Jarní rovnodennost – Slunce právě překračuje nebeský rovník, vstupuje do ohnivého znamení Berana a dny se konečně stávají delšími než noci. Pro nás zahrádkáře to není jen údaj v kalendáři, ale oficiální startovací výstřel k nové sezóně. Končí období zimního plánování u katalogů a začíná čas činů…

Zatímco astronomové sledují hvězdy, my se díváme spíše k zemi. S příchodem jarní rovnodennosti se půda začíná prohřívat a život v ní se probouzí s neuvěřitelnou energií. Znamení Berana, do kterého Slunce právě vstoupilo, symbolizuje vitalitu, průbojnost a nové začátky – přesně ty vlastnosti, které teď vidíme u prvních klíčících semínek a rašících pupenů.

„Na svatého Jáchyma (20. března) skončila se už zima; jaro už se usmívá, slunce hřeje, pták zpívá.“

Proto Vám dnes, všem zahrádkářům a členům Českého zahrádkářského svazu, jménem celé redakce iZahrádkář k dnešnímu svátku jara přejeme především pevné zdraví, neutuchající elán a radost z každé vypěstované rostlinky.

Úspěšný, plodný a především pohodový pěstitelský rok 2026!

Za redakci iZahrádkář, Jana Lapáčková

Takže když dáme na tento text, měli bychom už v prosinci začínat s přikrmováním ptactva. Ale písnička vznikla v dobách, kdy v prosinci mrzlo, a padal sníh, což v posledních letech moc neplatí. A tak z hlediska výchovného alespoň ozdobíme někde v lese nebo v zahradě na Vánoce nějaký jehličnan lojem, nebo lojovými koulemi, v nichž jsou semínka a plody všeho, co ptactvo rádo zobe: jablíčka, klasy senegalského či jiného prosa.

Začínáme s přikrmováním ptactva

Prosinec – čas vlády paní Zimy

Mohlo by se zdát, že je třeba začít krmit ptáčky, ale do doby než napadne sníh jim toho moc nedávejme. Ať si hledají potravu sami, sbírají semena plevelů a ze stromů odstraňují škůdce. Teprve sněhová pokrývka zpravidla donutí ptactvo hledat na větvičkách a v kůře kmenů přezimující stádia hmyzu. No a když uvidíte na sněhu odrolenou kůru, znamená to, že se pustily například sýkorky do odstraňování obalečů, kteří kuklí v borce. Také si začnou všímat jablek, která pro ně zůstala v koruně stromu. Budeme-li sýkorky pozorovat jak naletují na stromy, běhají po větvičkách, sem tam na nich něco sezobnou, může nás hřát pocit, že právě v tuto chvíli ze světa ubyli další nepřátelé stromů a ovoce. Zastaví se i u jablka, několikrát do něj klovnou, otřou si zobák a letí s hejnem na další stromy.

Ochrana ptáčků a boj proti hlodavcům

Ptáčkům nedávejme připálené nebo rozlámané cukroví.

Když krmím, dávám do krmítka různá semena, lůj i jablíčko. Aby se dalo dobře oklovat, mám uprostřed krmítka zatlučený hřebík, který kouká asi 8 cm nad dno. Na tento trn jablíčko napichuji. Dost brzy z něj zůstanou jen „slupky“ z jádřince, stopka, bubák a kousky slupky. Potom dám ptáčkům nové jablko.

Vedle ptáčků se k domům a chatám stahují i myšky. Když zjistíme, že nějakou máme ve sklepě, nedávejme jí jed, poličme na ní pastičku. Myslím, že pro myši jsou moc atraktivní rybičky, stačí namočit kousek chleba do oleje z olejovek a za chvíli ji máme chycenou. Když budeme kontrolovat, zdali ve sklepě není nějaký hlodavec, prohlédneme i uskladněné ovoce a zeleninu, chorobami napadené vytřídíme, vyhodíme.

Co v prosinci na zahradě?

„Vzácnější“ suchomilné trávy (Pampas gras či Cortaderia selloana) neseřezáváme. Svážeme je a okolo nasypeme suché listí, nebo je můžeme obalit rákosovou rohoží a zakrýt tak, aby do trsu nepršelo.

Pokud byl suchý podzim, pokud nezačne mrznout – a máme tu možnost – zalijeme stálezelené listnaté keře a jehličnany. Nejprve ty čerstvě vysázené na podzim, a potom (máme-li dost vody) i ty ostatní. Alespoň ze strany, ze které na ně svítí slunce je přikryjeme chvojím.

Základní vybaveni na zabití a očištění kapra

Pravidla při péči o trávník a hnojení

Rozložený hnůj by se neměl dávat pod mrkev, petržel, cibuli, česnek, ředkvičky…

Až shrabeme všechno listí v zahradě, můžeme trávník povápnit (mletý vápenec, dolomitický vápenec). Dříve ne, vápník, který by se s listím do kompostu dostal by brzdil činnost těch správných bakterií, zpomaloval by rozklad organické hmoty. Zarýpáváme-li vápno do záhonu, řídíme se tímto doporučením: pálené či hašené vápno použijeme jedině na půdách bohatých na humus, vápenec na humusem chudších půdách. Pak dáme spíše dolomitický (obsahuje i hořčík). Hnojíme nejlépe před deštěm. A zase platí jedno pravidlo: do půdy nezarýpáváme společně vápník a hnůj. Po vápnění na horších, méně hnojených půdách může dojít k přechodnému výraznému zvýšení sklizní. Bez bližšího vysvětlování se dá říct, že vápník uvolňuje do půdy ostatní živiny (obohacuje otce, ale ochuzuje syna). Vápník dodáme do půdy i prostřednictvím kostních či rohovinových mouček, použitím dusíkatého vápna, ledku amonného s vápencem /LAV/.

Kontrola ovocných stromů, rouby

Obejdeme zahradu, celé oplocení, jestli v něm není díra. Bude-li tam a nevšimneme si jí, může nám zajíc nebo divoký králík zničit mladé ovocné stromky, okousat i jehličnánky. Pokud nemáme jistotu ochráníme kmínky obalením a jehličnany natřením repelentem odpuzujícím zvěř, králičím pletivem. V sadu nařezané rouby uložíme buď ve studeném sklepě (zapíchneme je asi 3-5 cm do navlhčeného písku), na severní stranu domu či chaty do země stejně hluboko a přihodíme je sněhem. Krátkodobě můžeme rouby uskladnit do vlhké plíny, do mikrotenového sáčku v ledničce, vedle zeleniny.

Vánoční květiny jsou v prosinci in

Pro nákup hrnkových či řezaných květin si vybíráme den, kdy nemrzne. Pokud to jinak nejde, necháme si kytici či květináč pořádně zabalit a spěcháme s květinou domů. Tam ji necháme zhruba 2 až 3 hodiny zabalenou. Řezaným květinám upravíme stoky či stvoly a dáme je do vody s výživou, přípravkem na prodloužení životnosti květů (často ho květináři přidávají zdarma ke kytici). Hrnkové rostliny zalijeme, přihnojíme a dáme do chladnější (cca 15–18°C), světlé místnosti, ne však na okno, na slunce. Necháme květinu několik dní zvykat na podmínky bytu, teprve potom ji přesuneme (třeba jen na den) do teplejší místnosti. Tímto postupem můžete zabránit rychlému žloutnutí, vadnutí a schnutí listů, zejména u bramboříků.

Už se zase těšíme na Ježíška

Můžeme si vysít řeřichu, vysadit kořeny petržele a listového celeru pro sběr natě, vysadit a probudit k životu pažitku.

A můžeme se chystat na Vánoce. Začít shánět kapra a jmelí. Čas výlovů má svou poezii. Grog na hrázi rybníka chutná úplně jinak než doma nebo v hospodě. Od výlovu si můžeme přinést velkou rybu, ale i droboť, například okounky. Skvělí jsou jen vykuchaní osolení, okořenění paprikou a upražení na sádle v troubě.

Jmelí nejen vánoční symbol

Kaprů jsou plné rybníky a poté i sádky, ale víte kde hledat jmelí? Jmelí bílé (Viscum album) je stélezelená rostlina, kterou nenajdeme růst nikde na záhoně, na louce nebo pod stromy v lese. Patří totiž mezi poloparazitické rostliny napadající jak listnaté, tak jehličnaté stromy. Vnořuje své kořeny (haustorie) do svazků cevních, které rozvádějí po rostlině vodu a živiny. Organické látky si dokáže vyrobit sama. Nepoškozuje sice nijak výrazně strom, ale bývá předzvěstí jeho postupného zániku.

Jmelí šíří ptactvo. Plody obsahují lepivé látky, díky kterým se nalepí semena na kořen zobáku a ptáci ho pak otíráním zobáku o větve šíří z místa výskytu. Říká se sice, že semena musí projít trávicím traktem ptáků, aby byla klíčivá, ale nikde v mě dostupné literatuře jsem nenašel nic k tomuto tématu. Jmelí bílé pravé roste na listnáčích (jeřáb, lípa, jasan, jabloň, meruňka, akát,…) je jemnější, má drobnější listy.  Jmelí bílé borovicové a jedlové roste na borovici, smrku a jedli. V křesťanské tradici je někdy léčivá moc jmelí přirovnávána k moci Krista uzdravovat nemocné. Jmelí je odnepaměti symbolem života a ochranným talismanem. Bobule ve kterých jsou skryta semena jsou jedovaté, rostlina se sbírá jako léčivá rostlina.

Foto autor

V probuzené přírodě se rodí nový život a vše v ní směřuje ke zdárnému pokračování rodu. Včelí společenství zažívá máj, nejštědřejší měsíc roku. Včelař získá v podobě medu první odměnu za celoroční péči.

Včelstva v květnu mohutní

S příchodem prvních teplých dnů začal ve včelím společenství mohutný nárůst počtu včel. Včelí matky reagují na otep­lení a přínos nektaru do úlu tím, že in­tenzivně pokládají do voskových buněk vajíčka. Těch je nyní v závislosti na vývoji přírody přibližně 1500 denně.

Jejich vývoj probíhá tak, že po třech dnech je včelami živena larvička. Ta dostává teku­tou stravu složenou z medu, pylu, vody a mateří kašičky. Včelaři říkají, že larvy se krmí sesterským mlékem. Celý proces jeho tvorby i způsobu krmení je v mnohém podobný kojení savců. Zřejmě i proto jsou mladé dárkyně této výživné stravy nazývány kojičkami.

Rozkvetlá příroda poskytuje včelám v teplých májových dnech dostatek nektaru, pylu i vody. Díky dobré výživě mohou včely vytvářet ve svém těle i další složku potravy larev – mateří kašičku.

Za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek podávají včely ve sběru nek­taru vskutku úctyhodné výkony, když přinesou ve svých medných volátkách až několik litrů sladkých šťáv denně.

Jakmile rozkvetou jabloně, včelstvo se rychle rozrůstá

Včelí produkty v květnu

Z nich je po odpaření vody onen vzácný produkt – med. Jeho spotřeba na výživu a teplo pro vznikající včely je obrovská. Jedna včelí rodina ho během jara a léta nastřádá přibližně sto kilogramů. Pokud je v přírodě dostatek květů a vhodné počasí pro sběr, vytvoří si včelstvo i zásobu na horší časy.

Díky tomu si může část medu odebrat včelař. Množství takto získaného medu je velmi rozdílné. V chudých letech to může být pouze několik kilogramů, v bohatých i desítky. O jeho množství rozhodují přírodní podmínky, ale i znalosti a schopnosti včelaře správně vést svá včelstva k vysokým výkonům.

Další obdivuhodný přínos včelstva do úlu představuje pyl. Toho nastřádají po nepatrných rouscích za krátkou sezonu jara a léta množství odpovídající plnému žoku o váze 30 až 40 kg. Všechen je spotřebován jako bílkovinná výživa larev a nejmladších včel.

Na plástech je živo: Včely pečují o potomstvo, aby včelstvo sílilo a množilo se

Kde hrozí včelám podvýživa

V krajině chudé na pylodárné rostliny trpí včely podvýživou, která se projevuje malou výkonností, ale co je horší – vyšší nemoc­ností neduživých včel. Jim i dalšímu hmyzu, ale i ptákům a dalším živočichům v potravním řetězci bere krajina s umírajícími stro­my zdroj potravy. Chybí v ní remízky keřů, pestřejší zastoupení rostlin, kvetoucí louky.

• Další podrobnosti o včelách a včelařství v květnu přináší květnové vydání časopisu Zahrádkář roku 2023 a to už v jedenáctém pokračování aktuálního včelařského cyklu.
• V prodejnách tisku koupíte toto vydání Zahrádkáře do 25. května 2023. Zájemci o předplatné si mohou časopis objednat zpětně.

Foto Shutterstock

První generace řízkovaných odrůd měla některé nectnosti, ale šlechtitelům se podařilo zvýšit odolnost verben vůči padlí a dalším houbovým chorobám. Odstranili rovněž tzv. cyklování kvetení. Nyní rostliny kvetou nepřetržitě celou vegetační sezonu bez ohledu na chladné či horké počasí.

Odrůda verbeny Tri Star Purple

Verbeny v šlechtitelském směřování

Dalším šlechtitelským cílem je geneticky kompaktní vzrůst, aby pěstitel nemusel používat morforegulační látky, které jsou škodlivé pro životní prostředí. Příznivci verben požadují bohaté kvetení a velký atraktivní květ v jasných barvách včetně dvoubarevných kombinací.

Jak jsem uvedl v úvodu, velký důraz šlechtitelé kladou na tzv. tepelnou odolnost, aby rostliny bohatě a bez přerušení vydržely kvést i přes horké léto.

Pěstební nesnáze

Jednou z mála negativních vlastností verbeny je její náchylnost k napadení padlím (Erysiphe cichoracearum). To způsobuje bílé práškovité skvrny a povlaky na listech a stoncích. Napadená rostlina stagnuje v růstu a přestává kvést.

Naštěstí je na trhu řada přípravků proti této houbové chorobě, ať již na bázi biopesticidů, přípravků s obsahem síry nebo běžných fungicidů. Preventivní postřik během pěstování sazenic nám ušetří zbytečné starosti.

• Při nákupu sazenic si rostliny důkladně prohlédneme, zda je nenapadly mšice, třásněnky, molice či svilušky.

Verbena odrůdy Lanai Twister

Verbeny mají rády slunné stanoviště, nesnášejí mráz

Uvádí se, že verbena by měla mít nejméně šest hodin přímého slunečního svitu. Na substrát není náročná, ale vyžaduje pravidelný přísun živin. Doplňovat je můžeme formou dlouhodobě působícího hnojiva, granulemi či tyčinkami nebo pravidelným přihnojováním zálivkou.

• Verbena nesnáší mráz, tomu musíme přizpůsobit termín výsadby.

Verbena si svoje místo mezi balkonovými květinami vybojovala především fantastickou barevnou škálou svých květů.

Verbeny přitahují včely, nejrůznější další opylovače a motýly. Zvyšují tak biodiverzitu prostředí, ve kterém žijeme. Verbena zůstává květinou, která přináší radost.

Když verbenu, česky sporýš, použijeme k výsadbě samostatně nebo ve směsi s dalšími květinami, nezklame nás. Bohatě kvete, má krásné jasné barvy, určitě ji nepřehlédneme.

Podrobnosti a další rady na téma verbeny, ale rovněž tipy k pěstování mnoha dalších okrasných a užitkových rostlin najdete v dubnovém vydání časopisu Zahrádkář. V prodejnách tisku ho koupíte do 26. dubna 2023.

Zdroj: Zahrádkář 4/ 2023

Foto autor

Švýcarská odrůda jabloně jako by se hlásila k vlajce země svého původu. Červenou dužninou prostupuje bílá.

Redlove Era, jablka s bílou a červenou dužninou

Stromy této odrůdy ze Švýcarska brzy vstupují do plodnosti, rostou poměrně slabě. Temně zelené, zpočátku načervenalé listy se začínají rozvíjet společně s tmavě růžovými až červenými květy příjemné vůně.

Redlove Era, odrůda jablka s červenou dužninou pochází ze Švýcarska odrůdy

Středně velká celočervená jablka s nafialovělým nádechem mají červeno-bíle zbarvenou dužninu.

Odrůda Redlove Era přináší pravidelnou úrodu. Při přeplození se osvědčuje probírka násady těsně po fyziologickém propadu začátkem června.

Také pro dosažení větší velikosti a pravidelnosti sklizní mezi jednotlivými roky lze doporučit regulaci násady probírkou plůdků a to nejpozději měsíc po odkvětu.

Sklizeň probíhá podle podmínek a oblasti od poloviny do konce září, nejlépe postupně. V chladném sklepě jablka vydrží až tři měsíce. K jídlu se dají ochutnat krátce po sklizni.

Vyznačují se výrazně osvěžující, sladkokyselou, při předčasné sklizni kyselejší až trpčí chutí.

Dužnina po rozkrojení neoxiduje, zachovává si původní barvu. Rovněž v kompotu, želé, šťávě nebo usušená zůstává červená. Tato vlastnost je typická pro skupinu jablek s červenou dužninou.

Německá odrůda jabloně Baya Marisa

Odrůda Baya Marisa, jabloň z Německa

Raně zimní německou odrůdu nové generace vyšlechtil Michal Neumüller v Bavorském ovocnářském centru.

Květy jabloně Baya Marisa

Dostala jméno Baya Marisa. Kvete koncem dubna vínově červenými poupaty a sytě růžovými květy.

Vyznačuje se odolností k houbovým chorobám, brzkým nástupem do plodnosti a pravidelnými výnosy.

Středně velké plody s tmavočervenou slupkou se sklízejí od poloviny do konce září, zralé k ochutnání jsou krátce po sklizni. V chladném sklepě vydrží do Vánoc.

Po rozkrojení jablka příjemně překvapí červeně zbarvená dužnina postupující s menší intenzitou až k jádřinci.

Svou barvu si dužnina zachovává i po zpracování například v kompotu nebo po sušení.

Chuť má příjemně navinulou až nakyslou, mírně aromatickou.

• Podrobnosti o další zimní odrůdě jablka s červenou dužninou přináší březnové vydání časopisu Zahrádkář, které je v prodejnách tisku k mání do 26. března 2023. O nových letních a podzimních odrůdách této zajímavé skupiny informoval únorový Zahrádkář.

Zdroj: Zahrádkář 3/ 2023

Foto autor

Populační exploze a rychlý rozmach průmyslu však přinesly i velké změny do zemědělství, které se proměnilo v intenzivní výrobu v podstatě závislou na rychle působících uměle vyráběných hnojivech. Syntetické hnojivo se stalo součástí zemědělských postupů.

Není předmětem tohoto článku polemizovat, zda by bylo možné uživit lidstvo a domácí zvířata opět jen z extenzivního zemědělství. Postačí, když zůstaneme v měřítkách svého kousku pozemku, své zahrady.

Celer připravený ke skladování, foto Shutterstock

Celer a hnojivo

Nedávno jsem se na sociální síti nechala kapku závistivě uchvátit obrovskými bulvami celeru, které hrdě prezentovala jejich pěstitelka. O celeru se ví, že je to plodina náročná, rozmazlená, náladová, nevyzpytatelná… Prostě fiflena.

Když jsem si však přečetla kalendář hnojení, který paní sdílela též, hned jsem se
v duchu omluvila svým celerkům, které sice byly třetinové, zato však beze stopy jakékoli chemické agens. Tento skromný přístup je právě jedním z pilířů k příro­dě vlídného zahradničení.

Jak to celé (ne)pohnojit

Použití syntetických rychle rozpustných minerálních hnojiv přináší vedle vidiny velkých výnosů i svou odvrácenou tvář. Na rozdíl od ekologického obdělávání půdy, kde hnojením organickými materi­ály (hnůj, kompost, zelené hnojení, jí­chy) živíme ne rostliny, ale půdní faunu, neberou synteticky vyrobená minerální hnojiva na půdní živočichy ohled a pu­tují rovnou do rostlin.

Efekt bych přirov­nala k výkrmu brojlerových kuřat: Jejich stavba těla je veliká, napohled masitá, rychle narostlá, avšak zoufale slabá, jen stěží schopná odolávat jakémukoli stre­su (nemoc, parazité, úraz apod.).

Takto málo odolné rostliny je pak nutno mno­hem více ošetřovat dalšími prostředky. Rostliny nerozmazlované dávkami rychle rozpustných hnojiv jsou pak i mnohem odolnější vůči chorobám a škůdcům.

Dalším rizikem použití chemických hnojiv jsou jejich rezidua splavovaná do podzemních vod. Působení těchto prostředků se v neposlední řadě neblaze projevuje i na počtu půdních živočichů. V hrsti humózní zeminy jich najedete víc, než je lidí na Zemi!

Žížaly a jejich produkt: zralý kompost, hnojivo; foto Shutterstock

Celá tato armáda přeměňuje dodaná organická hnojiva na anorganické sloučeniny, které rostliny teprve dokážou využít. Veškerá péče o půdu pak spočívá právě ve vytvoření co nejlepších podmínek pro to, aby byl půdní edafon co nejbohatší.

Pouze skrze trávicí trakt těchto živočichů totiž vzni­ká humus. Ten do sebe absorbuje vodu
 a živiny a dokáže je v půdě zadržet. Též působí jako pojivo jednotlivých půdních drobtů. Těmito svými vlastnostmi pak dokáže humus zlepšit i písčitě či naopak jílovité půdy a umožnit v nich pěstování.

• O dalších dvou pilířích přírodního zahradničení se dočtete v únorovém vydání časopisu Zahrádkář roku 2023 pod titulkem Tři velká tabu, bez kterých se přírodní zahrada musí obejít. Časopis je v prodejnách tisku k mání do 23. února 2023.

Zdroj Zahrádkář 2/2023

Foto Shutterstock

Kvůli omezenému prostoru pro kořeny upřednostníme do nádob zakrsle rostoucí odrůdy – stromky na slabých podnožích. U keřů tolik limitovaní nejsme. Ale na správné přesazování pamatujeme v každém případě.

Proč stromky v nádobách potřebují nový substrát

Přes veškerou péči a používání hnojiv bývá zem v nádobě po několika letech jednostranně vyčerpaná. Stromky nemusí dobře prosperovat a mohou být méně odolné vůči chorobám a škůdcům. Přesadíme-li stromky v nádobách každým druhým nebo třetím rokem, výrazně tím prodloužíme jejich životnost.

Z jabloně volíme k pěstování v nádobách přednostně sloupcovité, spurtypové a zakrsle rostoucí odrůdy na slabě až zakrsle rostoucích podnožích, a také odrůdy rezistentní vůči strupovitost; foto Shutterstock

Dřeviny nejčastěji přesazujeme na podzim nebo brzy zjara. Stromky v nádobách před přesazením nějaký čas nezaléváme, aby se zem nemazala a zemní bal šel z nádoby dobře vyjmout. Zem musí zůstat stále vlhká. Starou zem mezi kořeny opatrně odrolíme. Suché a nemocné kořeny odstřihneme. Slabé okrajové a povrchové kořínky zakrátíme.

Nebyla-li nádoba celá prokořeněná, můžeme ji použít znovu. V opačné situaci přesazujeme do nádoby s průměrem větším aspoň o 2–4 cm. Rostou-li rostliny v opravdu velkých nádobách, se kterými lze manipulovat jen obtížně, odebíráme substrát  od vrchu tak, abychom ho vyměnili co nejvíc.

Při dobývání půdy z kořenového balu používáme zahradnickou lopatku a dřevěný nebo plastový kolíček. Po přesazení rostliny vydatně zalijeme. Má-li stromek korunku již větší, dáme do nádoby oporu kmínku a koruny.

Podle čeho vybírat stromky v nádobách

V nádobách je možné pěstovat všechny domácí ovocné druhy snad jen vyjma ořešáku. Neočekávejme však, že životnost stromků bude stejná jako při pěstování ve volné půdě. Omezený prostor pro kořeny a jejich zimování snižují životaschopnost a jsou výrazným stresovým faktorem.

• Hlavním předpokladem při výběru je tedy slabší růst odrůdy a  slabě až zakrsle rostoucí podnož.

Odrůdy bujného růstu na středně vzrůstných až bujných podnožích jsou pro pěstování v nádobách nevhodné. Příliš rychle prokoření půdu v kontejneru, jejich bujný růst oddálí diferenciaci květních pupenů. Bujně rostoucí dřevinu bude třeba často řezat. To vyvolá rozvětvování a tvorbu nových výhonů na úkor kvetení. Proto volíme k pěstování zakrsle rostoucí odrůdy na slabých podnožích.

Na terasách lze pěstovat nejrůznější ovocné dřeviny, jako jsou aronie, fíkovník, zakrslé odrůdy rakytníku, klikva, zimolez kamčatský, muchovník a jiné; foto Shutterstock

Které ovocné odrůdy se hodí do nádob

V dnešní době je na trhu mnoho odrůd dřevin vyšlechtěných pro pěstování na balkonech a terasách. Upřednostníme samosprašné, pokud to je možné. V opačném případě vysadíme poblíž i opylovače.

Na balkon vybereme letní a podzimní odrůdy, které jsou především určeny pro přímou spotřebu. Okrajově můžeme pěstovat i raně zimní odrůdy jabloní a hrušní, které sklízíme na konci září či začátkem října.

Podle velikosti nádoby stromky dorůstají do výšky jeden a půl až dva metry. Ale v závislosti na druhu mohou mít různě širokou korunu. Nejméně prostoru vyžadují sloupcové odrůdy a zakrsle rostoucí odrůdy, dále nízké druhy, jako je brusinka, klikva, jahodník.

Více o výběru ovocných odrůd do nádob na balkony a terasy se dozvíte v lednovém vydání tištěného časopisu Zahrádkář a to v rámci obsáhlého cyklu o pěstování ovocných rostlin nazvaného Malá škola začínajícího ovocnáře. V prodejnách tisku je časopis k mání do 24. ledna 2023. Předplatné lze objednat zpětně.

Foto Shutterstock

Využívají velké nádoby a několik čtverečních metrů zastavěného venkovního prostoru. Podobně to také můžeme zkusit: Jako se staráme o pokojové rostliny, budeme na terase, balkoně nebo lodžii pečovat o ovocné dřeviny v nádobách. Je mezi nimi mnoho nenáročných druhů. Věnujeme-­li jim aspoň základní péči, odmění se chutnými plody.

Také kanadské borůvky neboli brusnici chocholičnatou (Vaccinium corymbosum) lze pěstovat v nádobě

Vybereme vhodné místo, nádobu, substrát

Měli bychom vědět, jak slunce osvětluje balkon nebo tera­su, zda ji zakrývá stín. Nejvíce zastíněná místa nebudou pro pěstování vhodná. Pozor také na příliš větrná místa. Rov­něž si všímáme míst v dešťovém stínu, ale i takových, kam déšť dopadá plnou silou. Pro pěstování většiny ovocných druhů jsou potřeba místa dobře osvět­lená. Na velmi slunných místech během letních dní může dojít k popálení listů i vyvíjejících se plodů.

Podle poža­davků rostlin na prostor volíme velikost nádob. Méně vzrůstné budou vyžadovat menší nebo méně hluboké nádoby, stromky na slabě až zakrsle rostoucí podnoži potřebují naopak nádoby o větším objemu.

Pro zakrsle rostoucí stromky je vhodné vybrat květináč o objemu alespoň 100 až 120 litrů. Materiál pěstebních nádob by se neměl zahřívat. Nejsou vhodné ani příliš tmavé barvy, ani nádoby z plechu, který akumuluje teplo. Substrát by se v kořenové zóně přehříval. Květináč můžeme obalit nebo zastínit.

Všechny pěstební nádoby potřebují drenážní otvor, aby přebyteč­ná voda mohla odtékat a nehromadila se v substrátu. Na dno nádob dáváme drenážní vrstvu, kterou může být keramzit, štěrk, oblázky nebo střepy z květináče.

Podle zvolené ovocné dřevi­ny vybereme vhodný pěstební substrát. Pro vápnostřežné dřeviny (kanadské borůvky, brusinky) použijeme substrát pro kyselomilné dřeviny, pro běžné dru­hy univerzální zahradní substrát.

Máme­ ­li možnost si namíchat vlastní pěstební substrát, tak je možné použít kombinaci půdy ze záhonu, kompostu a hrubého písku v přibližném poměru 4:2:1 v zá­vislosti na typu půdy a zvolené rostlině.

Chceme­-li substrát ještě vylepšit, přimícháme do něho zásobní organická hnojiva (koňský nebo kravský hnůj) ve formě pelet či ho můžeme obohatit my­korhizními houbami. Při použití samo­zavlažujících květináčů nebo truhlíků si před výsadbou kontrolujeme sací knoty a hladinoměry, aby vše bylo funkční.

Jahody se dají pěstovat i v truhlíku pro okrasné květiny

Závlaha pro dřeviny v nádobách

Pravidelná zálivka je nezbytná. Dřeviny v nádobách nemají možnost získat si vodu jiným způsobem (například z půdy). Objem pěstebních nádob bývá malý na to, aby v něm na­ sypaný substrát zadržel větší množství vody po delší čas. Ani srážky nebývají tak intenzivní, aby dodaly dost vody. Pravidelná zálivka se týká i zimy. Ovlivní ji počasí, umístění nádoby a také fyziologická potřeba rostliny (vita­lita, zdravotní stav).

V letním suchu je třeba ovocný stromek zalít minimálně třikrát týdně, ale i tak řídíme aktuální potřebu podle toho, jak moc je zemina vyschlá. Vyschnutí substrátu vede k poškození nejaktivnějších kořínků.

Jak hnojit ovocné dřeviny v nádobách

Máme­-li vysazen nový stromek ve vel­kém kontejneru (nádobě) s novým substrátem, není nutné hned v prvním roce po výsadbě dodávat rostlině hnojiva.

S pra­videlným hnojením začínáme ideálně od druhého roku po výsadbě. Pamatujeme na to, že pěstování ovocných dřevin v nádobách ovlivní i nedostatek jednoho prvku. Rychleji se projeví. Část živin unikne do ovzduší a část se jich vyplaví zálivkovou vodou.

Pro dob­rou kondici stromu je doplňková výživa nutností. Ke hnojení používáme vhodná vícesložková hnojiva, nejčastěji doplněná o stopové prvky, případně můžeme použít specializovaná hnojiva vytvořená pro danou ovocnou skupinu.

Na trhu je i celá řada dlouho působících hnojiv vhodných přímo pro rostliny v nádobách. Jejich výhoda spočívá v tom, že je stačí apliko­vat párkrát za sezonu. Dávku živin apli­kujeme podle aktuální potřeby stromu a podle doporučení výrobce. K hnojení používáme jak pevná, tak i kapalná hno­jiva.

Více o pěstování ovocných dřevin v nádobách, mj. o řezu, zimování a dalších aspektech, se dozvíte v prosincovém vydání časopisu Zahrádkář, které je v prodejnách tisku k mání do 26. prosince. Předplatné lze objednat zpětně.

Zdroj: Zahrádkář 12/2022

Foto Shutterstock

Nenáročná sukulentní květina kalanchoe známá i pod názvem kolopejka (Kalanchoe) potěší výrazným květenstvím. Tento rod zahrnuje řadu zajímavých rostlin. Nejoblíbenější a nejznámější je kolopejka vděčná (Kalanchoe blossfeldiana), prošlechtěná do nádherných pastelo­vých barev.

Kalanchoe kvete

Při dobré péči kvete kalanchoe až tři měsíce

V zimě nabídneme kolopejce světlé místo a zálivku či s přihnojení jednou týdně. K mání jsou rostliny různých velikostí již od miniatur. Při nákupu si vybíráme rostliny, které začínají nakvétat. Když se o ně budeme dobře starat, můžeme se z je­jich květu radovat až tři měsíce.

Atraktivní odrůdou je Magic Bells. Má velké zvonkovité květy na delších květních stoncích. Nepřehlédnutelná rostlina dorůstá výšky 20–30 cm.

Náduť madagaskarská řečená matka tisíců

Do rodu Kalanchoe patří i náduť Daigremontova (Kalanchoe daigremontiana) neboli náduť madagaskarská (Bryophyllum daigremontianum).

Lidovým názvem matka tisíců a českým jménem náduť  je označována kalanchoe, která se rozmnožuje drobnými sazeničkami vyrůstajícími z okrajů listů

Lidově se jí říká matka tisíců, neboť podél zubatého okraje jejich listů se vytvářejí malé sazeničky, které později lehce odpadnou a po zakořenění vytvoří novou rostlinu. Vzhledem k počtu těchto rostlinek je to pojmenování více než přiléhavé. Ještě upozorňuji, že rostliny z rodu ka­lanchoe jsou mírně jedovaté, a proto pozor na jejich okusování domácími mazlíčky.

Chryzantémy: zajímavá historie, pestrá současnost

Česky listopadky, někdy nazývané i dušičky kvůli spojení s podzimem. Ale květiny dnes díky usilovné práci šlechtitelů nabízejí odrůdy vhodné do vazby pro jakoukoliv příležitost. Právem, protože historie této rostliny je mnohem delší a za­jímavější, než by se mohlo zdát. Ve své domovině v Číně a Japonsku má tato květina výsadní postavení.

Z květů chryzantém se připravuje čaj, který údajně zaručí dlouhověkost. V Japonsku je chryzantéma na císařském znaku a jedno z nejvyšších vyznamenání je Řád chry­zantémy.

Když navštívíte Japonsko v říjnu, můžete zavítat na řadu výstav chryzan­tém, jejichž pěstováním se zabývají amatéři i profesionálové. K vidění jsou například chryzantémy jako bonsaje nebo vysazené do konstrukcí z bambusu tak, aby jejich květy vytvořily žá­daný ornament.

Chryzantémy

V Česku jsou v této době nežádanější odrůdy typu Multiflora. Velikost květináče, ve kterém jsou rostliny pěstovány, určuje i průměr rostliny a tím i cenu. Nekupujeme plně rozkvetlé rostliny, ale dáváme přednost těm, které jsou nakvetlé jen ze třetiny. Z takové rostliny se budeme radovat o 1–2 týdny déle. Dobře si prohlédneme, zda rostlina nemá polámané výhony. Některé odrůdy jsou křehčí a jsou k poškození náchylnější.

• Další aktuální rady a doporučení pěstitelů najdete v listopadovém vydání tištěného časopisu Zahrádkář roku 2022. V prodeji je do 27. listopadu.

Zdroj časopis Zahrádkář 11/2022

Foto Shutterstock

Listovka z kompostu je výborný substrát

Staří zahradníci na ni pěli ódy. Na listovku připravenou ze zetlelého listí.
 Listovka se osvědčila jako výborná zemina k výsevu těch nejjemnějších semen i jako důležitá složka speciálních směsí vhodných pro choulostivé květiny.

V listovce se semínka čile klubají do světa

• Ve druhé polovině 20. století nastoupily substráty, jejichž základem je různě upravená rašelina a na listovku se zapomnělo.

Komu se příčí myšlenka, že koupený substrát putuje přes polovinu Evropy, může si zkusit vyrobit listovku. Bude z ní nadšený jako staří zahradníci.

Postup je jednoduchý: Stačí navršit hromadu spadaného listí, nejkvalitnější je z dubu a buku. Aby hromadu nerozfoukal vítr, můžeme si vyrobit jednoduchý kompostér. Zatlučeme čtyři kůly do země a po obvodu natáhneme pletivo.

Z kompostovaného spadaného listí bude výživná listovka

Traduje se, že z fůry listí získáme kolečko listovky. Během dvou let má kompost ideální strukturu.

Pro získání menšího množství listovky někteří zahrádkáři používají metodu velkých černých igelitových pytlů. Do pytlů udělají hřebíkem na různých místech díry. Pytel poté plní shrabaným listím a pokropí listí uvnitř vodou. Pytel zavážou, protřepou a umístí na stinné místo.

Řežeme hortenzie podle druhu, pozor na záměnu

Hortenzie (Hydrangea) je nepřehlédnutelný keř, který kvete v druhé polovině léta. Jeho atraktivní kulovité květenství působí orientálně, jak by ne, když pochází z Japonska a Číny.

Nyní je čas na řez hortenzie velkolisté (H. macrophylla), u tohoto druhu musíme mít na paměti, že se květní pupeny vytvářejí již koncem léta předchozího roku.

• Proto nyní odstraňujeme odkvetlá květenství u země.

Letošní výhony, které příští rok pokvetou, necháme bez řezu. Kdybychom je ořezali, rostliny nepokvetou.

Obdivovaná hortenzie latnatá kvete na nových výhonech

Velmi populární je také hortenzie latnatá (H. paniculata,. U té je však situace s řezem odlišná. Jedná se o druh kvetoucí na nových výhonech, proto můžeme být v řezu radikálnější.

• Seřízneme je hluboce již na podzim až nad prvním párem pupenů. Vzhledem k tomu, že kvetou na mladých výhoncích, je tento řez nutný.

Zazimování stromkových růží bez ohýbání

Dnes již málokdo ohýbá kmínek stromkových růží a přikrývá korunku zemí. Je to nevděčná práce, především u starších rostlin hrozí rozlomení kmínku. Naštěstí máme bílou netkanou textilii, která udělá stejnou službu. Omotáme ji kolem celé rostliny a upevníme ji motouzem.

Růže oblečeme proti mrazu na přelomu října a listopadu

Tak můžeme ošetřit i choulostivější odrůdy popínavých růží ale i jiné choulostivé dřeviny. Se zazimováním nemusíme pospíchat, stačí ho provést koncem října nebo začátkem listopadu. Několik chladnějších nocí rostliny lépe připraví na zimní mrazy.

• Další aktuální rady do zahrady najdete v říjnovém vydání časopisu Zahrádkář.

Zdroj Zahrádkář 10/2022

Foto Shutterstock