Fejeton Václava Větvičky: Marmeládový měsíc
12. 7. 2026 Václav VětvičkaVáclav Větvička vzpomíná na vůni malin, rybízových zavařenin i zajímavou historii názvů rybízu. Letní fejeton plný botaniky a nostalgie.
Václav Větvička vzpomíná na vůni malin, rybízových zavařenin i zajímavou historii názvů rybízu. Letní fejeton plný botaniky a nostalgie.
Střemchy ještě mají čas, vyhlížejí jaro ukryté v pupenech a poupatech stejně, jako jejich div ne stejnojmenné sestry třešně.
Ó jak jsou cesty myšlenkových asociací jsou nevyzpytatelné aneb od nejvýznamnějších kněží, přes Vánoce až k Ruscus ponticus.
Když se tak rozhlížím po průběhu roku, napadají mne rozmanité vazby názvů měsíců s rozmanitými organismy, zvířaty, ptáky pěvci i kytkami.
Vezměte si třeba jedny z nejjarnějších rostlin, jaterníky neboli podléšky. Botanická jména jsou odvozena tu z latiny, tu z němčiny.
Nelekejte se, žádná mortalita, natož morbidita v titulku není. A navíc, zem se netýká všech! Všech? Jakých všech? Inu, je únor, a to je čas na časné výsevy
Na replice starého anglického plakátu – kdysi snad reklamy – je jediné slovo. A pak už jen obrázky nářadí čili vercajku. Od rýče po motyčku, kudlu či nůžky.
Vysazujeme několik keřů, aby se navzájem dobře opylovaly, obvykle na vzdálenost tři až čtyři metry od sebe. Lísku můžeme vysadit na jaře nebo na podzim.