Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny.
Při použití přikrývky z perforované fólie, kterou položíme po výsadbě, je efekt ještě lepší. Vysazujeme jen uznanou sadbu.
S předklíčením začneme 6 týdnů před plánovanou výsadbou. Rozložíme hlízy v jedné vrstvě a to nejlépe do bedýnek, které umístíme na světlém místě s teplotou 10–12 °C. Při vyšší teplotě by klíčky zatvrdly. Stejný následek má i předklíčení delší než 8 týdnů. V obou případech ztrácí předkličování svůj význam, protože počáteční růst je pomalejší.
Zakořeňování hlíz, foto Karel Hamouz
Se zakořeňováním v dobré kompostové zemině začneme 14 dní před dubnovou výsadbou – při teplotě 15 °C. Protože jsou kořínky křehké a při výsadbě do volné půdy se snadno poškozují, je nejlepším řešením zakořeňování v kelímcích, květináčích ap., ze kterých brambory snadno vyklopíme.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Je samozřejmé, že hlízy sklízené při zelené nati a jen částečně dorostlé, s loupající se slupkou neměly čas si vytvořit tolik výživných látek jako při plném dozrání.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
