v březnu 2024) jsem vysel na domácí zahrádce petržel kořenovou i kadeřavou. Nevzešla, protože voda nevyplavila z osiva inhibiční látky, které brání klíčení. Obdobně potřebují vláhu například pastinák nebo mrkev. Osivo z mého výsevu leží v přesušené půdě, jak ho tam uložil secí strojek.

Ostatní vegetační projevy pěstovaných plodin letos (jaro 2024) pro změnu probíhaly neuvěřitelnou rychlostí, hnány opakovanými rekordními teplotami převyšujícími až 25 °C.

Višně a třešně zaklekly do startovních bloků

V druhém dubnovém týdnu plně rozkvetla višeň Morela pozdní a také všech šest odrůd třešní na mém experimentálním stromku třešně. V tomto horkém počasí probíhalo nakvétání různých odrůd sice v určitém časovém sledu, ale jen v krátkých intervalech. Pouze odrůda Regina (dozrává 7.–8. tzv. třešňový týden) měla zřetelně pozdější nástup do jednotlivých fenofází. K 10. dubnu 2024 je i tato odrůda v plném květu.

Višeň v květu; foto J. Sus

Jaký je vztah vzejití semínka petržele a kvetení třešní? Přímý vztah, kterým by se vzájemně ovlivňovaly tyto druhy, není asi žádný. Ale je tu faktor opačného působení extrémního počasí tohoto roku.

• Petržel stále čeká na srážky, vývoj je opožděný. Kvetení třešní je urychlené, odrůdové rozdíly se stírají, snad násada květů nezmrzne.

Pěstitelé višní a třešní si nejspíše říkali: No, dobře. Aspoň je klid od strašáku posledních let – moniliové spály (úžehu) višní či jiných peckovin. Nebo se chystá něco dalšího? Uvažovali někteří podezřívavě.

Až naprší a uschne aneb jaké bude počasí

Dlouhé období tepla beze srážek udržovalo příznivé podmínky pro bezpečný průběh kvetení višní i třešní. Vřeckatá houba Monilinia laxa s konidiovým stádiem Monilia laxa nedostala zatím takovou šanci infikovat květy jako v minulých letech: Kvetoucí višně a třešně neohrozil vpád studeného vzduchu doprovázený srážkami, který by se během jednoho dvou dnů mohl postarat o odložení úrody višní a třešní napřesrok.

Přitom – z pohledu pěstitele petržele – by ke spále višní stačilo tak málo srážek, že by  to spící semena petržele neprobudilo.

Květy obalená višeň se po infekci monilinií proměnila v nemocný strom; foto O. Faměra

Připomenu, že pro vyklíčení spor houby a napadení blizen květů višní je rozhodující souvislá doba ovlhčení. V chladném vzduchu zůstává vlhko na rostlinách mnohem déle než v teplém ovzduší.

• Právě určitá kombinace teploty a doby ovlhčení buď umožňuje, nebo naopak zabraňuje škodlivému působení houby Monilinia laxa.

Pokud houba proroste přes bliznu do pletiv letorostů, odumřelé květy a větévky zůstávají na stromech a jsou zdrojem nákazy i pro další sezonu a příští úrodu višní.

Jak letos hra o úrodu višní dopadne?

Připomenu i to, že fungicidní ošetření je třeba provést, když se během kvetení naplnily podmínky pro rozvoj moniliniové infekce:

1. Teploty poklesly pod 12 °C (aspoň jeden den)
2. Vzduch dosáhl vysoké vlhkosti (nad 80 %) nebo souvislé ovlhčení listů vydrželo déle než 15 hodin.
3. Zdroj houbové infekce v podobě mumifikovaných plodů byl dostatečný.

Podle situace lze višně ošetřit na počátku květu (otevírají se první poupata). Při trvajících nepříznivých podmínkách je na místě ošetření zopakovat za 8–10 dní na konci kvetení (okvětní lístky opadly). Použijeme chemické ochranné prostředky podle aktuální nabídky, přehled dostupných lze nalézt v internetovém Rostlinolékařském portálu.

Moniliová spála poškodila květy i výhon višně, objevuje se klej. Červen 2021. Foto O. Faměra

Pokud by jarní napadení infekcí proběhlo a o úrodu višní bychom přišli, odstraníme mumifikované květy na letorostech, napadené a odumřelé letorosty, posléze shnilé plody napadené houbami Monilinia laxa a Monilinia fructigena

Zdroj uvedených doporučení: Lánský M., Kneifl V.: Integrovaná ochrana před houbovými chorobami a živočišnými škůdci. Metodika 2000, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o., 2000

Foto autor a J. Sus

V případě této choroby se jedná o sled podmínek, který může vést hned na počátku vegetace k silnému poškození pletiv višní s následkem až totální likvidace plodů. Až natolik škodlivě se choroba může projevit, když se sejdou podmínky potřebné pro její rozvoj a působení.

Nyní ji nazýváme moniliniová nebo též moniliová spála (úžeh) višní. Ale tentýž původce konidiového stádia choroby, houba hlízenka chabá (Monilinia či Monilia laxa), může posléze zapříčinit moniliovou hnilobu plodů peckovin.

Jak moniliniová spála spaluje květy a letorosty

Dosti filosofie, na řadě je praxe: Současný průběh jarního počasí a jeho předpověď naplňuje riziko výskytu této choroby. Podle místních podmínek jsou mnohde višně právě v plném květu,. Přechod studené fronty přes území České republiky s sebou přinese pokles teplot hluboko pod 10 °C, v noci i přízemní mrazíky. Meteorologové předpovídají na týden od 24. dubna přeháňkový charakter počasí.

Moniliniová spála postupně ničí květy a poškozuje letorosty nejen višní a nejen peckovin

Původce choroby vřeckovýtrusná houba Monilinia laxa v takových klimatických podmínkách proniká přes blizny kvetoucích višní do pletiv letorostů. Květy postupně vadnou, hnědnou, zasychají. Na letorostech v místech květů pletivo nekrotizuje a často se vytváří kapka kleje.

Houba poškozuje vodivá pletiva letorostu; délka jeho odumření pak závisí na míře a místě přerušení vodivých pletiv. Často odumřou celé letorosty a spolu se suchými mumiemi květů straší na stromech tak dlouho, dokud nezarostou novými přírůstky. Pro dobrý zdravotní stav postižených stromů je však potřebné odumřelé části letorostů vyřezat.

Koruna višně po infekci pozvolna zarůstá. Zaschlé květy zůstávají na odumřelých letorostech.

Višně v květu lze proti houbě chránit postřikem

Při výskytu zmíněných rizikových podmínek počasí během kvetení višní (nebo i třešní) lze koruny ošetřit postřikem chemickým přípravkem uvedeným v průběžně aktualizované rostlinolékařské databázi.

Podle situace se doporučuje jedno až dvě ošetření – na počátku kvetení, případně při plném kvetení.

Moniliniová spála a historie stará dvě a půl jara

V předminulém roce byly podobně nepříznivé podmínky, ale navíc větrno a stále deštivo, takže na některých místech chyběla i vhodná chvíle na účinný postřik. Následky tam byly katastrofální – višně v zahradě bez jediného plodu.

Višeň po moniliniové spále, stav k 31. květnu 2021

Takže, milí pěstitelé višní, seznamte se s možnostmi zásahu, připravte postřikovač a spočítejte potřebné množství přípravku. Jakmile nastane příznivá chvíle pro aplikaci, rozmíchejte přípravek ve vodě v poměru podle návodu a zkuste postřikovou jíchou zabránit houbě, aby se pustila do višňových květů i pletiva výhonů. (Možná si choroba ani později nedovolí oddužnit višně a nechat jen pecky na stopkách.)

Vždyť višně jsou tak dobré! V knedlíčcích bez pecek, zavařenině, ve šťávě, v rumu tuzemáku, griotce i ve višňovce.

Foto autor

Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) neboli rzivost hrušně patří do skupiny tzv. dvoubytných rzí. Název vystihuje složitější vývojový cyklus původce. Probíhá na dvou botanicky vzdálených hostitelských druzích rostlin:

• na hrušních (Pyrus communis),
• na jalovci chvojce klášterské (Juniperus sabina) nebo na jalovci čínském (Juniperus chinensis).

Rzivost hrušňová na jalovci; foto J. Rod

Jak poznáme chvojku klášterskou a jalovec čínský?

Podle popisu asi těžko. Není se co divit, vzhledem k široké rozmanitosti kultivarů jednotlivých druhů jehličnanů. Nejedná se o jalovec obecný (Juniperus communis), který bývá obvykle sloupovitý a je tuzemským původním druhem.

Jalovec chvojka klášterská (syn. klášterní) má podle kultivaru plazivý, poléhavý až rozkladitý růst v široké paletě barev. Krátké, ostře zašpičatělé jehlice mohou být buď jedinou tvarovou podobou listů, nebo se u jiných kultivarů objevuje také jejich šupinovitá forma.

• Pozor na jedovatost chvojky klášterské. Její plody připomínají borůvky!

Jalovec čínský má v závislosti na kultivaru široce rozložitý nebo i sloupovitý růst. Dosahuje značně velkých (několikametrových) rozměrů. Šupinovité jehlice mají různé zbarvení.

Upravený jalovec chvojka klášterská

Rzivost hrušně ve vývoji: ohniska a ohníčky

Mycelium rzi hrušňové přezimuje ve dřevě jmenovaných jalovců. V časném jaru – během kvetení hrušní – se na napadených větvích jalovců objeví zářivě žlutooranžové až červené rosolovité jazýčky rzi. V této fázi rzi musí pěstitelé hrušní přejít od pomyslného přihořívá na akutní poplach s výjezdem a hlášením hoří a začít hasit rozmnožovací požár houbové choroby ochranným postřikem.

• Ohniska rzi hrušňové na jalovcích připomínají malé ohníčky, z nichž se uvolňují spory, které jsou větrem roznášeny do širokého okolí.

Rez hrušňová se z ohníčků jalovce chvojky stěhuje na hrušně v době květu ovocného stromu

Kdy, čím a jak hasit požár zažehnutý chorobou

Časově šíření teliospor odpovídá vegetačním fázím rašení až kvetení hrušní. V této době jarní výtrusy infikují vyvíjející se listy hrušní. Na horní straně listů se objevují nápadné skvrny, zpočátku žlutooranžové, později s červeným lemem.

Koncem léta se na spodní straně listů (někdy i na plodech) vytvářejí výrůstky formované do pohárkovitých útvarů, z nich se uvolňují letní výtrusy. Zpětně jsou napadány jalovce chvojka klášterská a jalovec čínský.

Listům hrušně s takto napadeným pletivem ubývá jejich asimilační plocha. Při opakovaných silných infekcích hrušní, doprovázených předčasným opadem listů, může dojít až k úhynu oslabených stromů.

Rez hrušňová na listech hrušně v létě; foto J. Rod

Ochrana proti rzi by mohla být velmi jednoduchá, kdybychom dokázali přerušit vývojový cyklus tím, že vyloučíme účast mezihostitele, tedy jalovce. Jakkoliv je choroba závažná i hospodářsky, na pozemcích různých vlastníků je takový postup nerealizovatelný.

Intenzita napadení listů hrušně závisí na tom,

• jak náchylná je odrůda hrušně ke rzivosti,
• z jaké vzdálenosti se spory rzi šíří.

Uvádí se, že vzdálenost 200 až 300 m izoluje hostitele rzivosti.

Takže na zahradě nezbývá než použít povolený chemický přípravek. Dostupné uvádí rostlinolékařská databáze. Doporučuje rovněž přípravky proti strupovitosti hrušně. Postřik hrušní provedeme v době od začátku do konce kvetení hrušní. A to právě teď, během dubna!

Foto autor a J. Rod

Čekání na vhodnou teplotu vlastně není překvapivé. I skladované brambory chráníme před chladem nižším než pět stupňů. Poškodil by kvalitu hlíz, mráz by je zničil. Po výsadbě brambor do příliš chladné půdy by se hlízám mohlo přihodit něco podobného.

Předklíčená a týden zakořeňovaná sadba brambor k výsadbě; foto K. Hamouz

Strategie pro časné ochutnání nových brambor

Pro časnou sklizeň brambor využíváme odrůdy brambor velmi rané a rané. Z tohoto záměru vyplývají dva zřejmé požadavky:

1. Pro ranou sklizeň vysazujeme rané brambory co nejdříve na jaře.
2. Při výsadbě brambor respektujeme limitující teplotu půdy.

Rané brambory vysazujeme zpravidla na konci března až počátkem dubna. Velkopěstitelé raných brambor využívají nejvhodnějších přírodních podmínek v oblastech s lehkými, písčitými půdami, které rychleji vysychají a tím se i rychleji prohřívají.

Po výsadbě můžeme pokrýt osázenou plochu bílou netkanou textilií. Ale ani takové podmínky a opatření by samy o sobě neumožnily urychlení termínu sklizně.

Tím zásadním postupem, díky kterému ochutnáváme nové brambory co nejdříve, je příprava sadby raných brambor pro jarní výsadbu.

Přerostlá zakořeněná sadba

Než se půda ohřeje na 8 až 10°C, hlízy předkličujeme

Dobře uděláme, když k vlastní výsadbě brambor zakoupíme sadbu s dokladem o certifikaci. Součástí je název odrůdy, kategorie délky vegetační doby – zde jde o ranou nebo velmi ranou odrůdu, také uvedení varného typu (A – pevná textura dužniny, B – kolísavá pevnost, C – tendence k rozváření). Rané odrůdy jsou zpravidla varného typu A, A-B. Pozor na kvalitu nabídky sadby na tržištích.

Když nemůže sadba do země, protože půda ještě nedosáhla na 8 až 10 °C, prodloužíme délku vývoje hlíz v umělém prostředí před vlastní výsadbou. To umožňuje dužnatý charakter hlíz.

Tzv. probuzené hlízy mohou dlouhou dobu vegetovat bez půdy. Na povrchu hlíz jsou očka obsahující zpravidla tři pupeny. Z oček vyrůstají stonky. Je na nás, abychom probuzení hlíz vyprovokovali.  Při skladovací teplotě 5 až 6 oC jsou hlízy brambor v klidovém režimu.

Brambory předkličujeme 3 až 6 týdnů před plánovanou výsadbou, tj. od druhé poloviny února ještě počátkem března. Délka přípravy závisí na teplotních podmínkách, ale také na tom, aby délka klíčů dosáhla požadovaných rozměrů.

Během narašování 0,5 cm, při nakličování 1–2 cm. Předkličujeme v místnosti při teplotě 12 až 15 °C při rozptýleném světle, které podpoří tvorbu silných klíčů. Nedostatek světla podporuje prodlužování slabých stonků, které se při manipulaci se sadbou snadno ulamují. To snižuje výnos a opožďuje sklizeň.

Slabě naklíčené hlízy. Zbarvení báze klíčů je odrůdovou charakteristikou.

Hlízy můžeme také zakořenit

Růst plodiny můžeme podpořit a termín sklizně uspíšit i zakořeněním sadby. Předklíčené hlízy týden až deset dní před výsadbou mírně zasypeme lehkou směsí (zemina, písek, kompost, zahradnický substrát). Substrát udržujeme mírně vlhký. Tím podpoříme tvorbu bazálních kořenů z klíčů. Pozor na prokořenění příliš nahloučených hlíz.

Co je žádoucí pro jeden užitkový směr, může být nepříznivé pro jiné užití. V letošním roce (2023) docházelo v teplých periodách zimních měsíců k nežádoucímu porůstání hlíz konzumních brambor skladovaných v domácích poměrech. Nezbývalo, než přerostlé klíče ulamovat.

Kdo sadbu zatím nepřipravoval, má nyní v druhém březnovém týdnu zhruba tři až čtyři týdny zpoždění. Budou chybět; lahůdkové rané brambory ze zahrady ochutná později.

Foto autor a K. Hamouz

Meteorologická situace začátkem února 2023 způsobila, že mrazivý chlad ze severských končin ohrožuje odpočívající i probouzející se zahradní rostliny.

Když mrzne, u země je teplota ještě výrazně nižší než v měřených dvou metrech. Netkaná textilie v tomto případě nemá funkci protimrazové ochrany.

Jak rostliny vnímají roční období

Narašený muchovník. Třímetrový keř se obtížně zakrývá.

Na rozdíl od jednoletých rostlin musí dvouletky a především vytrvalé rostliny přečkávat zimy a to v mezích našeho mírného pásma. Tyto mantinely se však liší druh od druhu.

Pro rostliny mírného pásma, kam patří většina vytrvalých plodin, které na zahradě pěstujeme, je zima běžnou součástí roku.

Rostliny jsou na změnu podmínek připraveny. Vždyť drsné zimní počasí je často otázkou života nebo smrti.

Rostliny sice nemají stolní nebo nástěnný kalendář, ale jejich životaběh souvisí se sluncem a pohyby planety Země.

Poměr světelné a tmavé části dne se postupně přelévá k prodloužení či krácení noci, což rostliny vnímají.

Tzv. fotoperiodickou reakci rostlin známe spíše v souvislosti se zakládáním generativních orgánů: Ředkvičky, hlávkové saláty, pekingské zelí a další plodiny vybíhají do květu, protože reagují na měnící se délku světelné části dne.

Co se děje v rostlinných buňkách, aby přečkaly zimu

Regulačním faktorem je i snižování teplot prostředí. Starší části listové plochy postupně odumírají a opadávají. Pro přežití jsou zásadní biochemické procesy probíhající na úrovni uvnitř buněk. Buněčná protoplazma (obsah buněk) se zahušťuje.

Určitou ochrannou funkci plní zvýšená koncentrace draslíku v protoplazmě. Část látek rostliny stahují do kořenového systému, aby je mohly při jarním rašení použít. U dřevin tyto procesy souvisejí s vyzráváním dřeva, především nových letorostů. Proto má letní řez omezené termíny: Je zapotřebí, aby řezné rány po obvodu zarůstaly nebo aby vyzrály nově narostlé výhony. Podzim je tu od toho, aby se rostliny dobře připravily na přezimování.

Když do tepla přijde mráz ze severských končin

Navzdory všem schopnostem přizpůsobit se, zůstávají pro rostliny kriticky nebezpečné neobvyklé teplotní poměry a jejich rychlé změny.

Například dlouhý teplý podzim 2022. Vzpomeňme, jak dlouho bylo listí na stromech. Pak přišel náhlý vpád mrazivého vzduchu s teplotami i pod -10 °C. Následovalo dlouhé vánoční oteplení. Překvapivě brzy se dal realizovat první postřik proti kadeřavosti broskvoní. To bylo najednou spěchu a vlastně i radosti nad tím, jak užitečnou příležitost nebeský patron počasí zařídil.

Květní pupeny broskvoně se také v lednu vyvíjely rizikově

Jenže během ledna se pupeny dál vyvíjely. Některé druhy začaly rašit nebo dokonce rozkvétat. A vrcholem nekázně sv. Petra je aktuální vývoj teplot. Tomu se rostliny už nemohou přizpůsobit. Bude záležet na okolnostech v konkrétních podmínkách, jak přežijí.

Extrémní je kontrast denních teplot při intenzivním slunečním svitu a silných mrazech při nočním vyjasnění. Na sněhové pokrývce se mrazy ještě prohlubují. Modlení teď nepomůže. Co lze přikrýt nebo přihrnout, to bychom měli udělat. Kde to lze, přikryjte rostliny netkanou textilií černou nebo aspoň bílou, příp. chvojí.

Polystyrénová ochrana tříletého stromku tomelu japonského (kaki)

Chlad ze severských končin a deskové odumírání kůry

Výrazný teplotní kontrast může způsobit na kmenech a větvích mrazové desky a trhliny. Obvykle k tomu dochází až v předjaří, ale letos je na zahradě všechno jinak. Intenzivní sluneční záření nahřívá část kmene a vyvolává pohyb mízy. Začne stoupat vodivými pletivy. Při silných nočních mrazech pletiva zmrznou. Na kmeni odumře pruh kůry, proto se poškození označuje jako deskové odumírání kůry. Ránu mohou infikovat houby. Zahřívání kůry lze předejít stíněním nebo bílým nátěrem.

Zahrádka se v létě zeptá: Zahradníci, zahrádkáři, co jste v zimě dělali? Hřáli jste se u radiátorů a na nás rostliny jste v mraze ze severských končin zapomněli?

Foto autor

Kolem Vánoc jsem bránil pupeny broskvoně před kadeřavostí listů, teď mi déle trvající teploty okolo +10 °C napověděly, že v rámci úklidu zahrádky se mohu věnovat trávníku.

Přesněji řečeno – mám příležitost začít trávník obnovovat. Na první pohled v něm převládají mechové polštáře. Vlhký a teplý leden přeje i různým dvouděložným druhům.

Trávník vypadá neutěšeně, potřebuje péči pěstitele

Spíš než trávník mám herbárium s mechy

V mém trávníku, kterému by víc sedělo označení herbárium, převládají plazivé dvouděložné druhy – jetel plazivý (Trifolium repens), mochna plazivá (Potentilla reptans), popenec obecný (Glechoma hederacea), sedmikráska obecná (Bellis perenis), truskavec ptačí (Polygonum aviculare) různé druhy rozrazilů (Veronica spec.), pampeliška smetánka lékařská (poněkud divočina v botanickém názvosloví) (Taraxacum officinale) Vyskytuje se tu i pryskyřník (Ranulculus repens), jak jinak, plazivý.

Trávy zastupují v opravdu mizivém množství druhy kostřava červená (Festuca rubra), lipnice luční (Poa pratensis), jílek vytrvalý (Lolium perenne). A lipnice roční (Poa annua), které je v pěstovaném trávníku nežádoucím druhem.

Ve vlhku a teple bují mech i netrávníkové rostliny

Hrábě a teplý leden, mechorosty už vezem

Na plochách méně přístupných slunečním paprskům převládá porost mechu. Zjistil jsem, že díky mírné vlhkosti uvnitř mechových polštářů se právě v těchto místech dá teď mech snadno odstranit mechanicky. Použil jsem své oblíbené prořezávací hrábě. Mechové peřinky jsem lehce uvolňoval jednu za druhou. Teplý leden to usnadnil.

Kolečko a prořezávací hrábě, nejosvědčenější pomocníci k renovaci trávníku

Stroje zaskočilo množství plsti

Na celou plochu jsem použil elektrický vertikutátor, ale místo hřídele s noži na prořezávání trávníku jsem namontoval hřídel na vyhrabávání mechu. Box na zachytávání vyhrabané plsti a mechu se mi už dříve neosvědčil – ústí boxu se ucpává. Místo boxu navlékám na konstrukci stroje lehký pytel. O něj se mech zachytí a zůstává ležet na zemi. Na řadě jsou pak opět hrábě. Ani travní sekačka tentokrát nepomohla se sběrem. Mechu bylo moc i na ni.

• Přestože mech má jemnou stavbu těla, velmi špatně se rozkládá. Do kompostéru ukládám vrstvu mechu střídavě se zeminou ze záhonů.

Trávníková plocha zbavená mechu

Teplý leden pomohl, ale potěšení je daleko

Na ošetřených plochách zůstala obnažená půda, někde se plazí nekonečné oddenky mochny plazivé a jetele plazivého. Stav bývalých trávníků je teď velmi neutěšený. Musím se vypořádat s dvouděložnými rostlinami buď mechanicky, což je dřina, nebo totálním herbicidem. Ten je třeba aplikovat na nadzemní části rostlin, které aktivně asimilují. K tomu zpravidla potřebují, aby teploty nad +10 °C trvaly dostatečně dlouho. Kdybych měl jít cestou herbicidu, počkal bych na jaro.

• Až po odplevelení celou plochu obohatím vyzrálým kompostem. Zapravím ho do půdy mělkým zarytím.

Do jara zbývá dost času, abych si připomněl složení travních směsí tak, jak se hodí pro účel mého trávníku. Vyberu a pořídím vhodnou směs, pak ji vyseji.

Teplý leden je fajn, ale ještě chvíli potrvá, než trávník vzkřísím. Až pak bude pravda, co děti rády zpívají: Travička zelená, to je moje potěšení, travička zelená, to je moje peřina. Když si smyslím na ni lehnu, když si smyslím na ni sednu. Travička zelená, to je moje peřina, travička zelená, to je moje potěšení.

Foto autor

To v případě, že porozuměl nápovědě a všiml si jak stavu pupenů, tak vánočního dárku od sv. Petra. Tedy, že počasí je příhodné pro ošetření proti urputné, někdy až ukrutné chorobě.

Proč zduřelé listy broskvoní poškozují plody

Pěstitele broskvoní dlouhodobě trápí nápadná listová choroba – kadeřavost broskvoní, zapříčiněná houbou palcatkou broskvoňovou (Taphrina deformans). Choroba je svými příznaky natolik charakteristická, že ji pozná každý začátečník.

Při rašení se na vyvíjejících se listech objevují žlutavé, později až do červena zbarvená pletiva. Listy se silně kroutí. Na vyvinutých listech se vytvářejí nápadné puchýřovité útvary. Napadené listy broskvoní posléze opadávají.

Kadeřavost broskvoně způsobená houbovou chorobou (Taphrina deformans); foto Shutterstock

Popsané symptomy neumožňují broskvoním plný výkon fotosyntetické asimilace, tzn. tvorbu nové organické hmoty. To se projevuje nízkou plodností, pouze krátkými letorosty a celkovou ztrátou kondice stromů.

Choroba se na broskvoních objevuje každý rok. Ačkoliv intenzita napadení kolísá, může postupně vést až k odumírání stromu. Spory (zde blastospory) přezimuji na kůře a na šupinách pupenů. Při jarním pučení nebo při zvýšených teplotách už během zimy infikují pletiva v pupenech broskvoně.

Laický způsob ochrany spočívá v odstraňování napadených listů. Odstraněním listů se však strom výrazně oslabí. V sadech by takový zásah byl problematický už kvůli pracnosti.

Jedinou účinnou ochranou – mezi zahrádkáři ovšem nepopulární – je použití chemických přípravků.

Na ošetření proti kadeřavosti broskvoně se hodí teplejší zimní dny. Důležitý je stav pupenů a příznivé počasí. Foto Shutterstock

Lze broskvoně bránit před kadeřavostí o Vánocích?

K cílenému ošetření chemickým přípravkem je třeba sledovat průběh teplot a vývin pupenů. Podzimní období roku 2022 bylo velmi specifické dlouhým obdobím zvýšených teplot. Vzpomeňme, jak dlouho zůstalo listí na jabloních.

Teploty podpořily pozvolné zvětšování pupenů broskvoní, při kterém se oddálily krycí šupiny pupenů. Spory kadeřavosti se dostaly na nechráněné části pupenů a infekce mohla proběhnout.

Pak přišel náhlý vpád mrazivého vzduchu, který pro změnu vystřídaly neurvale vysoké teploty – okolo 10 °C o Vánocích. A to je objektivně měřitelný ukazatel pro zahájení chemické ochrany. V rámci integrované ochrany rostlin je důvodná teplota pro ošetření 7 °C a vyšší.

Ochranný efekt můžeme při vhodných teplotách ještě posílit druhým postřikem během následujících týdnů.

• Aktuálně dostupné přípravky pro ošetření proti kadeřavosti listů broskvoní uvádí Rostlinolékařský portál. Přehled na stránce si přepněte na variantu přípravků dodávaných v malém balení.

Přátelé zahrádkáři, neotálejte s chemickým ošetřením broskvoní proti kadeřavosti. Také v závěru roku bude pravděpodobně možné pomoci stromům k dobrému zdraví a vylepšit úrodu broskví v roce příštím!

Zítra se vám třeba nebude chtít, pozítří může foukat vítr nebo pršet, potom přijde návštěva… A taky může v zimě znovu mrznout.

Foto Shutterstock a autor

Pohled za okno a předpověď počasí na přelomu března a dubna 2022 napovídají, že riziko poškození květů je letos veliké. Zejména houbové chorobě – moniliniové spále – se bude dařit.

Infekce moniliniové spály se objevuje při špatném počasí a za poklesu teplot po předchozím teple

Květy poškodí spíš spory než mráz

Úspěšné kvetení meruněk ohrožuje velmi nepříznivé počasí. Chlad a deštivo totiž svědčí rozvoji moniliniové spály. Výtrusy houby hlízenky (Monilinia laxa) jsou připraveny napadnout blizny meruněk, broskvoní, višní, slivoní, třešní, jakmile se květy otevřou. Stačí trocha větru nebo hmyz, a spory putují na místo činu.

(Pozn. red.: Možná znáte tuto houbovou chorobu pod názvem moniliová. Užívaných názvů má víc. Podrobnosti a vysvětlení najdete například v článku Moniliniová spála řádí na jaře v květech ovocných stromů.)

Co prospívá rozvoji moniliniové infekce:

• Meruňky jsou v plném květu.
• Vysoké jarní teploty ke 20 °C, usnadní šířen infekce. Po nich dojde k citelnému ochlazení pod hranici rizikové teploty, pod 12 °C.
• Při nočních a ranních teplotách okolo 0 °C, hrozí zmrznutí v květu.
• Déšť.

Příznaky a následky:

• Spora houby Monilinia laxa pronikne bliznou do semeníku a dále do letorostu
• Napadení se projeví odumíráním celých loňských přírůstků (letorostů), případně i starších větví.
• Narašené lístky vadnou a zasychají
• Na letorostech se vytvářejí kapky kleje (klejotok).

Řešením situace je účinné ošetření stromu fungicidem. Spočívá v opakované aplikaci během kvetení.

Moniliniová spála postupně ničí květy višně. Původcem je houba hlízenka chabá.

Zanedlouho může nastat stejně riziková situace při kvetení višní, případně třešní. Na jaře roku 2021 k takové infekci v řadě míst došlo. Mnohde silně foukal vítr nebo pršelo, a tak se tam během kvetení nepodařilo koruny peckovin ošetřit postřikem. Ke sklizni pak nebyla ani pecka.…

Foto autor