Václav Větvička

Václav Větvička vzpomíná na vůni malin, rybízových zavařenin i zajímavou historii názvů rybízu. Letní fejeton plný botaniky a nostalgie.

Botanik Václav Větvička se zamýšlí nad původem názvu měsíce června. Souvisí s červenou barvou, červy nebo larvami v třešních?

Máj, - vyženem včely v háj! Václav Větvička vás vezme na včelí pastvu do korun jehličnatých stromů a prozradí tajemství vzniku lesního medu.

Existuje skutečně černá růže, nebo je to jen sen šlechtitelů? Václav Větvička vás provede světem rostlin, které mají „černou“ v rodném listě.

Proč je řez stromů „na babku“ spíše oddalováním konce než řešením? Václav Větvička se zamýšlí nad estetikou a dopady drastického ořezu korun.

Proč naši předkové viděli raději vlka na dvorku než slunce na obloze? Přečtěte si poučné povídání botanika Václava Větvičky.

Čas je běžec s dlouhým krokem – a někdy připomene i staré dluhy a nesplněné sliby. Václav Větvička se vrací k tématu rostlinných imigrantů.

Vánoce jsou pomíjivé, ale některé rostliny s vánočním přídomkem s námi zůstávají mnohem déle. Václav Větvička s nadhledem a botanickou erudicí vypráví o vánočním kaktusu, vánoční hvězdě i vánoční růži – rostlinách, které kvetou nejen na svátky, ale často i celé roky.

Fejeton Václava Větvičky o ibišku neboli ajbiši – rostlině s bohatou historií, mnoha druhy a překvapivými příběhy.

Znáte pojem Makartovy kytice? Možná vám název evokuje něco z domácího umakartu, ale jde o zcela jiný příběh.

Smil není jen rostlina, ale i kousek české historie. Václav Větvička vzpomíná na setkání se smilem, smilkou i slaměnkami a odhaluje jejich botanické zajímavosti.

Jeteloviny fascinují nejen zemědělce, ale i botaniky – a zvlášť Václava Větvičku. V jeho osobitém letním zamyšlení nad krásou a významem jetelů najdete botanické zajímavosti, jazykové hrátky i poetický nadhled.