Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny.
Při použití přikrývky z perforované fólie, kterou položíme po výsadbě, je efekt ještě lepší. Vysazujeme jen uznanou sadbu.
S předklíčením začneme 6 týdnů před plánovanou výsadbou. Rozložíme hlízy v jedné vrstvě a to nejlépe do bedýnek, které umístíme na světlém místě s teplotou 10–12 °C. Při vyšší teplotě by klíčky zatvrdly. Stejný následek má i předklíčení delší než 8 týdnů. V obou případech ztrácí předkličování svůj význam, protože počáteční růst je pomalejší.
Zakořeňování hlíz, foto Karel Hamouz
Se zakořeňováním v dobré kompostové zemině začneme 14 dní před dubnovou výsadbou – při teplotě 15 °C. Protože jsou kořínky křehké a při výsadbě do volné půdy se snadno poškozují, je nejlepším řešením zakořeňování v kelímcích, květináčích ap., ze kterých brambory snadno vyklopíme.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Je samozřejmé, že hlízy sklízené při zelené nati a jen částečně dorostlé, s loupající se slupkou neměly čas si vytvořit tolik výživných látek jako při plném dozrání.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
