Mšice také mohou, ale nemusí mít křídla a taktéž mohou, ale nemusí střídat svého hostitele. A to není zdaleka vše.
Pro střídání plodin je zásadní zdravotní stav rostlin. Pomůže výměna zeminy, dusíkaté vápno nebo zelené hnojení.
Někdy prospívají rostliny po přesazení bez jakékoli další péče. Jindy se jim musíme věnovat naopak více pečlivě, než před tím.
V sadu se příliš nevyskytuje, protože zde nemá dostatek potravy. Kde nás naopak krtonožka trápí, jsou záhony, kde pěstujeme zeleninu.
Zima je vhodné období na kontrolu stavu brslenů, hlavně jejich výhonů, na kterých štítenka může zanechat štítky, v nichž přezimuje.
Zdravotní stav jahodníku je převážně spojován jen se šedou hnilobou, neboli botrytidou. Toto oblíbené ovoce je však mnohem náchylnější.
Je samozřejmé, že pečujeme o ovocné stromy a keře, které mají úrodu teprve přinést. Běžná by ale měla být i péče o rostliny po sklizni.
V průběhu května pěstitelé jahod, třešní a jádrovin často řeší hmyzí škůdce, kteří poškozují květy a plody, či dokonce samotné stromy a keře.
V případě, že si zakládáme živý plot z estetického hlediska, se musíme zaměřit také na škůdce, kteří mohou vybrané dřeviny napadnout.
Dekaisnea, palečník čínský nebo též prsty mrtvého muže. Všechna označení patří rostlině, která zaujme na první pohled.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
