Z předpěstované sadby pěstujeme zeleninové druhy, které chceme sklízet brzy – rané saláty, košťáloviny, ale i druhy na pěstování náročnější.
Pařeniště díky svému krytu zadržuje teplo ze slunečních paprsků. Toho využijeme k předpěstování sadby nebo k pěstování některé zeleniny.
Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?
Čekankový salát zlepšuje metabolismus i díky obsahu vlákniny. Zbavuje člověka látek, které tělu neprospívají, upravuje hladinu cholesterolu.
V září ve skleníku sklízíme a až na výjimky nesejeme a nevysazujeme. Vychutnáváme si plody celoroční píle a snad i zábavy a relaxace.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
Do Evropy se šrucha dostala z Egypta. Pěstuje se v teplejších oblastech kontinentu. Původ druhu se připisuje severní Africe i Asii. Šrucha patří mezi nejstarší známou zeleninu.
Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.
Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku.
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
