Pozdní výsevy zeleniny jsou ideálním způsobem, jak efektivně využít uvolněná místa po sklizni raných plodin. Jak dosáhnout bohaté úrody?
Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?
Není nad to, když máme na zimu vlastní zásoby zeleniny. Úspěšnost skladování zvýšíme správně provedeným sběrem a posklizňovým ošetřením.
Nejen okurky, rajčata či lilky můžeme sklízet do prvních mrazíků. Důležitá je pravidelná zálivka a především správné hnojení.
Rajčata zaštipujeme, okurky podpoříme živinami, melouny dostatečně zaléváme, plody cukety sbíráme mladé a ve skleníku dostatečně větráme.
Klasické metody, kdy byla hlíva ústřičná pěstovaná na špalcích listnatých stromů, se po desetiletí zdály neměnné. Měly však tři hlavní úskalí.
A máme to tu zase. Rok se sešel s rokem a počasí nás opět zkouší, jestli jsme nezapomněli, co je to moniliniová spála višní a co k ní vede.
Hrášek patří ke stálicím zeleniny ze zahrady. Nejen kvůli snadné péči a brzké sklizni, ale i díky dětem. Zbožňují ty svítivě zelené kuličky.
Sklizeň ovoce přináší radost z barevných a chutných plodů, ale jistě potěší i přínos pro zdraví. Platí to nejen pro zdravé hrozny révy.
V září zpravidla sklízíme pozdní odrůdy peckovin, podzimní a raně zimní odrůdy jablek a hrušek, stolní i moštové odrůdy révy a zralé ořechy.
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.
